|
|
Mytologická inspirace v básních Lorenza de' Medici
Lukášová, Denisa ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
První část práce se zaměřuje na osobnost Lorenza de ʼ Medici a jeho zařazení do dobového a kulturního kontextu. Je představeno literární pozadí v 15. století v Itálii, Lorenzova biografie, přehled jeho tvorby a jeho přínos jako mecenáše florentské kultury a umění. Druhá část práce se zabývá analýzou čtyř Lorenzových děl, které spojuje mytologická tematika sahající až k antickým autorům. Na konkrétních citacích je demonstrováno jasné Lorenzovo ovlivnění těmito autory, ale zároveň je odkázáno i na jeho vlastní inovace v textu a příběhu. Závěr srovnává míru tohoto ovlivnění a podíl vlastní Lorenzovy invence na jednotlivých dílech a upozorňuje na jedinečnost jeho osobnosti, a to jak na poli kulturním, tak na poli literárním.
|
|
|
André Lefevere a jeho manipulační škola
Šmrha, Jan ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Teoreticko-historiografická diplomová práce se zabývá teoretickým dílem translatologa André Lefevera. Základem práce je analýza Lefeverových děl v dobovém kontextu vývoje translatologie (zejména v souvislosti s rozvojem deskriptivní translatologie, se vznikem tzv. manipulační školy a s kulturním a sociologickým obratem v translatologii). Práce se zabývá Lefeverovými východisky, postupným vývojem jeho teoretického modelu a významu jeho díla pro vývoj disciplíny, zejména s ohledem na integraci sociokulturních aspektů do výzkumu překladu. Práce rovněž poskytuje přehled nejvýznamnějších kritických reakcí na Lefeverovu tvorbu a aplikací jeho modelu v praktickém výzkumu.
|
|
|
Svět Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz optikou jeho deníků
Tůmová, Ludmila ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce se stala snaha představit osobnost Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se nám dochovaly z let 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě z obsahu tohoto pramene - věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému i veřejnému životu a rovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícícho se v pražských palácích na počátku sedmnáctého století.
|
|
|
Hradní kaple v Čechách
Záruba, František ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Benešovská, Klára (oponent) ; Prix, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá hradními kaplemi v Čechách v období vrcholného a pozdního středověku. Řešena je výtvarná podoba, typologie kaplí a sakrálního prostoru, nadání kaplí a také kaplani atd. Dokumentováno je necelé jedno sto lokalit, kde se setkáváme s jednou nebo více hradními kaplemi v různém stavu dochování. Klíčová slova: středověk, hradní architektura, hradní kaple, hrady, kaplani, patronátní práva, patrocinia
|
|
| |
|
|
Současné zdroje a možnosti financování veřejných knihoven v ČR
Kábrtová, Barbora ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit aktuální situaci v oblasti financování veřejných knihoven v České republice. Úvodem do problematiky je stručné vymezení legislativního rámce financování veřejných knihoven. V hlavní části práce se autorka věnuje systému knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a jak mohou být tyto knihovny zřizovány. Následuje analýza finančních zdrojů, které tyto knihovny mohou v současnosti využívat, tj. dotace od zřizovatele, programy a projekty na podporu knihoven (národní a zahraniční), fundraising, dárcovství, sponzoring, mecenášství, nadace a nadační fondy, dobrovolnictví, vlastní činnost. Nechybí ani popis cenové a finanční politiky, analýza hospodaření knihoven v jednotlivých krajích a vliv ekonomické krize na rozpočty knihoven. Po hlavní části práce týkající se celé České republiky následuje část zaměřená pouze na Středočeský kraj. Pro analýzu a popis finančních zdrojů a možností byla zvolena Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace. Analytickou část dále doplňují zkušenosti dalších vybraných knihoven, tj. Obecní knihovny v Žilině (u Kladna) a Městské knihovny Kutná Hora. Závěr celé práce je věnován perspektivám v oblasti financování [Autorský abstrakt].
|
|
|
Duchovní život na Žebrácku ve vrcholném středověku
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je sledování církevní správy v žebráckém regionu ve 14. a na počátku 15. století. Region Žebrácko ležel v podbrdském děkanátu, jehož strukturu autorka popisuje v první části práce. Na základě analýzy pramenů se autorka snaží vytvořit soupis farářů ve farních kostelech sv. Mikuláše v Praskolesích, sv. Jiljí v Hořovicích a sv. Vavřince v Žebráku. Popisuje mobilitu, vzdělanost a další činnost jednotlivých farářů. Snaží se také vysvětlit problematiku kaple sv. Prokopa v Praskolesích, ve které byly v roce 2005 nalezeny fresky ze 14. století. Práce se také zabývá otázkou patronátních práv jednotlivých kostelů. V této souvislosti autorka popisuje střídání majitelů ve vybraných oblastech, neboť často patronátní práva drželi. Poslední část práce se věnuje vizitačnímu protokolu pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379 - 1382. Práce popisuje jeho cestu podbrdským děkanátem a zaměřuje se na vizitaci ve sledovaných lokalitách. Podle vizitací se pak autorka snaží přiblížit každodenní život na faře. Klíčová slova: podbrdský děkanát, Žebrácko, farář, vizitační protokol, patronát, kostel
|
|
|
Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků
VOŠICKÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce mapuje působení významné českobudějovické rodiny Zátků v kulturní sféře Českobudějovicka. Prostřednictvím vybraných členů této rodiny (Hynka, Augusta a Vlastislava Zátky) je představen náhled na dobovou atmosféru 19. a počátku 20. století a shrnuty kořeny jejich rozvětveného rodu s důrazem na jejich zakladatelskou a mecenášskou roli při budování jednotlivých českých organizací, podniků či spolků. První část práce je zaměřena na podněty a činnost Zátků ve sféře kulturní, politické a hospodářské, na kterou úzce navazuje druhá část, věnující se rodinným památkám nejrůznější povahy, ať už se jedná o některé stavby - například rodinné vily v Libníči (Jelmu) a v Českých Budějovicích či o sochařské ztvárnění JUDr. Augusta Zátky nebo sběratelskou činnost Vlastislava Zátky.
|
|
|
Schwarzenberský patronát v 18. století na příkladu fary v Němčicích
HOSPASKOVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce se zabývá patronátem rodu Schwarzenbergů v 18. století nad farou v Němčicích, jež patřila do netolického panství, a zároveň se snaží o obecnější charakteristiku schwarzenberské patronátní správy. Pro základní seznámení s předmětem studia je práce uvedena oddíly věnovanými patronátu obecně a dějinám Němčic a tamější fary. Pak již na příkladu němčické fary představuje základní oblasti uplatňování patronátních práv Schwarzenbergů nad farami na jejich panstvích. Studuje patronátní práva především z hlediska správního, všímá si i symbolické roviny patronovy autority a věnuje zvláštní pozornost analýze a interpretaci stěžejních typů písemností patronátní agendy a vzájemné komunikaci příslušných patronátních úřadů. Další kapitoly se tedy věnují založení němčické fary jako příkladu farní fundace a jejím příjmům, dále pojednávají o udělování presentací, o instalacích farářů, o účasti patronátních úředníků na kanonických visitacích a o vyřizování pozůstalostí světských duchovních. Přílohy doplňují text práce prostřednictvím edice zakládací listiny němčické fary, přehledu tamějších farářů a reprodukcí některých pramenů.
|
|
| |
host ::
RSS.