|
|
Flexibilní formy zaměstnání
Bajerová, Zdeňka ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Předmětem rigorózní práce "Flexibilní formy zaměstnání" je rozbor různých forem zaměstnání s flexibilním prvkem z pohledu aktuálně účinné právní úpravy i s úvahou de lege ferenda. Její součástí je také stručná analýza těchto forem zaměstnání ve slovenské právní úpravě.
|
|
|
Přesčasová práce a nároky z ní vyplývající
Chalupa, Jakub ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu přesčasové práce a následným nárokům, které zaměstnancům za její odvedení vznikají. Zaměřuje se také na institut pracovní doby obecně, jakožto základní východisko pro určení přesčasů. Rozebírá nejen limity a podmínky přesčasové práce, ale také přesčasy při různých režimech pracovní doby i přesčasovou práci specifických skupin zaměstnanců. Cílem práce je shrnutí české právní úpravy institutu přesčasů, při současném zhodnocení judikatury věnující se této problematice. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je nastíněn historický vývoj nejen přesčasové práce samotné, ale i pracovní doby, jakožto institutu bezprostředně souvisejícímu s přesčasy. Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii nelze opomenout ani pohled na přesčasovou práci z hlediska unijní legislativy, kde klíčovým předpisem upravujícím pracovní dobu a přesčasovou práci je směrnice 2003/88/ES. Druhá kapitola se zabývá institutem pracovní doby, a popisuje jednotlivé způsoby jejího rozvržení. Shrnuje i noční práci a pracovní pohotovost, jejíž právní úprava činí problémy a zaměstnanci se dostávají se zaměstnavateli často do sporu ohledně nejistoty odměňování. Třetí kapitola pojednává o samotné přesčasové práci, jakožto hlavním tématu diplomové práce, přičemž rozebírá nejen současný...
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Knapp, Viktor ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Flexibilita je v posledních letech velmi skloňovaným pojmem a to nejen v souvislosti s pracovním trhem. Tato diplomová práce pojednává o flexibilních formách pracovní doby, které představují jeden z prostředků, jak větší flexibility pracovního práva a potažmo i flexibilního trhu práce dosahovat. Rozšíření možností jak si přizpůsobovat úpravu pracovní doby podle potřeb subjektů pracovněprávních vztahů přispívá k efektivnějšímu využívání práce zaměstnanců, poskytuje nové možnosti uplatnění některých rizikových skupin zaměstnanců na trhu práce a usnadňuje zaměstnancům dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tyto faktory pak rovněž pozitivně ovlivňují míru nezaměstnanosti. Diplomová práce je rozčleněna na čtyři kapitoly, které se dále dělí na podkapitoly. V úvodní kapitole jsou rozebrány vybrané právní principy s ohledem na téma diplomové práce. Důraz je kladen hlavně na subsidiární vztah občanského a pracovního práva a zásadu "co není zakázáno, je dovoleno", která je pro flexibilní formy pracovní doby klíčová. Následuje přehled vybraných základních zásad pracovněprávních vztahů a představení pojmu flexijistoty. Druhá kapitola staví základy a nezbytný kontext pro následující kapitoly vymezením pojmu pracovní doby a její právní úpravy, a to jak úpravy...
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Kuncová, Gabriela ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
65 Abstrakt - Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce pojednává o flexibilních formách pracovní doby a klade si za cíl srozumitelně a souhrnně tuto problematiku popsat. Jedná se o velmi zajímavé a aktuální téma, které do značné míry nepodléhá přímé právní úpravě a ponechává smluvním stranám při ujednávání jejich pracovněprávních vztahů značnou volnost. Tato skutečnost napomáhá větší flexibilizaci pracovního trhu a je významným prostředkem v boji s nezaměstnaností i ekonomickou krizí obecně. Tato diplomová práce obsahuje šest kapitol. V kapitole první je pojem flexibilní formy pracovní doby uveden a je zde stručně popsáno, čím se zabývají následující kapitoly. Druhá kapitola vymezuje pracovní právo ve vztahu k jiným právním odvětvím a popisuje právní zásady, které se k pracovnímu právu vztahují. Následující, třetí kapitola, je věnována úpravě pracovní doby, její délky, způsobům rozvržení a její mezinárodní úpravě. Čtvrtá kapitola představuje úvod k flexibilním formám pracovní doby. Jsou zde nastíněny základní způsoby dělení flexibility ve vztahu k pracovnímu trhu a rozděleny jednotlivé flexibilní formy práce podle typologie, ze které v této diplomové práci vycházím. Na tuto kapitolu navazuje kapitola pátá, která je nejobsáhlejší a ve které jsou již popsány jednotlivé flexibilní formy pracovní...
