|
|
Regulatory mechanisms in normal and malignant granulopoiesis
Kardošová, Miroslava ; Alberich Jorda, Meritxell (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Balounová, Jana (oponent)
Neutrofily, známé hlavně jako klíčové buňky přítomné při obraně proti patogenům, představují nedílnou součástí přirozené ataké adaptivní části imunitního systému. Nepřetržitá produkce velkého množství neutrofilů je zajišťována komplexním procesem zvaným granulopoeza. Aby bylo možné udržovat stabilní počet neutrofilů, granulopoeza musí být přesně regulována. Narušená regulace granulopoezy může vést k poškození funkčnosti kostní dřeně, a nakonec až k vzniku akutní myeloidní leukemie (AML). Ani desetiletí výzkumu neobjasnili mechanizmy regulace granulopoezy úplně. Bylo však prokázáno, že rodina transkripčních faktorů zvaná CCAAT/enhancer binding protein (C/EBP) je v tomto procesu důležitá. Transkripční faktor C/EBPα funguje jako jeden z hlavních regulátorů granulopoezy tím, že řídí expresi mnohých genů zabezpečujících diferenciaci granulocytů. Pro pochopení molekulárních mechanizmů regulujících granulopoezu je proto důležitá charakterizace nových genů, které jsou řízené transkripčním faktorem C/EBPα. V předchozí studii jsme prokázali, že jiný člen C/EBP rodiny, CEBPG, je cílovým genem transkripčního faktoru C/EBPα. V první části této práce jsme zkoumali dosud neznámou roli transkripčního faktoru C/EBPγ v granulopoeze. Naše pozorování ukázala, že Cebpg knockout (KO) myši, které měly gen Cebpg...
|
|
|
Adhesion structures of leukemia cells and their regulation by Src family kinases
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Adhezní signalizace je v buněčné biologii studována především na adherentních buněčných typech. Hematopoetické buňky se ale většinou vyskytují volně, netvoří mezibuněčné spoje a k extracelulární matrici (ECM) adherují pouze v raných stádiích svého vývoje, či - v případě diferenciovaných buněk - při výkonu speciální funkce. Leukemické buňky v periferní krvi (tj. v krevním oběhu) jsou odvozeny od nezralých hematopoetických prekurzorů, u nichž došlo mimo jiné k poruše adheze k mikroprostředí kostní dřeně. Oproti tomu leukemické kmenové buňky (LSC) díky adhezi k ECM kostní dřeně unikají účinkům chemoterapie a jsou zdrojem minimální reziduální nemoci a relapsů. Kinázy rodiny Src (SFK) jsou známými regulátory adhezních drah u adherentních buněk a jejich exprese a/nebo aktivita je často zvýšená u maligních onemocnění. U pevných nádorů zvýšená aktivita SFK koreluje se zvýšenou invazivností nádorů a tvorbou metastáz. SFK hrají roli i při progresi hematologických onemocnění a jejich rezistenci k terapii, především u různých typů leukémií. Z našich výsledků dosažených mimo jiné pomocí měření mikroimpedance, fluorimetrického měření frakce adherovaných buněk, imunoblottingu, konfokální mikroskopie a interferenční reflexní mikroskopie vyplývá, že aktivní kináza Lyn, která patří mezi hematopoetické SFK, je...
|
|
|
Vliv vybraných cytostatik určených pro terapii leukémie na aktivitu lidských enzymů redukujících karbonylovou skupinu
Šmídlová, Monika ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Wsól, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Monika Šmídlová Školitel: RNDr. Eva Novotná, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných cytostatik určených pro terapii leukémie na aktivitu lidských enzymů redukujících karbonylovou skupinu Klíčová slova: reduktázy, leukémie, cytostatika, inhibice K léčbě akutních myeloidních leukémií (AML) i akutních lymfoidních leukémií (ALL) se stále hojně používají anthracyklinová antibiotika, především daunorubicin. I přes vysokou efektivitu těchto léčiv je léčba limitována kvůli kardiotoxicitě a rezistenci nádorových buněk vůči anthracyklinům. Mezi mechanismy, které se podílí na vzniku anthracyklinové rezistence patří metabolická přeměna (redukce) anthracyklinů na méně účinné sekundární alkoholy, která je katalyzovaná enzymy ze skupiny aldo-ketoreduktas (AKR) a dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem (SDR). Objevení vhodných inhibitorů AKR a SDR enzymů by tak mohlo pomoci k překonání anthracyklinové rezistence i ke snížení kardiotoxicyty způsobené těmito léčivy. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda kyselina all-trans-retinová, cyklofosfamid, cytarabin, kladribin a prednisolon inhibují anthracyklinreduktasy AKR1A1, AKR1B10, AKR1C3 a AKR7A2 a CBR1. Metodika diplomové práce zahrnovala in vitro inkubace...
