|
|
Environmentální tematika v nation brandingu: příklad Slovinska
Havlíčková, Marta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na přístup Slovinska k propagaci státu v zahraničí. Jde o malou zemi s dvěma miliony obyvatel, která trpěla nízkou viditelností a kterou část světové veřejnosti zaměňovala se Slovenskem. To se Slovinsko rozhodlo změnit pomocí národní značky. Pozitivní vnímání země přispívá k ekonomickému rozvoji státu. Je také ideálním prostředkem, kterým mohou malé státy prosadit svůj vliv na mezinárodním poli Práce popisuje postupný vývoj vytváření národní značky a její implementaci. Práce popisuje i institucionální zakotvení, práce koordinuje Vládní úřad pro komunikaci. Slovinsku se podařilo vytvořit značku zelené země, s kvalitou života pro všechny. Aby byla národní značka úspěšná, musí být založena na reálných prioritách státu. V případě Slovinska je ekologie přítomna i v jeho prioritách domácí a zahraniční politiky. Sledované indikátory ukazují, že výkon Slovinska v ochraně životního prostředí se v různých oblastech liší. V některých oblastech je Slovinsko lídrem v rámci EU, v jiných, například v dopravě, je jeho výkon podprůměrný. Práce dochází k závěru, že značka je založena na reálných základech, neboť určitá část environmentální politiky je efektivní.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Polská veřejná diplomacie a její proměny
Straka, Daniel ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zabývající se polskou veřejnou diplomacií jako nástrojem zahraniční politiky a jejími proměnami mezi roky 2005 a 2019. Uplatňování veřejné diplomacie je v polském případě ovlivněno dvěma zásadními faktory - velikostí státu, respektive jeho vlivu, a geografickým umístěním, které je spojeno s určitými společenskými, politickými a ekonomickými charakteristikami souvisejícími s historií země. Cílem práce je zjistit, na čem je polská diplomacie založena, jakým způsoben se v průběhu let proměnila a co to vypovídá o veřejné diplomacii jako nástroji zahraniční politiky státu a jejím možném ovlivnění domácími politickými aktéry. Mezi dvěma hlavními politickými stranami, které se od roku 2005 střídají u vlády, existuje výrazná štěpná linie a jejich preference v domácí i zahraniční politice se značně liší. Na základě výstupů polské veřejné diplomacie ve čtyřech oblastech - nation branding, kulturní diplomacii, historické diplomacii a užívaných komunikačních kanálech - a organizačním rámci je analyzováno propojení veřejné diplomacie a zahraniční politiky Polska a také strategie veřejné diplomacie s přihlédnutím ke střídání vládních stran.
|
|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
|
Moc malých států: případ Gruzie 2004-2012
Andrš, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce se zabývá použitím zahraničněpolitické moci Gruzií na USA, státy EU a Rusko v letech 2004-2012. Gruzie v tomto období chtěla dosáhnout úzkého spojenectví s USA a evropskými státy a vstoupit do euroatlantických organizací, Evropské unie a NATO. Na druhé straně se snažila omezit vliv Ruska na gruzínském území. Brzy se totiž ukázalo, že nový gruzínský režim nebude s ruským sousedem vycházet dobře a že obě země budou ve sporu kvůli Abcházii a Osetii, dvěma separatistickým republikám na gruzínsko-ruské hranici. Cílem této práce je identifikovat typy moci, které Gruzie použila, aby dosáhla svých cílů. Práce přitom využívá koncepty malého státu a moci v mezinárodních vztazích, dále také vychází z Nyeho rozdělení měkkou a tvrdou moc. Pro účely ovlivňování západních států Gruzie zvolila kombinaci měkké a tvrdé moci. Měkká moc v tomto případě znamenala především prezentaci atraktivních gruzínských hodnot - zejména prozápadního smýšlení a demokracie, které měly získat Gruzii podporu západních států. V menší míře se pak Gruzie spoléhala na moc zahraniční politiky a kultury. Gruzie se ale také snažila používat nástroje tvrdé moci - využívala svou bezpečnostní důležitost, ekonomickou i politickou atraktivitu. Na Rusko se Gruzie pokoušela působit pouze nástroji tvrdé moci, pomocí ostré rétoriky a...
