|
|
Role sekundárních metabolitů v patogenezi hub
Veselý, Martin ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Machová, Lenka (oponent)
Schopnost houbových patogenů vyvolat infekci a později přežívat v hostiteli je závislá faktorech virulence často na bázi primárních metabolitů (hydrofobiny, proteázy, fosfolipázy, katalýzy a další). Infekce se však také účastní celá řada patogenem produkovaných sekundárních metabolitů, jejichž role během infekce je ale často upozaďována. První část této bakalářské práce je věnována tématu vztahu hostitel-patogen a obeznámením čtenáře s některými základními, obecně uznávanými virulentními faktory hub. Ve druhé části jsou popsány známé role sekundárních metabolitů v jednotlivých částech průběhu infekce. Pro úspěšnou infekci si patogen v prvni fazi vytváří vhodného stanoviště na tkáních hostitele pro růst pomocí produkce antimikrobiálních látek (...). V dalších fázích potom zabraňuje fagocytóze svých spor hostitlem (melaniny). Samotná infekce je často podmíněna poškození tkání hostitele což je umožněno například produkcí cytotoxických látek (xanthomegnin, riboflavin) a regulací/modulací odpovědi imunitního systému hostitele (gliotoxin, pseurotin). V neposlední řadě mezi faktory virulence řadíme i ty které umožňují dlouhodobému přežívání v hostiteli (siderofory). Houbové patogeny poikilotermních živočichů často nejsou primárními patogeny a produkce zmíněných sekundárních metabolitů často není výsledkem...
|
|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
|
Sekundární metabolity rostlin čeledi Apocynaceae jako zdroj cytotoxicky účinných látek
Měšťanová, Kristýna ; Šafratová, Marcela (vedoucí práce) ; Hradiská Breiterová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Student: Kristýna Měšťanová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Marcela Šafratová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity čeledi Apocynaceae jako zdroj cytotoxicky účinných látek Diplomová práce je zaměřena na vypracování uceleného přehledu problematiky sekundárních metabolitů čeledi Apocynaceae se zaměřením na jejich uplatnění v praxi a význam Vinca alkaloidů v léčbě Hodgkinova lymfomu a non-Hodgkinových lymfomů. Nejprve jsou zmíněni významní zástupci čeledi Apocynaceae, jejich obsahové látky a mechanismy účinku. Dále jsou popsány způsoby využití a jaké mají žádoucí i nežádoucí účinky. Nejsou opomenuty ani účinky kardenolidů. Práce se dále věnuje Hodgkinově chorobě a non-Hodgkinovým lymfomům, jejich incidenci, symptomatologii a klasifikaci těchto chorob. Jsou uvedeny rizikové faktory včetně biologické a genetické charakteristiky. Dále je rozpracována tematika stagingu a samotného léčení těchto chorob podle jednotlivých stádií onemocnění, rozdíly terapie a specifických skupin pacientů. Podrobně jsou rozepsány jednotlivé typy lymfomů, jejich diagnostika a následná léčba včetně nežádoucích účinků. Cílem bylo vymezit roli Vinca alkaloidů v léčbě těchto malignit. V závěru práce jsou...
|
|
|
Sekundární metabolity a antimikrobiální účinky neotropických zástupců rodu Hermatomyces
Ježková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Druhy rodu Hermatomyces (Pleosporales) se vyskytují jako saprotrofové na dřevě a v opadu v tropických oblastech. Jelikož sekundární metabolity tohoto rodu nebyly doposud zkoumány, zaměřuje se tato práce na jejich výzkum. V této diplomové práci byly ověřeny antifungální vlastnosti rodu Hermatomyces, a to pomocí párovacích pokusů na agarových plotnách a testováním minimálních inhibičních koncentrací extraktů získaných z houbové biomasy. Extrakt jednoho vybraného kmene H. reticulatus CCF 5893 byl separován preparativní metodou HPLC. Vybrané biologicky aktivní frakce byly purifikovány a analýzou nukleární magnetické rezonance a rentgenovou krystalografií byla stanovena chemická struktura separovaných látek. U tohoto druhu byly objeveny dvě sloučeniny: palmarumyciny C2 a C12, které mají antifungální vlastnosti. Dále bylo porovnáno celkem 25 kmenů Hermatomyces na základě produkce sekundárních metabolitů (testováním jejich minimálních inhibičních koncentrací a porovnáním HRMS dat). Unikátní látky produkoval H. megasporus, který také vykazoval nejvyšší antimikrobiální aktivitu ze všech druhů, a je tedy nejvhodnějším druhem pro další studium antimikrobiálních sloučenin tohoto rodu.