|
|
| |
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Problematika pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví
Vitáčková, Nikola ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Název práce: Problematika pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví Práce se zabývá vybranými pracovněprávními problémy, které vznikají při výkonu práce v oblasti zdravotnictví. V úvodu jsou vymezeny základní pojmy, které jsou klíčové pro pochopení práce jako celku, a to jednak pojmy z oblasti pracovního práva a dále pak pojmy z oblasti práva medicínského. Další části práce jsou zaměřeny již na konkrétní oblasti pracovního práva, které vykazují ve zdravotnictví určitá specifika. Zejména je zdůrazněna specifická pracovní doba ve zdravotnictví, u které se často můžeme setkat se zneužíváním institutů, jako je přesčasová práce či výkon pracovní pohotovosti. Dále je poukázáno na problematiku povinných přestávek v práci, která nebývá mnohdy poskytovateli zdravotních služeb započítávána do výkonu práce konkrétních zdravotnických pracovníků, ačkoli tito nemají možnost čerpat plnohodnotnou přestávku v práci na jídlo a oddech, když jimi vykonávaná práce nesmí být přerušena. Stejně tak důležitým tématem, co se oblasti pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví týče, je možnost čerpání dodatkové dovolené, která náleží zaměstnancům vykonávajícím práce zvlášť obtížné a výkon této práce může mít negativní dopady jak na fyzickou stránku člověka, tak také na jeho psychické rozpoložení. Protože jedním ze základních...
|
|
|
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby
Vácha, Jan ; Tomšej, Jakub (oponent)
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby Abstrakt Cílem této práce je komplexně a do detailu popsat a kriticky zhodnotit evropskou a mezinárodní právní úpravu problematiky pracovní doby a doby odpočinku. Práce je rozdělena do 4 hlavních kapitol, které následují po obecném Úvodu. Nejzásadnější výstupy z těchto hlavních kapitol jsou shrnuty v Závěru. V Úvodu této práce je zdůrazněna významnost řešené problematiky v rámci jednotlivých institutů pracovního práva. Pro zaměstnance se jedná o jednu z nejdůležitějších pracovních podmínek a řádně nastavené minimální bezpečnostní standardy v rozebírané oblasti jsou pro ně s ohledem na možnost ovlivnění jejich zdravotního stavu mnohdy zásadní. V rámci krátkého popisu historie vývoje v řešené oblasti se snažím dokázat, že si význam nutnosti omezení rozsahu pracovní doby a nastavení minimální doby odpočinku uvědomovali lidé již v dobách dávno minulých. Dále se zde snažím poukázat na skutečnost, že evropská a mezinárodní problematika právní úpravy pracovní doby je značně obsáhlá a interpretačně složitá, což sebou nese těžkou práci pro vnitrostátního zákonodárce při snahách o její řádnou transpozici. Taktéž zde vyjadřuji politování nad skutečností, že této oblasti není dle mého názoru věnována v rámci české pracovněprávní doktríny dostatečná pozornost. V první...
|
|
|
Aktuální problémy uplatňování pracovního práva v základních školách zřizovaných obcemi v České republice se zaměřením na realizace pracovních cest
Thumsová, Martina ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou pracovních cest v základních školách zřizovaných obcemi v návaznosti na zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platný od 1. 1. 2012, podle jehož ustanovení se zaměstnanec nemůže předem vzdát svých práv. Vychází z předpokladu, že cestovní náhrady, které nyní musí být zaměstnancům v plné výši vypláceny, jsou velkým zatížením rozpočtů škol. Veškeré cesty žáků se pak velice prodražují. Bez spojení teorie a praxe se však dnešní škola neobejde a mnohé záležitosti nejdou realizovat jen na území školy, proto je potřebné, aby pedagogové s dětmi často jezdili za poznáním. Práce přináší shrnutí zásad poskytování cestovních náhrad a reflektuje pohledy ředitelů na problematiku pracovních cest v základních školách. Zjištění, že se v oblasti cestovních náhrad nepracuje s právní normou dostatečně, je alarmující pro všechny vedoucí pracovníky ve školství. Na druhou stranu je mnoho oblastí v činnosti školy, které by si vyžadovaly specifickou právní úpravu. Klíčová slova: Pracovní cesta, pracovní doba, doba odpočinku, noční práce, pracovní pohotovost, práce v sobotu a v neděli, práce ve svátek, práce přesčas, cestovní náhrady, stravné, jízdní náhrady, výdaje za ubytování, nutné...
|
host ::
RSS.