|
|
Make Partizánska Ľupča great again!
Likavčanová, Lucia ; ArtD, Tomáš Boroš, (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Návrh urbanisticko-architektonickej štúdie pre Partizánsku Ľupču predostiera ideový koncept konverzie centra obce a priľahlého objektu chátrajúceho Perglerovho mlyna. Návrh reaguje na slabnutie väzieb medzi verejným priestorom a jeho uživateľmi, a snaží sa obnoviť prerušenú kontinuitu rešpektujúc pritom jedinečný historický kontext danej lokality. Prvá časť návrhu sa zaoberá príbehom námestia, premenou jeho funkčnej náplne v čase a snahou začleniť sa späť do života obyvateľov pomocou drobných intervencií a reorganizácii priestorového usporiadania s cieľom priniesť nový impulz života. Snaží sa hľadať odpoveď na zložitú otázku adaptácie verejného priestoru Ľupče, ktorý si prešiel historickým vývojom z pulzujúceho trhového námestia významného stredovekého mestečka do dnešnej podoby veľkej vydláždenej prázdnej plochy v strede obce. Druhá časť návrhu je venovaná objektu Perglerovho mlyna situovanom na juhozápadnom okraji námestia. Premena jedného z technicky najzachovalejších mlynov na územi Česka a Slovenska si kladie za cieľ jeho opätovné začlenenie do štruktúry obce. Posledná časť návrhu je venovaná Ľupčianke, potoku, ktorý preteká od samého začiatku až po koniec obce. Kedysi veľká súčasť života Ľupčanov dnes už takmer neviditeľný element. Ambíciou intervencií nie je obnovovať jeho uplynulé užívanie ale priniesť nový pohľad na potenciál tejto zabudnutej časti verejného priestranstva. Intervencie predstavujú vízie ako dané miesta dotvoriť a iniciovať tak nové zážitky a pocity.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
| |
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
|
Historický vývoj a dokumentace vodní pily/mlýnu 'Jelínkův mlýn' v Mariánském údolí v Brně-Líšni
Strnad, Matěj
Tato práce se zabývá dokumentací a způsoby obnovy pilnice na vodní pohon, která se nachází v Mariánském údolí v Brně-Líšni. Účelem této práce je zdokumentovat a navrhnout způsob opravy pro účely prezentace pily. Jedním z hlavních požadavků pro rekonstrukci objektu je zachování jeho historické hodnoty. Historický vývoj bude zaměřen na objekt jako celek. Dokumentace a návrh opravy se však detailně zaměří na pilnici. Práce bude obsahovat výkresovou přílohu doporučené alternativy obnovy. Dále takto vypracovaný návrh slouží k získání technických parametrů pily. Pila by v budoucnu měla sloužit pro prezentační účely jako technická a kulturní památka.
|
|
|
Adaptace historického objektu a jeho okolí pro potřeby soudobé rekreace
Draesslerová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení rekreačního potenciálu v území s historickým objektem na území Trhonic. Práce má část teoretickou a část návrhovou. V teoretické části jsou definovány základní kapitoly rekreace a s tím související další pojmy. V druhé části teoretické rešerše je definováno mlynářství, protože mlýn je zmíněným historickým objektem. Druhá část bakalářské práce je návrhová, kde jsou shrnuty veškeré výstupy z terénního průzkumu, jehož závěrem je návrh pro zvýšení atraktivity území a rekreačního potenciálu.
|
|
|
Srovnávací finanční analýza mlýnských společností
Kotenko, Anastasiia ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Dufková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na srovnávací finanční analýzu pro vybrané mlýnské společnosti: Mlýn Čistá, spol. s r. o., Mlýn Havlíčkův Brod, spol. s r. o. a Mlýny J. Voženílek, spol. s r. o. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - metodickou a praktickou. První část zahrnuje a vysvětluje metodické základy, které budou využité pro zpracování praktické části. Praktická část obsahuje samotnou finanční analýzu vybraných společností a následné porovnání jejich výsledků mezi sebou a s odvětvím v České republice. Podniky v odvětví jsou zařazeny do skupiny Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků.
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
| |
|
|
K poznání zázemí středověkého hradu (13.-16.stol.) na příkladu Náchodska
Buryška, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zázemím hradů na Náchodsku ve středověku (13.- 16. století). U 15 ti hradů na Náchodsku proběhl povrchový průzkum, který přinesl nové poznatky o hradním zázemí. Zásadním přínosem práce je objev opevněného podhradí hradu Adršpach, které je v práci podrobně analyzováno. Dále jsou řešena obecná kritéria potřebnosti hospodářského zázemí pro existenci hradu a také vztahy hradu k jednotlivým složkám hospodářského provozu. Největší pozornost je věnována vztahům hradu k městu, podhradí, hospodářskému dvoru, mlýnu a pivovaru. Výsledky práce jsou srovnávány v širším kontextu.
|
host ::
RSS.