|
|
|
Sledování vlivu quambalarinu B na aminokyselinový metabolismus leukemických buněčných linií
Matoušková, Zuzana ; Kavan, Daniel (vedoucí práce) ; Prošková, Veronika (oponent)
Leukémie je nejčastější onkologické onemocnění u pacientů dětského věku, avšak ani u starších pacientů není toto onemocnění vzácné. To je hlavní důvod, že se v posledních letech výzkum zaměřil na vývoj specifických antileukemických léčiv. Klíčové se zdají být abnormality metabolismu nádorových buněk na které se dá cílit při léčbě. Přírodní 1,4-naftochinony, mezi něž patří i quambalarin B produkovaný jako sekundární metabolit basidiomycetami Quambalaria cyanescens, jsou známé pro své léčebné účinky. Není tak překvapením, že i u quambalarinu B bylo prokázáno, že u některých leukemických buněčných linií inhibuje buněčnou proliferaci a následně způsobuje buněčnou smrt. V předkládané práci jsem se pomocí aminokyselinové analýzy s fluorescenční detekcí snažila pozorovat změny metabolismu aminokyselin, a to sledováním aminokyselinových hladin v intracelulárním a extracelulárním prostředí leukemických buněk po ošetření quambalarinem B. Pozorování bylo prováděno u buněčné linie Jurkat, Ramos a THP-1, přičemž každá z těchto linií představuje jiný typ leukemického onemocnění. Klíčová slova Aminokyselinová analýza, metabolismus aminokyselin, quambalarin B, leukémie
|
|
|
Regulation of transcription by proteins of the Early growth response and Myb families
Čermák, Vladimír ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent) ; Elleder, Daniel (oponent)
Regulace transckripce desítek tisíc genů v organizmu obratlovců je mimořádně komplexním fenoménem, jehož se účastní tisíce různých regulačních proteinů. Největší funkční kategorií těchto regulátorů jsou sekvenčně specifické DNA vazebné proteiny známé jako transkripční faktory. Proteiny z EGR a Myb rodin transkripčních faktorů jsou relativně dlouho zkoumanými regulátory různých fyziologických procesů, včetně buněčné proliferace a diferenciace. Zatímco strukturální a fyzikální aspekty jejich funkce byly dobře charakterizovány, jejich buněčně specifická role v komplexních genově regulačních sítích není dostatečně prostudována a představuje hlavní výzvu v příslušných oblastech výzkumu. Předběžná analýza dat genové exprese z metastázujících buněk PR9692 a nemetastázujících buněk PR9692-E9 (kuřecích sarkomové linie) odhalila, že transkripční faktor EGR1 je syntetizován v relativně větším množství v metastázujících buňkách a může se tak podílet na regulačních procesech, které jsou základem rozdílů mezi oběma buněčnými liniemi. Dalším zkoumáním jsme zjistili, že cílené zvýšení hladiny EGR1 v PR9692-E9 buňkách obnovuje jejich metastatický potenciál na úroveň PR9692 buněk. Mikročipová analýza takových buněk odhalila aktivaci genů, které jsou rozhodující pro kontraktilitu aktinového cytoskeletu (MYL9),...
|
|
|
Strukturní studie vybraných markerů lidské leukémie.
Pospíšilová, Klára ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: zbioanalytická chemie Kandidát: Klára Pospíšilová Vedoucí bakalářské práce: PharmDr. P. Jílek, CSc. Konzultant: RNDr. Pavlína Řezáčová, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Název bakalářské práce: Strukturní studie vybraných markerů lidské leukemie Abstrakt: Stanovení imunofenotypu leukemických buněk je důležitá součást diagnostiky leukemií. Metoda průtokové cytometrie využívá k detekci imunofenotypu monoklonální protilátky, které reagují s antigenem exprimovaným buňkou. Antigen CD44 je jedním z řady CD znaků, které jsou v imunofenotypizaci leukemií používány. Strukturní studie antigenu CD44 a jeho ligandu, hyaluronátu, přinášejí nové poznatky o architektuře vazebného místa, což přináší možnost vytvořit strategie na ovlivnění vazby a tím i možnost terapeutických zásahů.