|
|
|
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
|
|
|
Izolace alkaloidů druhu Magnolia soulangeana Soul.-Bod. a studium jejich biologické aktivity
Baková, Izabela ; Hošťálková, Anna (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Baková I.: Izolace alkaloidů druhu Magnolia soulangeana Soul.-Bod. a studium jejich biologické aktivity. Diplomová práca, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové, 2017. Kľúčové slová: Magnolia soulangeana, sekundárne metabolity, alkaloidy, biologická aktivita. Sekundárne metabolity sú zodpovedné za rôzne účinky rastlín na organizmus. U alkaloidov bola popísaná inhibičná aktivita voči cholínesterázam, potenciálne využiteľná v terapii Alzheimerovej choroby (AD). Tieto látky sú v súčasnosti dôležitými liečivami AD, screening rastlinných drog preto zostáva aktuálnou témou. Alkaloidný extrakt z kvetov Magnolia × soulangeana bol podrobený predbežným testom na anticholínesterázovú aktivitu. Na základe sľubných výsledkov bol vybraný na izoláciu a identifikáciu potenciálne účinných alkaloidov. Extrakt bol separovaný stĺpcovou chromatografiou na oxide hlinitom s využitím stupňovitej elúcie. Alkaloidy boli izolované opakovaným použitím preparatívnej tenkovrstevnej chromatografie. Jednotlivé alkaloidy boli identifikované na základe štruktúrnej analýzy (NMR, MS) a bola zmeraná ich optická otáčavosť. Látky boli testované na inhibičnú aktivitu voči ľudským cholínesterázam (AChE, BChE) s využitím modifikovanej Ellmanovej metódy a voči...
|
|
|
Liquid Chromatography Methods for Analysis of Actinomycete Secondary Metabolites - Potential Antibiotics
Kameník, Zdeněk ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Cvačka, Josef (oponent) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
(CZ) Tato disertační práce obsahuje vědecké výsledky dosažené v oboru analytické chemie, konkrétně kapalinové chromatografie. Většina těchto výsledků byla uveřejněna v prestižních zahraničních časopisech v pěti publikacích. Navíc obsahuje práce některé významné, dosud nepublikované výsledky. Z obecného pohledu přispěla tato práce k současným snahám vynakládaným za účelem objevu nových antibiotik. Konkrétně byly v rámci této práce využity techniky vysokoúčinné kapalinové (HPLC) a ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie (UHPLC) pro analýzu antibiotik a sekundárních metabolitů aktinomycet. První tematický okruh popisuje vývoj metod kapalinové chromatografie pro analýzu prekurzorů linkomycinu a jejich analogů a derivátů linkomycinu. Metody byly využity pro studium biosyntézy antibiotika linkomycinu a pro získání účinnějších derivátů linkomycinu pomocí mutasyntézy. Druhý tematický okruh je věnován alternativním přístupům pro analýzu antibiotik. Chromatografické kolony s povrchově porézními částicemi byly porovnány s kolonami obsahujícími částice menší než 2 μm. Kolony s povrchově porézními částicemi, které jsou kompatibilní s HPLC, se ukázaly být vhodnou alternativou k druhému uvedenému typu kolon, který lze využít pouze pro UHPLC. Toto zjištění však platí pouze pro analýzu tetracyklinů v kyselých...
