|
|
Empirická analýza náhrad nemajetkové újmy při trestném činu znásilnění
Vanča, Tomáš ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Čihák, Jakub (oponent)
Empirická analýza náhrad nemajetkové újmy při trestném činu znásilnění Abstrakt Za posledních třicet let se postavení oběti trestných činů proměnilo; v důsledku toho byla k trestnému činu připojen další význam: "trestná činnost" v dnešní době představuje porušení veřejného zájmu a také porušení zájmů jednotlivé oběti. Dosud nebyla věnována dostatečná pozornost deliktnímu právu při řešení škod způsobených sexuálním násilím. Na základě analýzy 350 soudních rozhodnutí o náhradě nemajetkové újmy v případech znásilnění v České republice předkládá tato práce následující otázky: Jak trestní soudy nakládají s peněžitými nároky obětí, v jaké výši je přiznávají, jaká vodítka používají při rozhodování a také jaké faktory hrají roli při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy? Ze závěrů práce plyne, že oběti žádají náhradu nemajetkové újmy pouze ve třetině případů, pokud se však s nárokem na náhradu nemajetkové újmy připojí, mají dvoutřetinovou šanci na úspěch. Soudy nepřiznávají vysoké náhrady nemajetkové újmy, ale ani požadované nároky poškozených nejsou přehnaně vysoké. Závěry regresní analýzy ukazují, že soudy se při stanovení výše nemajetkové újmy řídí spíše právně relevantními faktory, ale také odhalují statisticky významné rozdíly mezi soudními obvody. Nejdůležitějšími okolnostmi pro stanovení výše náhrady je...
|
|
|
Způsob a rozsah náhrady majetkové a nemajetkové újmy ve zdravotnictví
Gavendová, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Způsob a rozsah náhrady majetkové a nemajetkové újmy ve zdravotnictví Předmětem diplomové práce je problematika náhrady majetkové a nemajetkové újmy způsobené pacientům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Jedná se zejména o újmu vznikající v důsledku ublížení na zdraví či usmrcení, jejíž příčinou je nejčastěji nesprávný postup lékařů a jiných zdravotnických pracovníků. Právní institut náhrady újmy má v oblasti občanského závazkového práva zcela zásadní a nezastupitelný význam. Práce zkoumá institut náhrady především z jeho materiální stránky, tedy co do způsobu a rozsahu. První část práce se nese v duchu seznámení se s hlavními změnami, které do oblasti náhrady újmy vnesla rekodifikace občanského práva a jejích potencionálních dopadů do předmětné problematiky. Následuje bližší vymezení pojmů obsahu, způsobu a rozsahu náhrady, jejich vzájemná relace i historický vývoj. Dále jsou představeny základní funkce náhrady majetkové i nemajetkové újmy. Samotné jádro práce se soustřeďuje na probádání způsobu a rozsahu náhrad u jednotlivých typů majetkových a nemajetkových újem. V této části je hojně využito dosavadní judikatury, autorka se se snaží o potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda a do jaké míry následovala účinná úprava ustálenou aplikační praxi soudů v dané oblasti. Ve vztahu k náhradě...
|
|
|
Újma na přirozených právech člověka
Svoboda, Marek ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Poznatky shromážděné v této rigorózní práci potvrzují, že funkční a velmi citlivé nastavení univerzálního soukromoprávního systému, zajišťujícího náležitou ochranu přirozenoprávních hodnot před širokým spektrem právně závadných zásahů, je zcela zásadním úkolem každého civilizovaného právního prostředí, neboť jde o hodnoty mimořádně vysoké důležitosti. Jak vyplývá z uvedeného textu práce, na podobu tohoto právního ochranného systému sestávajícího ze tří na sobě závislých klíčových komponentů (tzn. pojetí předmětu ochrany, občanskoprávní odpovědnost, katalog ochranných práv) působí ve větší či menší míře poznatky vyplývající z právní teorie, litery zákona a soudní rozhodovací činnosti. V úvodu této práce jsem se proto detailně zabýval prvním z uvedených komponentů právního ochranného systému. Elastický rozsah právní ochrany tohoto sytému se vztahuje na lidskou bytost, jakožto individualitu a v právním slova smyslu osobu práva. Dochází tak ke snaze o zajištění ochrany veškerých přirozenoprávních hodnot člověka, které ve svém souhrnu tvoří nejvlastnější, nejniternější a nejintimnější sféru fyzické osoby 1 , přičemž tyto jednotlivé dílčí hodnoty vykazují buď biologický nebo psychologický nebo sociologický charakter. Obsahové vymezení zájmu, který je právem chráněn, nelze poskytnout zcela komplexně, neboť...
