|
|
Vliv duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče
VÁVROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vlivem duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče. Pandemie SARS-CoV-2 postihla zdraví a životy milionů lidí na celém světe. Velká zátěž se projevila především u sester v první linii, které poskytovaly zdravotní péči pacientům s onemocněním SARS CoV-2. Dlouhodobá psychická zátěž může u sester způsobit pochybení a snížení kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je věnovaná charakterizaci onemocnění SARS-CoV-2, rozvoji pandemie a rizikovým faktorům. Dále se zaměřuje na náplň práce během pandemie, dopad na duševní zdraví sester během pandemie, řízení rizik ve zdravotnických zařízeních, komunikaci a management nežádoucích událostí ve zdravotnictví, a to především managementu kvality v ošetřovatelství během SARS-CoV-2. Praktická část bakalářské práce byla zpracována z kvalitativního výzkumného šetření, které bylo zpracováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo osloveno 10 sester, které pracovaly na tzv. covidové jednotce. Praktická část zahrnuje stanovení čtyř cílů. Prvním cílem bylo zmapování osobní zkušenosti sester s pandemií SARS CoV 2. Druhý cíl měl za úkol zmapovat výskyt duševních problémů sester během pandemie SARS-CoV-2. Třetím cílem bylo zmapovat náročnost sesterské profese během pandemie SARS-CoV-2 ze subjektivního pohledu sester. Posledním cílem bylo zmapování míry dopadu pandemie SARS-CoV-2 na kvalitu ošetřovatelské péče ze subjektivního pohledu sester. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že samotné onemocnění SARS-CoV-2 je pro sestry nejvíce stresující. Sestry v době pandemie vnímaly stres a emoční vyčerpanost velmi intenzivně. Velkou roli hrála podpora od svých blízkých, rodiny, přátel nebo od kolegyň z oddělení. Dopad pandemie sestry vnímají jako novou zkušenost s péčí o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2 a umění se přizpůsobit novému prostředí. Významná je dobrá komunikace a spolupráce s nadřízenými, která zajišťuje kvalitní péči o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2. Dále z rozhovoru vyplynulo, že se u sester objevila nedostatečná podpora od svých nadřízených během pandemie SARS-CoV-2. Překvapujícím výsledkem byla dobrá týmová spolupráce, na které se všechny sestry shodly. Co se týká kvality ošetřovatelské péče, bylo zjištěno, že největší komplikací je nejistota v rozvoji nemoci a s ní související péče, ovšem ne všechny sestry vnímaly zhoršenou kvalitu ošetřovatelské péče. Přínosem této bakalářské práce by měl být jednodušší náhled do oblasti duševní pohody sester pracujících s pacienty nakaženými SARS-CoV-2 a dopadu kvality ošetřovatelské péče v období pandemie. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká aktuální problematiky vlivu duševní pohody a dopadu na kvalitu péče.
|
|
|
Strategie zvládání stresu u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
BLÁHOVÁ, Simona
Naše společnost se neustále mění, zrychluje a přináší nové poznatky. Činnosti, které před 30 lety trvaly několik dní, jsou dnes otázkou vteřin, to vše díky technologickému pokroku, který mění naši společnost na informační. Každou změnu můžeme vnímat jako vliv či zásah do původního stavu, pokud se tedy společnost markantně mění, přináší to s sebou stresory a stresové situace pro jedince, kteří v ní žijí. V posledních dvou letech prošla navíc společnost několikaměsíční pandemií covid-19, která změnila život téměř každého na této planetě. Tyto změny, zákazy a hrozby přináší do života nové stresory a negativně ovlivňují fyzické i psychické zdraví. Svou bakalářskou práci jsem se z tohoto důvodu rozhodla věnovat právě strategiím zvládání stresu. Cílem práce je poukázat na důležitost duševní hygieny, zdravého životního stylu a psychického zdraví v kontextu života a jeho prožívání. Zároveň jsem v praktické části provedla dotazníkové šetření strategií zvládání stresu u lidí z mého blízkého okolí a studentů Jihočeské univerzity. Dotazníkové šetření jakožto kvantitativní metoda výzkumu veřejného mínění hledá odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky, následně vybírá reprezentativní vzorek z řad studentů JČU, jimž je zadán standardizovaný dotazník SVF 78. Ten je v závěru práce vyhodnocen. Ze závěrečné analýzy nasbíraných dat jsou následně nalezeny odpovědi na výzkumné otázky. Pevně věřím, že moje práce bude moci posloužit nejen jako manuál pro všechny, které toto období změn poznamenalo a ovlivnilo jejich duševní pohodu, ale také jako zpětná vazba pro čtenáře, jak sám zvládá příchozí stres a nové stresory.
|
|
| |
|
|
Působení stresu ve výkonnostní gymnastice žen
MAKOVCOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou působení stresu na sportovní výkon. Nejprve komplexně představuje pojmy a teoretické základy, které jsou k tématu práce relevantní. Zejména se věnuje psychologickým aspektům sportovního výkonu a sportovní motivace. Stěžejními tématy jsou projevy stresového působení, vliv na jeho intenzitu a předpoklady k odolnosti vůči stresu včetně jejich negativních dopadů. V neposlední řadě pojednává o tématu prevence stresu, zdůrazňuje důležitost duševní hygieny a významu sportu v kvalitě života. Práce za účelem propojení získaných poznatků s praxí využívá metody dotazníkového šetření, který byl vyplněn ve spolupráci s respondenty z vybrané skupiny gymnastek. Vychází z vědeckých otázek a cílem práce je jejich zodpovězení na základě vyhodnocení získaných odpovědí od respondentů v přípravném a závodním období.