|
|
|
Lekce z přírody - příprava hybridních bioaktivních látek
Vobruba, Šimon ; Janata, Jiří (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Sekundární metabolity jsou biologicky aktivní látky, produkované především mikroorganismy. Zpravidla nejsou nezbytné pro přežití produkujících mikroorganismů, nicméně ovlivňující jejich fyziologii a mikrobiální ekologii. Mnoho z nich je využíváno ve farmacii, biologii a chemii. Tato práce shrnuje poznatky o původu a směru vývoje sekundárních metabolitů. Důležitou vlastností genů kódujících sekundární metabolity je jejich organizace do shluků. Mezi popsané mechanismy modifikací genových shluků pro biosyntézu sekundárních metabolitů patří mutace genů či intragenové přestavby. Ty se v přírodě výrazně projevují v evoluci shluků, kódujících sekundární metabolity s modulárním typem syntézy. Může však také docházet k fúzi genových podshluků rozdílného původu za vzniku komplexních shluků kódujících biosyntézu hybridní látky. Tyto hybridní shluky obsahují geny pocházející ze shluků různých sekundárních metabolitů. Podobná evoluční událost pravděpodobně nastala i v případě biosyntézy dvou modelových skupin přírodních látek - linkosamidů a pyrrolobenzodiazepinů. Analogické principy využívá i genové inženýrství pro cílené modifikace biosyntetických genových shluků, za účelem konstrukce producentů účinnějších biologicky aktivních látek. V práci jsou uvedeny příklady takových úprav, a to jak u látek ze skupin...
|
|
|
Vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů u rostlin
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Mykorhizní symbióza, mutualistický vztah mezi symbiotickou houbou a kořeny rostlin, je řazena mezi významné mezidruhové interakce. Udává se, že v této symbióze žije kolem 90% terestrických cévnatých rostlin. Arbuskulární mykorhiza (AM) je nejčastěji se vyskytujícím druhem mykorhizy a zároveň nejčastějším druhem symbiózy u vyšších rostlin. Tvoří ji přibližně 80% všech rostlinných druhů. Symbiotickým soužitím s houbou rostlina často získává výhody, jako jsou například vyšší odolnost vůči stresovým faktorům, rezistence k patogenům či zlepšení příjmu živin. V posledních letech řada prací zjišťuje, že mykorhiza pozitivně ovlivňuje produkci sekundárních metabolitů rostlin. Tento vliv se může projevovat jak kvantitativně, zvýšením koncentrace metabolitu v rostlině, tak i kvalitativně, změnou spektra produkovaných látek. Tyto látky mohou mít pro člověka význam v různých oblastech. Medicínský výzkum stále rozšiřuje spektrum látek, vyznačujících se bioaktivním účinkem, jež mají původ právě v rostlinném sekundárním metabolismu. Cílem této práce je formou literární rešerše vytvořit přehled současného stavu výzkumu, týkajícího se vlivu mykorhizní symbiózy na obsah sekundárních metabolitů v rostlinách, především těch s bioaktivním účinkem. V práci bude popsán význam mykorhizní symbiózy a jaký je její vliv na...
|
|
|
Sekundární metabolity hub s antivirotickou aktivitou
Besedová, Alena ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Uplynulý rok 2020 jasně ukázal, jak rychle mohou některé virové infekce dosáhnout pandemických rozměrů. Je tedy stále potřeba objevovat nové látky s antivirotickou aktivitou. Takovéto látky (např. asteltoxin E, cytosporaquinon B) byly v minulosti objeveny u několika skupin hub, nicméně jejich potencionál jako zdroj virostatických chemoterapeutik není příliš prozkoumán. O možném využití hub jako zdroje látek s antivirotickou aktivitou vypovídá i použití některých druhů (např. Ganoderma linghzi, Lentinula edoles), při zmírnění nebo prevenci virotických onemocnění v lidové medicíně. Ve většině případů se však nepodařilo najít látky za tento účinek zodpovědné. Ve své bakalářské práci se proto budu nejprve zabývat rozborem hub tradičně využívaných při onemocněních virovými infekcemi v lidové medicíně. Dále shrnu nejvýznamější houbové látky, u kterých byla prokázala antivirotická aktivita. Bakalářská práce tak přinese ucelený přehled současně známých sekundárních metabolitů hub a jejich virostatických účinků. Informace shrnuté v práci tak mohou ukázat na možné kandidáty v boji proti virovým infekcím.
|
host ::
RSS.