|
|
Výuka mediálních studií v rámci terciárního vzdělávání v Norsku a ve Švédsku
Jelenová, Klára ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukou mediálních studií v Norsku a ve Švédsku na terciárním stupni vzdělávání. Cílem této práce je na příkladu deseti vybraných vysokoškolských institucí představit a porovnat současnou výuku mediálních studií, nabídku studijních oborů, jejich zaměření a obsah. V rámci jednotlivých institucí práce seznámí také s etablováním oboru v jejich akademickém prostředí i případnou výzkumnou činností. Pro lepší porozumění tématu je v práci také popsán systém vzdělávání v obou zemích.
|
|
|
Vývoj počítačových her jako média a jeho odraz ve specializovaných a mainstreamových médiích
Švelch, Jaroslav ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Macek, Jakub (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat počátky kultury počítačových her pro osmibitové počítače v Československu. Snaží se poskytnout obrysy sociální historie užití počítačových her primárně v letech 1982-1989, tedy od počátků organizované zájmové činnosti v oblasti mikropočítačů do konce období tzv. normalizace. Jako zdroje poznání jí slouží dobový tisk, především interní zpravodaje počítačových klubů, a rozhovory s pamětníky. Tyto zdroje jí slouží ke dvěma účelům: jednak k rekonstrukci dobového kontextu a jednak k identifikaci sociálních praktik, norem a hodnot spojených s hraním počítačových her. Teoreticky práce vychází z principů sociální historie médií, studia mediálních publik ustavených britskými kulturálními studii a z poznatků discipliny herních studií. Z prvních kapitol této práce plyne poznatek, že hraní počítačových her bylo v Československu - podobně jako v západních zemích - zpočátku úzce propojeno s mikropočítačovým hobby. Socialistické Československo však pro rozvoj tohoto koníčku poskytovalo odlišné podmínky než západní kapitalistické země. Počítače byly až téměř do roku 1989 obtížně dostupné, protože se dovážely jen v omezeném množství a československá výroba nestačila poptávce. Přesto se tu již okolo roku 1985 etablovala aktivní hobbistická scéna, která se sdružovala do klubů,...
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Přístup k univerzitnímu a neuniverzitnímu studiu médií v britském a německém prostředí : srovnávací studie
Brejlová, Iva ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce Přístup k univerzitnímu a neuniverzitnímu studiu médií v britském a německém prostředí: srovnávací studie porovnává přístupy Velké Británie a Německa k terciárnímu vzdělávání, které se tematicky váže k médiím. Ukazuje specifické pojetí tohoto oboru ve dvou odlišných mediálních prostředích, které se vyvinuly na základě různých historických zkušeností a po rozdílném přijetí mediálních studií jako oboru na půdu institucí terciárního vzdělávání. Obor nemá jasně stanovené hranice a tak poskytuje zemím možnost zasadit ho do vlastního pojetí. Diplomová práce zkoumá terciární vzdělávání vázané na média na vysokoškolských institucích, v rámci jednotlivých studijních programů, ve směřování odborných publikací, v národních vzdělávacích dokumentech i v hodnocení nadnárodních organizací. Definuje relevantní subjekty a sylaby, identifikuje základní kompetence absolventů těchto studií, procesy, jejichž prostřednictvím se stávají odborníky i vzdělávací aktivity v oblasti mediálního vzdělávání. Analyzuje odlišnosti, očekávání a metody ve studovaných dokumentech. Zkoumá, zda zůstávají přístupy Velké Británie a Německa odlišné i přes stejně směrované požadavky, které na ně klade především Evropská unie.
|
|
|
Analýza přílohy "Věda" deníku Lidové noviny mezi lety 1997-2012
Šafránek, Jakub ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá teoretickým rozborem science journalism (vědecké žurnalistiky) v českém mediálním prostředí a longitudinální obsahovou analýzou přílohy "Věda" v Lidových novinách mezi lety 1997-2012. V teoretické části nejprve studuje diskurzivní odlišnosti, jež musí vědecký novinář při své práci překlenout, a poté nabízí základní rozdělení proudů science journalism v České republice. Dále představuje moderní historii Lidových novin a speciálně přílohy "Věda". Poté přistupuje k longitudinální analýze této přílohy, přičemž vychází z metodiky podobných výzkumů v zahraničí i rozhovoru s šéfem rubriky Josefem Matyášem. Nakonec pak získané výsledky zasazuje zpět do teoretického rámce šíření vědy skrze média, tedy science journalism (vědeckou žurnalistiku).
|
host ::
RSS.