|
|
|
Újma na přirozených právech člověka
Svoboda, Marek ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Újma na přirozených právech člověka Abstrakt Poznatky shromážděné v této rigorózní práci potvrzují, že funkční a velmi citlivé nastavení univerzálního soukromoprávního systému, zajišťujícího náležitou ochranu přirozenoprávních hodnot před širokým spektrem právně závadných zásahů, je zcela zásadním úkolem každého civilizovaného právního prostředí, neboť jde o hodnoty mimořádně vysoké důležitosti. Jak vyplývá z uvedeného textu práce, na podobu tohoto právního ochranného systému sestávajícího ze tří na sobě závislých klíčových komponentů (tzn. pojetí předmětu ochrany, občanskoprávní odpovědnost, katalog ochranných práv) působí ve větší či menší míře poznatky vyplývající z právní teorie, litery zákona a soudní rozhodovací činnosti. V úvodu této práce jsem se proto detailně zabýval prvním z uvedených komponentů právního ochranného systému. Elastický rozsah právní ochrany tohoto sytému se vztahuje na lidskou bytost, jakožto individualitu a v právním slova smyslu osobu práva. Dochází tak ke snaze o zajištění ochrany veškerých přirozenoprávních hodnot člověka, které ve svém souhrnu tvoří nejvlastnější, nejniternější a nejintimnější sféru fyzické osoby 1 , přičemž tyto jednotlivé dílčí hodnoty vykazují buď biologický nebo psychologický nebo sociologický charakter. Obsahové vymezení zájmu, který je právem chráněn,...
|
|
|
Způsob a rozsah náhrady škody
Janurová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje úpravě způsobu a rozsahu újmy v občanském právu, která je systematicky zařazena do části čtvrté nového občanského zákoníku, nazvané Relativní majetková práva a dále do její hlavy třetí, označené jako Závazky z deliktů. Konkrétně způsobu a rozsahu škody jsou věnována ustanovení § 2951 až § 2971. Práce obsahuje základní srovnání úpravy způsobu a rozsahu újmy ve starém a novém občanské zákoníku s důrazem na nejpodstatnější změny. Přibližuje novou terminologii a nově zavedené instituty. Obsahuje analýzu nejen české právní úpravy, nýbrž zmiňuje i evropskou tendenci úpravy způsobu a rozsahu náhrady a okrajově porovnává českou podobu některých institutů s úpravou v okolních zemích. Práce je uspořádána v návaznosti na systematiku ustanovení o způsobu a rozsahu náhrady v novém občanského zákoníku a stejně jako ona se člení do tří částí. První z nich se věnuje náhradě škody. Jejím hlavním tématem je způsob a rozsah náhrady škody a předpoklady jejího snížení. Obsahuje také úpravu náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem a pravidla určování výše náhrady škody soudem v případě, kdy ji nelze přesně vyčíslit. Tématem druhé kapitoly je nemajetková újma s důrazem na újmu na zdraví. Kapitola obsahuje definice bolestného, ztížení společenského uplatnění a dalších...
|
|
|
Osoby způsobilé v oblasti rizik
Fichtner, Jan ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Osoby způsobilé v oblasti rizik Abstrakt Osoby odborně způsobilé v oblasti rizik jsou osoby, které se zabývají činnostmi s různým obsahem a řeší rozdílné typy rizik spojených s bezpečností a ochranou zdraví při práci. V této množině není zahrnuta pouze osoba odborně způsobilá k plnění úkolů v prevence pracovních rizik, ale jsou zde i další kvalifikované osoby. Za osobu způsobilou v oblasti rizik musíme považovat například i poskytovatele pracovnělékařských služeb, odborně způsobilou osobu v požární ochraně, koordinátora bezpečnosti práce na staveništi, revizního technika vyhrazených technických zařízení, závodního lomu, poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici a další. Klíčovou osobou v oblasti BOZP je však vždy osoba odborně způsobilá v plnění úkolů v prevenci pracovních rizik, která pomáhá zaměstnavatelům v prevenci, řízením, identifikací a hodnocením rizik. Tato osoba identifikuje zdroje a příčiny úrazů a jiných pracovních BOZP incidentů. OZO identifikuje společně s poskytovatelem lékařských služeb také rizikové faktory vyskytující se na pracovišti, jako je mikroklima, chemická a biologická nebezpečí, hluk, prach, ergonomie a navrhuje jejich měření, přičemž současně průběžně informuje zaměstnavatele o dalších zjištěných rizicích na pracovištích. Tato odborně způsobilá osoba provádí uvedené...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Regnerová, Eva ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Abstrakt Tématem této diplomové práce je náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Jedná se komplexní téma, ve kterém se prolínají ustanovení a principy trestního a občanského práva. Adhezní řízení je institutem trestního práva procesního, které umožňuje poškozenému, aby se domohl náhrady škody, nemajetkové újmy a bezdůvodného obohacení během trestního řízení, aniž by musel postupovat cestou civilního řízení. Nemajetková újma je institutem soukromého práva, při rozhodování o výši nemajetkové újmy rozhoduje soud na základě soukromoprávních hmotněprávních ustanovení. První část práce je zaměřena na postavení poškozeného v trestním řízení. V práci je nejprve vymezeno postavení poškozeného, jeho práva a možnosti jeho zastoupení. Hlavní důraz je kladen na podmínky uplatňování nároku poškozeného, aniž by došlo z procesních důvodů k odkázání poškozeného na civilní řízení. Ve druhé části práce je pak řešena náhrada nemajetkové újmy, nejprve při ublížení na zdraví, v další části pak při usmrcení. V obou těchto oddělených kapitolách je nejprve popsáno současné právní ukotvení nemajetkové újmy podle občanskoprávní úpravy i v pracovněprávních vztazích. Neboť soudní praxe zachovává kontinuitu s předchozí...