|
|
|
Zahraniční turismus: fenomén otevírání frankistického Španělska
Patočka, Miroslav ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraničním turismem jako významným fenoménem Frankova režimu. Přes jeho měnící se roli napříč režimem, projevující se zejména změnou z propagandistického využívání v prvních letech na rovinu veřejné diplomacie, ho lze považovat za jeden z nástrojů měkké moci. Jako takový byl klíčový nejen pro ekonomický rozvoj, ale zejména otevírání frankistického Španělska. Pro interdisciplinární charakter turismu se tato případová studie zabývá řadou vnitropolitických i mezinárodních oblastí ekonomického, politického i sociálně-kulturního charakteru, na něž musely politiky turismu přímo reagovat. Cílem práce je zkoumat dopady zahraničního turismu a jeho kultivace režimem na změny mezinárodního postavení Španělska za Frankovy éry. Jejím hlavním zaměřením proto bude analýza vývoje politik turismu, spojených s koncepty vizuální propagace a struktury zahraničních turistů během tohoto období. Práce došla k závěru, že úspěšná a rozsáhlá kultivace zahraničního turismu, jedinečná pro Frankův režim, měla významné dopady na legitimizaci diktatury v mezinárodním kontextu. Zahraniční turismus tedy významně přispěl k šíření španělské národní značky, výstupu z izolace a následnému mezinárodnímu přijetí, projevující se kromě vzrůstajícího počtu přijíždějících turistů i v institucionální a ekonomické...
|
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Nation branding as a soft power building tool : the case of Germany
Felknerová, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá konceptem nation brandingu a jeho aplikací v domácí a zahraniční politice Německa jako nástroje pro budování měkké moci. Nation branding je poměrně nový koncept využívaný v mezinárodních vztazích, který zasahuje do mnoha disciplín jako veřejná diplomacie, kulturní diplomacie, marketing a public relations. S pomocí nation brandingu si státy vytváří pozitivní image, kterou následně prezentují zahraničnímu publiku s cílem stát se více atraktivním a konkurenceschopným na mezinárodním poli. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu. Definuje pozici nation brandingu v oboru mezinárodních vztahů a představuje teorii kompetitivní identity. Druhá část se zabývá analýzou budování německé národní značky, která je analyzována prostřednictvím teorie kompetitivní identity. Německo si buduje svojí image dvěma způsoby - prostřednictvím nation brandingových kampaní a prostřednictvím šesti dimenzí své kompetitivní identity. Oba způsoby a německá značka jako celek jsou náležitě analyzovány a jsou identifikovány její silné a slabé stránky. Závěrečná část diplomové práce shrnuje nejdůležitější fakta a stanovuje závěr.
|
|
|
Současná kulturní diplomacie Francie
Havlíčková, Kateřina ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou současné francouzské kulturní diplomacie. Cílem práce je určit, jaké jsou faktory proměny této oblasti francouzské zahraniční politiky do její současné podoby a jaké náklady jsou věnovány francouzské měkké moci ze strany státu. Pro pochopení této problematiky jsou v první kapitole vysvětleny pojmy jako veřejná a kulturní diplomacie, kultura a její role v mezinárodních vztazích a také je zde přiblížen způsob financování francouzské kulturní diplomacie. Dále práce analyzuje činnost Francouzského institutu v Praze jako nejvýznamnější kulturní instituce působící v České republice a její součást Kino 35. Nejen na příkladu tohoto kulturního centra, ale i dalších nástrojů francouzské kulturní diplomacie, jako jsou Francouzská aliance, Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Campus France nebo francouzská audiovizuální politika, rozebraných v poslední kapitole této práce, je možné definovat současnou podobu francouzské kulturní diplomacie.
|
|
|
Kulturní diplomacie jako nástroj mezinárodní politiky
Michlerová, Zuzana ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Kulturní diplomacie hrála vždy významnou úlohu v mezinárodních vztazích. Je fenoménem, jež se stává v poslední době stále aktuálnějším a nabývá neustále na významu. Je velmi pravděpodobné, že ve 21. století bude kulturní diplomacie hrát na poli mezinárodních vztahů klíčovou úlohu. Daná oblast diplomacie by tedy neměla být podceňována a zaslouží si jistě zvýšenou pozornost. Význam kulturní diplomacie roste ruku v ruce s růstem významu tzv. "měkké moci", jejíž teoretický základ položil Joseph S. Nye Jr. V reakci na 11. září 2001 tak volá ve své knize Soft Power: The Means to Success in World Politics po posílení mezikulturního dialogu.
|
host ::
RSS.