|
|
Sekuritizace hranic a legitimita sledování
Hurtík, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem ovlivňuje sekuritizační diskurz podobu fungování hranic a do jaké míry je sekuritizace zodpovědná za rostoucí důraz na zajištění bezpečnosti. Ten se projevuje instalací sledovacích zařízení, která stále více pronikají do našeho soukromí a rostoucí kontrolou společnosti, která je možná díky stále lepším zabezpečovacím technologiím, ale zejména díky prioritě, kterou má zachování bezpečnosti v dnešní společnosti. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu je zvolenou výzkumnou metodou diskurzivní analýza, která umožňuje zachytit podobu sekuritizačních procesů a vliv sekuritizačního diskurzu nejen na vývoj hranic, stejně jako na celou společnost. Diskurzivní analýza je použita v konkrétní případové studii, jejímž předmětem je vývoj americko-kanadských hranic mezi lety 2001 a 2005. Díky teroristickým útokům z 11. září 2001 je možné analyzovat sekuritizaci od jejího počátku, přičemž délka sledovaného období zároveň umožňuje zachytit vlivy, které sekuritizaci oslabovali a umožňuje ukázat proměny sekuritizačního procesu v čase. Teoretický rámec této práce vychází z teorie sekuritizace podle Thierry Balzacqa, který navázal na teoretiky kodaňské školy a reagoval na kritiku původní sekuritizační teorie. V návaznosti na analýzu sekuritizace je druhá část práce věnována...
|
|
|
Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie
Mrázková, Tina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce s názvem Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie se věnuje analýze bezpečnostních diskursů ve Spojeném království během Konfliktu v Severním Irsku a v Itálii během války státu se sicilskou mafií, a to podle teorie sekuritizace tzv. kodaňské školy, a jejich následné komparaci. Hlavním cílem práce je zachycení podoby sekuritizačních procesů v Itálii ve spojitosti s tamním organizovaným zločinem, k čemuž má dopomoci právě konfrontace s podobou sekuritizace v Severním Irsku, jehož konflikt je častým předmětem studia mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií. Teorie sekuritizace jako nástroj pro výzkum bude v práci představena v její původní podobě formulované kodaňskou školou a následně bude doplněna o četné kritiky ze strany pozdějších teoretiků sekuritizace. Značná část práce se věnuje důkladnému rozboru historického a společenského kontextu obou zkoumaných jevů a zachycení množství sekuritizačních výroků politických aktérů, na něž je tato práce v první řadě zaměřena. Diskursivní analýza je strukturována do pěti etap, které reflektují nejdramatičtější období ve vývoji sledovaných jevů. Tato období jsou charakteristická přítomností zásadních milníků, majících za následek aktivaci či oživení sekuritizačních procesů, vedoucích až k přijetí...
|
|
|
Securitsation of the "Jewish Question" in Slovakia in 1945-1948
Moravská, Dorota Tabitha ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Dorota T. Moravská ABSTRAKT Diplomová práca "(De)sekuritizácia ‚židovskej otázky‛ na Slovensku v rokoch 1945 - 1948" skúma z hľadiska teórie sekuritizácie proces, akým bolo v povojnovom období pristupované k riešeniu "židovskej otázky". Práca rozlišuje vnútropolitickú a zahraničnopolitickú rovinu procesu a ukazuje, že v spoločnosti existovali súčasne protichodné tendencie - kým na zahraničnopolitickej scéne vyvíjali aktéri tlak na slovenské politické elity, aby otázku desekuritizovali, v domácom prostredí podnikala "zainteresovaná verejnosť" kroky opačným smerom. Politické elity tak boli donútené čeliť (de)sekuritizačnej dileme. Práca zdôrazňuje význam sociálneho a historického kontextu, v ktorom je sekuritizačný proces ukotvený a z tohto hľadiska si všíma historickú kontinuitu vzniku a vývoja "židovskej otázky" na Slovensku, ktorú následne stavia do kontrastu k radikálnej zmene spoločenskej situácie v povojnovom období. V tej sa z hľadiska skúmanej otázky reštitúcia židovského majetku stala kľúčovým faktorom, ktorý ovplyvnil priebeh udalostí. V dôsledku protižidovsky zameraných akcií a násilných činov bola "židovská otázka" po vojne politizovaná a posunutá do sféry "nevyhnutnosti a urgentnosti". Vo výsledku tieto okolnosti spôsobili, že očakávaný reštitučný zákon na Slovensku nebol implementovaný. Práca...
|
|
|
Význam Ázerbajdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice
Dvořáková, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Význam Ázerbájdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice" pojednává o tématu percepce energetické bezpečnosti z perspektivy Evropské unie se zvláštním důrazem na význam dvou jihokavkazských zemí - Ázerbájdžánu a Gruzie. Záměrem této práce je analyzovat téma prostřednictvím konstruktivistického přístupu. Výchozí teoretický rámec práce tedy tvoří redefinovaná teorie sekuritizace. Metodologický základ představuje diskurzivní analýza oficiálních dokumentů, vydaných Evropskou unií, zasazená do kontextu Evropské politiky sousedství, respektive iniciativy Evropské partnerství s přihlédnutím k externímu vlivu Ruské federace v časové periodě zhruba deseti let, tj. od roku 2003, kdy byla ustavena Evropská politika sousedství, do současnosti. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnocení percepce energetické bezpečnosti z pohledu Evropské unie a určení klíčových kontextuálních souvislostí a diskurzivních témat, která v určitých momentech dané periody v politickém diskurzu Evropské unie převládala.
|
|
|
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
|
|
|
V první linii migrační vlny. Rozbor sekularizačního diskurzu vlády Silvia Berlusconiho v Itálii po vypuknutí arabského jara v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Rigorózní práce s názvem: "V první linii migrační vlny. Rozbor sekuritizačního diskursu vlády Silvia Berlusconiho v Itálii po vypuknutí arabského jara v roce 2011" pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé a třetí části přistupuje autor k charakteristice základního historicko-politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace a migračního diskursu v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky...
|
|
|
Sekuritizace imigrace v Arizoně
Divišová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce odpovídala na otázku, zdali bylo téma imigrace (obzvláště hispánské) v roce 2010 v Arizoně sekuritizované - tedy prezentované jako existenční hrozba pro arizonskou, potažmo americkou společnost a její identitu. Práce vycházela z domněnky, že ve státě s 30% hispánskou menšinou a velmi vysokým počtem ilegálních přechodů přes hranice jsou podmínky pro sekuritizaci příznivé. Analýza projevů politiků i názorů deníku Arizona Daily Star tuto hypotézu nepotvrdila. Jako slabá existenční hrozba byla však, zejména republikány, chápána imigrace ilegální. Ta byla ovšem častěji prezentována jako téma "pouze" extrémně politizované, žádající si určité navýšení zdrojů na boj proti ní. Demokraté a editorialisté deníku Arizona Daily Star byli neutrálnější, imigraci se někdy naopak přímo pokoušeli desekuritizovat. Podpora zákona SB 1070 ze strany Arizoňanů a Američanů se dá pravděpodobně vysvětlit jejich frustrací nad nečinností federální vlády, neboť imigraci podle dalších průzkumů obecně podporují. Protože (hispánská) imigrace není sekuritizována, také etnická složka americké identity se nezdá být pro Arizoňany/Američany klíčovou. Americká identita by tak mohla být chápána spíše jako víra v určité abstraktní hodnoty. Ty se však v chápání demokratů a republikánů liší, a proto se liší i jejich...
|
host ::
RSS.