|
|
|
Adhezní řízení
Vincík, David ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zaměřuje na téma adhezního řízení, tedy na specifickou součást trestního řízení, v rámci které soud rozhoduje o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Právě tyto negativní následky mohou vzniknout a v mnoha případech také vzniknou v důsledku spáchání trestného činu. Uvedené téma proto silně souvisí s osobou poškozeného, neboť právě poškozenému nároky na náhradu škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení vznikají, a jsou to právě poškození, kteří tyto nároky v adhezním řízení uplatňují. Práce se proto ve své úvodní části věnuje právě osobě poškozeného a jeho jednotlivým právům, zejména pak právu poškozeného uplatnit nárok na náhradu způsobené újmy, dále objasňuje rozdíl mezi osobou poškozeného a obětí trestného činu a zabývá se také postavením poškozeného a oběti v mezinárodní a evropské právní úpravě. Další část práce se již plně zaměřuje na problematiku adhezního řízení, konkrétně na jeho význam a specifika, kdy objasňuje některé odlišnosti od podoby trestního řízení, a dále také na jednotlivé subjekty adhezního řízení, kdy se zabývá jak osobami fyzickými, tak právnickými. V dalších částech, se práce vypořádává s jednotlivými hmotněprávními nároky, které lze v adhezním řízení uplatňovat, a zejména pak s vlastním průběhem...
|
|
|
Kritické srovnání režimů náhrady nemajetkové újmy a vzniklé dvojkolejnosti
Tázler, Jakub ; Zvára, Michael (oponent)
1 Kritické srovnání režimů náhrady nemajetkové újmy a vzniklé dvojkolejnosti Abstrakt Diplomová práce se zabývá kritickým srovnáním režimů náhrady nemajetkové újmy a vzniklé dvojkolejnosti. Cílem je popsat, jakým způsobem je odškodňována nemajetková újma při zásahu do zdraví poškozeného, a to se zvláštním zřetelem na porovnání režimu dle občanského zákoníku a dle zákoníku práce. Tento popis a kritické porovnání obou režimů vede k úvaze, že tato dvojkolejnost není v souladu s ústavními hodnotami a že bude nutné do budoucna učinit změny tak, aby tohoto souladu bylo dosaženo. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola definuje základní pojem, se kterým se pracuje v textu - újma. Co to je, kdy se nahrazuje, jakým způsobem je upravena v občanském zákoníku a jakým způsobem v zákoníku práce. Druhá kapitola pojednává o historii a vývoji náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. Následující kapitola popisuje stěžejní dokumenty pro výpočet výše odčinění - Metodiku Nejvyššího soudu a Nařízení vlády používané pro pracovní úrazy. V této kapitole jsou zmíněny i další dva předpisy, a to zákon o služebním poměru a zákon o vojácích z povolání. Kapitola "dvojkolejnost a její kritika" je stěžejní částí celé práce, neboť uvádí některé instituty, které jsou natolik rozdílné, že je třeba je popsat a jasně...
|
|
|
Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy
Vosečková, Lucie ; Růžička, Květoslav (oponent)
196 Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy Abstrakt Práce se zabývá otázkami spojenými s právní úpravou nemajetkové újmy vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta se v posledních deseti letech dostává do popředí zájmu, zejména evropských institucí. První část práce je věnována obecnému teoretickému vymezení nemajetkové újmy jako takové a jednotlivým druhům nemajetkové újmy, které mohou při letecké přepravě vznikat. Těmi jsou újma na zdraví, emocionální újma způsobená prožitým stresem nebo jinak nekomfortní situací, a nemajetková újma způsobená tím, že se cestující kvůli zpoždění, zrušení letu nebo odepření nástupu na palubu nedostane včas na místo určení. Druhá část práce je věnována srovnání úpravě náhrady nemajetkové újmy v právní úpravě České republiky a Spojených států amerických, a to vývoji institutu nemajetkové újmy a náhrady této újmy. Pozornost je věnována zejména jednotlivým titulům, které jsou dle příslušné právní úpravy nahrazovány a porovnání výše náhrady nemajetkové újmy v rozhodování soudů obou zemí. Třetí část je věnována úpravě nemajetkové újmy a její náhradě, vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta je v současnosti na mezinárodní úrovni upravena ve Varšavské úmluvě, resp. Varšavském systému a v Montrealské úmluvě, na úrovni...
|
host ::
RSS.