|
|
|
Stress management ve vybrané organizaci
PLZÁKOVÁ, Kristýna
Cílem této bakalářské práce je analyzování a zhodnocení stresu a stresových faktorů ve vybrané organizaci a následné vytvoření návrhů na provedení možných změn ke zlepšení a snížení stresu v podniku. Pro zjištění těchto problémů je použita metoda dotazníku vyplněného zaměstnanci společnosti. Tento anonymní dotazník se zaměřuje na kvantitativní výzkum a obsahuje uzavřené a otevřené otázky, které se týkají stresových faktorů nebo šikany na pracovišti, a to v písemné formě. Jsou zde uvedeny příčiny a příznaky stresu a možnosti, jak stres kontrolovat a jak ho zvládat. Je také pojednáváno o veškerých druzích šikany na pracovišti, zejména o mobbingu a bossingu a v neposlední řadě také o duševní hygieně.
|
|
|
Problematika čerpání dovolené u pedagogických a nepedagogických pracovníků
Šimonová, Hana ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou plánování a čerpání dovolené u pedagogických a nepedagogických pracovníků v jednotlivých typech škol a školských zařízení v okrese Havlíčkův Brod zřizovaných obcemi, v návaznosti na platné právní předpisy. Vychází z předpokladu, že čerpání dovolené je plánováno za účelem vyčerpání veškeré dovolené všech pracovníků v daném roce, ve kterém mají na její čerpání nárok. Práce shrnuje důvody, pro které dochází k nevyčerpání dovolené, přináší pohled na soulad s právními předpisy a vyhodnocení, ve kterých součástech škol, a u které kategorie pracovníků jsou největší problémy s čerpáním dovolené a jak to ovlivňuje rozpočet škol. Výsledky výzkumného šetření by se mohly aplikovat při funkčním studiu ředitelů.
|
|
|
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Fialová, Zdeňka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
ÚVOD: Diplomová práce se zabývá vlivem sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme syndromem vyhoření, jeho rizikovými faktory, příznaky a preventivními opatřeními. Další kapitoly jsou věnovány sportovním aktivitám. Především se soustředíme na vliv sportovní aktivity, na psychickou zátěž a syndrom vyhoření. Popisujeme také možnosti zavedení sportovních aktivit na pracoviště. Hlavním cílem naší práce je zjistit, zda můžeme nalézt vztah mezi sportovní aktivitou a rizikem syndromu vyhoření. METODY A VÝSLEDKY: Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala otázky týkající se syndromu vyhoření a byl realizován s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku MBI (Maslach Burnout Inventory). Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek tvořilo 233 sester pracujících na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Bylo distribuováno celkem 298 dotazníků, celková návratnost byla 233 dotazníků (78 %). Do výzkumného šetření se zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rehabilitační klinika...
|
|
|
Osobnostní a sociální výchova jako součást dalšího vzdělávání učitelek mateřských škol
Kolářová, Kateřina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Předmětem práce je osobnostně sociální rozvoj učitelek mateřských škol coby jedna z možností jejich dalšího vzdělávání. Teoretická část mapuje aktuální dostupné modely profesních kompetencí současných předškolních pedagogů a zabývá se možnostmi jejich rozvoje prostřednictvím osobnostní a sociální výchovy (OSV). Cílem empirické části práce je formou akčního výzkumu vytvořit, realizovat a reflektovat krátkodobý praktický kurz pro učitelky mateřských škol zaměřený na vybraná témata osobnostně sociální výchovy. Výběr témat (pravidla v MŠ, komunikace a duševní hygiena) vzešel z dotazníkového průzkumu zájmu o vzdělávání v tématech OSV mezi učitelkami MŠ. Záměrem kurzu je pomocí sebezkušenostních aktivit provést nácvik dovedností a rozvinout profesní kompetence učitelek v některých oblastech. Zároveň také v rámci společné diskuze, sdílením profesních zkušeností, skupinové reflexe a vlastní sebereflexe přivádět učitelky k uvažování nad vhodným řešením problematických pedagogických situací. Navazujícím cílem je přenést témata do roviny práce učitele s dětmi a provázat je s klíčovými kompetencemi pro předškolní vzdělávání, vzdělávacími oblastmi a očekávanými výstupy podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
|
|
|
Změny v přístupu k výuce u učitelů v době pandemie COVID-19
Petrovická, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
naší práci se zaměřujeme na období celosvětové pandemie COVID jejích počátcích, konkrétně na jaře a na podzim roku 2020. Věnujeme především českého školství. ní úzce související distanční výuka ve školách ovlivnily přístup pedagogů ke vzdělávání a také jejich duševní zdraví. teoretické části práce se pokoušíme vymezit základní pojmy, jako je osobnost učitele, profesní rozvoj, motivace, stres, syndrom vyhoření, psychohygiena. Věnujeme se pochopitelně i vysvětlení toho, co to vlastně je distanční výuka. Praktická část pak byla realizována skrze polostrukturované rozhovory vedené s učiteli teoretických předmětů na středních odborných školách, kteří byli do celého vzdělávacího procesu zapojeni právě v době, kdy výuka musela být kvůli špatnému vývoji pandemie vedena Jako nejpalčivější se nám jevily otázky nedostatečné technické připravenosti pedagogů tím související malé sebevědomí při práci s technikou, ale i záležitosti mizivé podpory ze strany vedení škol, ať už při proškolování v užívání on line nástrojů, tak při nutnosti péče o duševní zdraví žáků, zaměstnanců škol i rodičů.
|
|
| |
host ::
RSS.