|
|
Social media activism: an analysis of how climate activists use Instagram and encourage green behaviour among their followers.
Márkus, Maja Olívia ; Neag, Annamária (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Climate crisis is arguably one of the most pressing issues of our societies currently. As social media has become an important part of our everyday lives and is a tool with the capacity to influence the opinion and behaviour of people, this master thesis wants to explore how climate activists portray themselves on the visual social media platform Instagram and encourage offline green action among their followers. The research is based on the qualitative content analysis of 12 semi-structured interviews with young climate activists who use Instagram and the analysis of their posts. The thesis uses Goffman's presentation of self in an online context, internet activism, the personalisation of politics, social media influencers and climate communication as its theoretical framework. Results showed that climate activists not only use social media strategies of influencers on Instagram (often unwillingly), but also heavily rely on the personification of their messages and sharing aspects of their personal lives to establish connections with their followers. Climate activists interviewed qualified as micro-influencers, which allowed them to form deep relationships with their audience because of the small follower base and gave them the possibility to assess the extent of their impact on their audience's...
|
|
|
Mladí umělci a sociální sítě
Smutný, Viktor ; Kolomoiets, Maksym (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Cílem této práce je objasnit způsob užívání sociálních sítí umělci Z první generace digital natives, představené autory Dingli a Dylan. Účelem práce je zjistit, jaké příspěvky jsou přidávány umělci a co je cíl daných příspěvků. Dále je třeba vysvětlit, které příspěvky přidávány nejsou, jestli se jedná o cenzury své neumělecké osoby anebo o restrikce v uměleckých příspěvcích. Výchozí teorie je založena na sebeprezentaci, kterou v offline prostředí představil Goffman a následně Hoganova teorie exhibice, která se zabývá sebeprezentací v online prostředí. Výzkum ukázal, že hlavním důvodem pro používání sociálních sítí je vytvoření výstavy. Výstava má za účel ukázat umělce v co nejlepším světle pro diváky, které umělci následně mohou použít k získání financí, ať už skrze přímé zaměstnání, koupí tvorby a nebo jako ukazatel popularity tvorby samotné. Vytvoření výstavy má ale svou cenu, do pozadí ustupují neumělecké příspěvky, které jsou přidávány s nějakou limitací a nebo se vůbec nevyskytují. Limitace se vyskytuje i v uměleckých příspěvcích, umělci chtějí divákovi poskytnout co nejlepší zážitek při procházení jejich exhibice
|
|
|
Význam virtuální reality pro skupinu NEET
Bjaček, Jakub ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Krištofič, Peter (oponent)
Jakub Bjaček Význam virtuální reality pro skupinu NEET Abstrakt V této bakalářské práci jsem se pokusil podrobněji podívat na aktuální problematiku NEETs, tedy ve zkratce osob, které se obvykle dobrovolně nepodílí na socializaci skrze zaměstnání či institucionální vzdělávání. Zajímaly mě především příčiny, proč tomu tak je. Zda jde spíše o příčiny vnějšího charakteru (změny na trhu práce, celková nezaměstnanost mladých, konkurenční prostředí) nebo, ale i, příčiny vnitřního charakteru. Otázkou bylo, kde se NEETs projevují a jak tráví čas. Proto jsem se zaměřil na online prostor, ve kterém by se určitá část z nich dle předpokladu mohla prezentovat. Tím mi zbyla poměrně úzká cílová skupina osob, které lze jak řadit do kategorie NEETs, tak se i ve větší formě prezentují v online prostoru. Na tomto propojení byly postaveny výzkumné cíle, tedy jak se NEETs prezentují v online prostoru. Zajímala mě virtuální identita jako způsob k zisku nového sociálního kapitálu. Nejde tak o komplexní nahlédnutí na sociologicky aktuální problematiku NEETs, ale o určitý pohled na problematiku z perspektivy určité činnosti (zde aktivity v online prostředí a vnímání a vlivů virtuální identity). Mimo teoretického uvedení do problematiky NEETs a virtuální identity je obsažena i metodologická část, která popisuje průběh výzkumu a sběr...
|
|
|
Rokoková móda na portrétech šlechtičen z českých zemí a jejich vizuální sebeprezentace
Vlášková, Jana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kutílková, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá rokokový oděv šlechtičen v českých zemích na základě reprezentačních portrétů a dalších dobových maleb. V první části sumarizuje s využitím sekundární literatury základní fakta vývoje rokokové mody. Další část charakterizuje portrét jako historicky pramen. Poslední, stěžejní část předkládá podrobné popisy portrétů a dokumentuje univerzální i specifické rysy dámské mody. Výsledkem je souhrn typických znaků rokokového oděvu šlechtičen v českých zemích od třicátých do osmdesátých let 18. století.
