|
|
Poldi Kladno očima kolektivní paměti
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Má diplomová práce je zaměřena na bývalé ocelárny Poldi Kladno, které z pozice největšího a nejvýznamnějšího lokálního podniku dříve značně přispívaly k budování města i ve smyslu jeho sociální identity. Tento výzkum se soustředí na dva hlavní cíle - zjistit jaký je dnes obraz Poldi Kladno v kladenské kolektivní paměti a jaká jsou přání a reálné možnosti dnešního využití průmyslového areálu, který po nich ve městě zbyl. Z teoretického hlediska se opírám především o teorii kolektivní paměti podle Maurice Halbwachse. Z metodologického hlediska se jedná o kvalitativní výzkum postavený především na hloubkových rozhovorech vedených s respondenty zastupujícími určité paměťové proudy. Tato diplomová práce je rozdělena celkem na čtyři hlavní úseky. V první kapitole čtenáře krátce seznámím s místním kontextem a historií oceláren Poldi. Následuje teoretická kapitola, kde se věnuji teorii kolektivní paměti a způsobu jejího aplikování pro potřeby mého výzkumu a také tématu průmyslových brownfieldů a využití veřejného prostoru. V metodologické kapitole blíže popisuji metodologický postup, který jsem pro svůj výzkum zvolila a ve výzkumné kapitole shrnuji výsledky výzkumu a odpovídám na výzkumné otázky.
|
|
|
Třetí role univerzity - Od elitního k masovému vzdělávání
Voborská, Jasmína ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Třetí role univerzity - od elitního k masovému vzdělávání" se zabývá konceptem masifikace v terciárním vzdělávání a vlivu masifikace vzdělávání na obor sociologie na Fakultě sociálních věd v Praze a Fakultě Filozofické v Praze. Cíl bakalářské práce je zjistit a následně porovnat, jakým způsobem reflektují tyto dvě skupiny studentů změny spojené s masifikací a jak tyto změny ovlivňují jejich motivaci a postoj ke studiu. Výchozím konceptem bakalářské práce je již zmíněný koncept masifikace, díky kterému je možné částečně analyzovat změny na vysokých školách spojené s expanzí a navyšováním počtu studentů, které ovlivňují nejen postoj studentů ke vzdělání, ale také jejich samotnou motivaci ke studiu. V teoretické části bakalářské práce se zabývám obecným vysvětlením konceptu masifikace a jeho působení na obor sociologie vyučovaný na Fakultě sociálních věd v Praze a Fakultě Filozofické v Praze. V empirické části popisuji výzkumný design práce a následnou analýzu získaných dat. Pomocí analýzy polostrukturovaných rozhovorů se studenty dvou pražských fakult zodpovídám, zdali změny spojené s masifikací mají vliv na studenty sociologie a zdali se liší motivace ke studiu mezi studenty sociologie na Filozofické fakultě a Fakultě sociálních věd. Závěry analýzy přinesly zjištění, že změny v...
|
|
|
Když nejde "jen" o hokej. Hokejová mistrovství v Česku očima organizátorů
Veselský, Matouš ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent) ; Slepičková, Irena (oponent)
"Sport je zkrátka všude a my jsme v něm." Tato slova jsou leitmotivem knihy Jiřího Černého Fotbal je hra. Pokus o fenomenologii fotbalu. Černý v něm poukazuje na signifikanci sportu a sportovních her v moderní kultuře. V současné době jsme svědky stále sílícího zájmu o sport z pohledu nejrůznější vědeckých disciplín. Tato disertační práce se věnuje fenoménu mega- eventů, rozsáhlých (nejen) sportovních událostí, které mají široké celospolečenské dopady, a to ze sociologické kvalitativní perspektivy. V českém kontextu jde primárně o sportovní soutěže sice menšího rozsahu, než jakými jsou například olympijské hry, avšak které přesto mohou mít hluboké společenské dopady. Takovými sportovními svátky, které se konaly v Česku, potažmo Československu, se bezpochyby stala hokejová mistrovství světa. Předkládaná disertační práce popisuje mistrovství světa v ledním hokeji, netypicky, prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s organizátory mistrovství z let 2004 a 2015. Tato studie se primárně věnuje osobním motivacím, emocionálním vazbám a osobní interpretaci podílu na organizaci hokejového šampionátu. Tento kvalitativní přístup k mega- eventům přináší velmi specifickou organizátorskou perspektivu. Tato disertační práce zároveň uvažuje o mega-eventech jako o moderních fenoménech a zasazuje je tedy to...
|
|
|
Neighborhood
Bartoš, Roman ; Rudiš, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Lidé odedávna upravovali a přetvářeli svoje okolí v nekonečném honu za pohodlím, bezpečím a přežitím. Lidstvo rostlo, vyvíjelo se, dospívalo i umíralo vždy společně. Životní prostředí přímo reflektovalo potřeby své komunity. Rodiny žily pod jednou střechou na společné návsi. Lidé respektovali přírodní děje a koexistovali s nimi. To se v posledních pár staletích zásadně změnilo. Po několika světlých technologických explozích a temných dobách válek svět začal nekontrolovaně zrychlovat. Potřeba semknuté komunity se postupně vytrácela. Sousedské trhy nahradily supermarkety a rozpravy mezi okny do světnice a návsí nahradila okna webových prohlížečů. Ploty nahradily betonové hradby, rozmohl se systém sobeckých privátních bublin. NEIGHBOR+HOOD si klade za cíl najít kompromis mezi oběma extrémy. Je to idea porozumění a rovnováhy mezi prostorem pro NÁS a pro MĚ. Je to prostor pro sousedy, úzce semknutou komunitu přátel pod jedním stromem u jednoho stolu. Je to prostor pro rodinu pod jednou střechou na společné návsi. Je to přirozené, pohodlné, nekonfliktní, bezpečné a lidské prostředí na okraji města. Návrh dává fiktivním obyvatelům Udánského kopce příležitost ztotožnit se se svým domovem a identitou jeho okolí. To všechno s využitím k přírodě šetrných mechanik a postupů. NEIGHBOR+HOOD je lidské, soběstačné, ekologické sídliště. Je to domov sousedství.
|
|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
Analýza jarní vládní krize krize 2011
Rakušanová, Františka ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářká práce Analýza jarní vládní krize 2011 se věnuje procesu intermediálního nastolování agendy v období od dubna do června 2011. V rámci empirické části jsou s využitím kvantitativní obsahové analýzy zkoumány explicitní odkazy médií na další média. Analyzovány jsou zpravodajská televizní, rozhlasová a tištěná média s jejich internetovými portály.Teoretickým východiskem práce je vztah médií a politiky a teorie nastolování agendy. Klíčová slova intermediální nastolování agendy, jarní vládní krize 2011, média, politika, obsahová analýza 4
|
|
| |
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
host ::
RSS.