|
|
|
Resenzitalizace leukemických a lymfomavých buněk k trailerem indukované apoptóze
Molinský, Jan ; Klener, Pavel (vedoucí práce) ; Hyršlová Vaculová, Alena (oponent) ; Vyoral, Daniel (oponent)
Apoptóza představuje přirozenou bariéru proti rozvoji nádorových onemocnění a rezistence nádorových buněk k apoptóze je jednou ze základních vlastností získaných během tumorigeneze. Protože většina v současné době používaných cytostatik vyvolává zánik nádorových buněk aktivací vnitřní apoptotické dráhy, je porucha aktivace vnitřní apoptotické dráhy spojena se selháním terapie. Cílená aktivace zevní apoptotické dráhy umožňuje indukci apoptózy i u nádorových buněk rezistentních k cytostatikům. TRAIL je cytokin patřící do rodiny TNFα, který specificky indukuje zevní apoptotickou dráhu v nádorových buňkách a je netoxický vůči normálním buňkám. Vzhledem k těmto vlastnostem představuje TRAIL slibnou protinádorovou látku. Velká část primárních nádorů je však vůči TRAILu rezistentní. Ve snaze o překonání rezistence nádorových buněk na TRAIL byla identifikována celá řada látek, které zvyšují citlivost nádorových buněk na TRAIL. Předchozí studie ukazují, že roskovitin, inhibitor cyklin-dependentních kináz, zvyšuje citlivost solidních nádorů na TRAIL. V této práci jsme studovali citlivost různých hematologických malignit k TRAILem indukované apoptóze. Následně jsme zjišťovali schopnost roskovitinu zvýšit citlivost leukemických a lymfomových buněk na TRAIL in vitro a in vivo na myším modelu lidského lymfomu. Nakonec...
|
|
|
Role fúzního proteinu ETV6-RUNX1 v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu
Staněk, Petr ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Burjanivová, Tatiana (oponent)
Translokace t(12;21) s přítomností fúzního genu ETV6-RUNX1 (TEL-AML1) je nejčastější chromozomová aberace nacházená u akutní lymfoidní leukemie v dětském věku. Výskyt ETV6- RUNX1 se pojí s výborným výhledem a vysokou citlivostí na léčbu enzymem L-asparaginázou (ASNázou), která deaminuje aminokyseliny glutamin a asparagin. Rezistence na toto léčivo zhoršuje prognózu a zvyšuje riziko selhání léčby, proto se pracovní skupina CLIP věnuje určení mechanismu účinku ASNázy a příčin vzniku rezistence. Tato práce na dřívější poznatky skupiny navazuje a věnuje se analýze významu fúzního proteinu a signalizačním a metabolickým změnám doprovázející posuny v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu. V první části práce se vytvořením posunu čtecího rámce ve fúzním genu pomocí systému CRISPR/Cas9 podařilo vytvořit knockoutní buněčné klony se stabilně zvýšenou rezistencí vůči ASNáze. Úspěšnou mutageneze a odstranění fúzního proteinu byla ověřena na úrovni DNA, mRNA a proteinu a analýzou SNP byla vyloučena přítomnost jiných závažných aberací ovlivňujících citlivost k chemoterapeutiku. Ve druhé části práce jsem se zabýval pozorování signalizační reakce vyvolané přítomností ASNázy, zejména v souvislosti se signalizačním komplexem mTORC1, a dále odlišných aspektů této reakce mezi původními liniemi REH a klony...
|
|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Studium mechanismů agresivity akutní myeloidní leukemie v myším modelu nesoucím mutace genů Spil (PU.1) a Trp53.
Bašová, Petra
Snížení hladiny PU.1 v hematopoetických kmenových a progenitorových buňkách (HSPCs) je primárním mechanismem pro rozvoj akutní myeloidní leukémie (AML) u myší s homozygotní delecí "upstream regulatory element" (URE) genu PU.1. p53 je tumor supresorový gen, který je často mutovaný u lidských hematologických malignit (včetně AML) a přispívá k jejich agresivitě; navzdory tomu jeho genetická delece nezpůsobuje u myší AML. Delece p53 u myší PU.1ure/ure (PU.1ure/ure p53-/- ) způsobuje agresivní formu AML se zkrácenou dobou celkového přežití. PU.1ure/ure p53-/- progenitory exprimují signifikantně nižší hladinu PU.1. Zaměřili jsme se proto na mechanismy, jež za nepřítomnosti p53 přispívají ke snižování hladiny PU.1 v PU.1ure/ure p53-/- progenitorech. Nalezli jsme vliv onkogenů: Myb a jeho cíle mikroRNA miR-155 na downregulaci PU.1 u agresivní myší AML. Inhibicí onkogenů Myb nebo miR-155 in vitro dochází u AML progenitorů k znovuobnovení hladin PU.1 a ztrátě leukemického buněčného růstu podobně jako při obnově exprese PU.1. Transientní potlačení exprese p53 ukázalo, že dráha MYB/miR-155/PU.1 je cílem p53, která se aktivuje brzy po ztrátě p53. Deregulace MYB a miR-155 spojená s poklesem hladiny PU.1 byla také pozorováná v lidské AML, což naznačuje, že nově objevená onkogenní dráha p53/MYB/miR- 155/PU.1 může...
|
host ::
RSS.