|
|
|
Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedeni tématu ve výuce výtvarné výchovy
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Anotace: Špidlová, Z.: Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedení tématu ve výuce výtvarné výchovy. [Diplomová práce] Praha, 2013 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 224 s. (Přílohy: Deník a složky dokumentující výtvarnou část diplomové práce) Diplomová práce zkoumá fenomén oděvu, jeho sémiotickou funkci v kontextu postmoderní společnosti a sociální aspekty s důrazem na identifikaci s určitou sociální skupinou. Výzkumná část práce přináší poznatky o dvou skupinách, jejich odívání a sociálních kontextech. Jsou jimi krojová kultura oblasti Alto Minho v Portugalsku a gothická subkultura. Na tyto poznatky přímo navazuje výtvarná část práce, jejímž výstupem je oděvní model kombinující prvky obou zmíněných skupin. Didaktická část přináší poznatky o rozdílnosti zpracování témat identita a subkultura z hlediska odívání žáky sedmé třídy základní školy a studenty druhého ročníku střední oděvní školy. Klíčová slova: oděv, identita, sebeprezentace, sebeidentifikace, subkultura, textilní tvorba, postmoderní společnost, výtvarná výchova
|
|
|
Vliv obsahu odebíraného prostřednictvím Instagramu na sebepřijetí a sebeprezentaci
Petráková, Kristýna ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu sociální sítě Instagram na sebepřijetí a sebeprezentaci teenagerů. V teoretické části práce jsou představeny koncepty, které jsou spojovány se sociálními sítěmi. Mezi tyto koncepty patří především prosuming, participativní kultura a Web 2.0. Dále jsou představeny hlavní přístupy k vlivu sociálních sítí na teenagery. Uvádím do kontextu sociálních sítí pojmy, které jsou předmětem výzkumu diplomové práce. Práce seznamuje s prezentací identity na sociálních sítích, se sebereflexí plynoucí z odebíraného obsahu a s marketingovým využitím instagramových influencerů. Hlavní cíle práce, které jsou definované v tezi, jsou tyto tři: Jakým způsobem na participantky výzkumu působí obsah, který na Instagramu odebírají, zda reflektují přijímaný obsah ve své vlastní prezentaci na Instagramu a finálně též jakým způsobem na participantky působí reklamní aktivity instagramových influencerů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na dívky ve věku šestnácti let. Jedná se o mírný odklon od teze, která počítala se zkoumáním širší skupiny teenagerů. Pro co nejlepší možnou diskuzi dat jsem se rozhodla pro jednotnější skupinu participantů výzkumu. Metodou získávání dat je rozhovor pomocí návodu a přístup k analýze vychází ze zakotvené teorie (grounded theory). Jako doplňková metoda pro ověření...
|
|
|
Móda a sebepojetí u dětí staršího školního věku
Medalová, Lenka ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem módy a vlastního Já se zaměřením na děti staršího školního věku. Text je strukturován do dvou částí - teoretické a empirické. První oddíl teoretické části je věnován definování pojmů vztahovaných k Já, jako je sebepojetí, identita, sebehodnocení a sebeprezentace. Druhý oddíl je již sestupně věnován vztahu módy a sebepojetí. Nejprve je uveden pohled na módu jako odraz doby a proměn role ženy. Proměny módy a estetického ideálu se odvíjí od společenské situace a životního stylu. Dále jsou představeny dílčí hybné síly módních proměn a zájmu o módu v kontextu vyjádření sexuální přitažlivosti, sociálního postavení a individuality. Ty se již dotýkají a zároveň pramení z identity jedince v rovině osobní, genderové a sociální. Cílem teoretické části je na základě teoretických zdrojů objasnit, jaký je původ sebeprezentace prostřednictvím oděvu v těchto třech rovinách, jak módu ovlivňují a naopak jak móda ovlivňuje je. Empiriciká část je věnována kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden na druhém stupni základní školy. Jeho cílem bylo zmapovat, jak se fenomén módy promítá do života dospívajících v prostředí školy a jakým způsobem se móda uplatňuje v kontextu jejich rozvíjející se identity.
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Společenská a kulturní interpretace fotografie
Makovcová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce Společenská a kulturní interpretace fotografie se zabývá společenskými aspekty fotografie, především způsobem jejího čtení, spojitostí se sociálními vědami a proměnami funkce od svého vzniku až po současnou dobu, zejména ze vztahu k individuálnímu pojímání fotografie. Text krátce nastiňuje definici fotografie jakožto technického obrazu a s ní spojeného fotografického gesta a uvádí nás do možností jejich sociologického zkoumání pomocí vizuální sociologie skrze vizuální sociologické fakty. Ukazuje fotografii jako formu společenského rituálu, nástroje zachování přítomnosti a stvrzení skutečnosti i prostředku moci. Předkládá dopady technické reprodukce na masové šíření obrazu a tím způsobené změny ve vztahu k obrazu. Ukazuje proměnu analogové fotografie archivované v rodinných fotoalbech, coby prostředku uchování rodinné paměti a biografie, na fotografii digitální, která nabývá nové funkce sebeprezentace především díky novému způsobu archivace ve virtuálním prostředí sociálních sítí a předkládá s tím spojenou teorii individualizace.
|
|
| |
host ::
RSS.