|
|
Role fúzního proteinu ETV6-RUNX1 v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu
Staněk, Petr ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Burjanivová, Tatiana (oponent)
Translokace t(12;21) s přítomností fúzního genu ETV6-RUNX1 (TEL-AML1) je nejčastější chromozomová aberace nacházená u akutní lymfoidní leukemie v dětském věku. Výskyt ETV6- RUNX1 se pojí s výborným výhledem a vysokou citlivostí na léčbu enzymem L-asparaginázou (ASNázou), která deaminuje aminokyseliny glutamin a asparagin. Rezistence na toto léčivo zhoršuje prognózu a zvyšuje riziko selhání léčby, proto se pracovní skupina CLIP věnuje určení mechanismu účinku ASNázy a příčin vzniku rezistence. Tato práce na dřívější poznatky skupiny navazuje a věnuje se analýze významu fúzního proteinu a signalizačním a metabolickým změnám doprovázející posuny v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu. V první části práce se vytvořením posunu čtecího rámce ve fúzním genu pomocí systému CRISPR/Cas9 podařilo vytvořit knockoutní buněčné klony se stabilně zvýšenou rezistencí vůči ASNáze. Úspěšnou mutageneze a odstranění fúzního proteinu byla ověřena na úrovni DNA, mRNA a proteinu a analýzou SNP byla vyloučena přítomnost jiných závažných aberací ovlivňujících citlivost k chemoterapeutiku. Ve druhé části práce jsem se zabýval pozorování signalizační reakce vyvolané přítomností ASNázy, zejména v souvislosti se signalizačním komplexem mTORC1, a dále odlišných aspektů této reakce mezi původními liniemi REH a klony...
|
|
|
Role fúzního proteinu ETV6-RUNX1 v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu
Staněk, Petr ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Burjanivová, Tatiana (oponent)
Translokace t(12;21) s přítomností fúzního genu ETV6-RUNX1 (TEL-AML1) je nejčastější chromozomová aberace nacházená u akutní lymfoidní leukemie v dětském věku. Výskyt ETV6- RUNX1 se pojí s výborným výhledem a vysokou citlivostí na léčbu enzymem L-asparaginázou (ASNázou), která deaminuje aminokyseliny glutamin a asparagin. Rezistence na toto léčivo zhoršuje prognózu a zvyšuje riziko selhání léčby, proto se pracovní skupina CLIP věnuje určení mechanismu účinku ASNázy a příčin vzniku rezistence. Tato práce na dřívější poznatky skupiny navazuje a věnuje se analýze významu fúzního proteinu a signalizačním a metabolickým změnám doprovázející posuny v citlivosti leukemických buněk na L-asparaginázu. V první části práce se vytvořením posunu čtecího rámce ve fúzním genu pomocí systému CRISPR/Cas9 podařilo vytvořit knockoutní buněčné klony se stabilně zvýšenou rezistencí vůči ASNáze. Úspěšnou mutageneze a odstranění fúzního proteinu byla ověřena na úrovni DNA, mRNA a proteinu a analýzou SNP byla vyloučena přítomnost jiných závažných aberací ovlivňujících citlivost k chemoterapeutiku. Ve druhé části práce jsem se zabýval pozorování signalizační reakce vyvolané přítomností ASNázy, zejména v souvislosti se signalizačním komplexem mTORC1, a dále odlišných aspektů této reakce mezi původními liniemi REH a klony...
|
|
|
Etiológia detských akútnych leukémií".
Burjanivová, Tatiana ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
Detské akútne leukémie predstavujú heterogénnu skupinu onkologických ochorení. Podľa bunkového pôvodu, klinických prejavov a molekulárnych a chromo-zomálnych zmien sa delia na dva subtypy: akútnu myeloidnú leukémiu a akútnu lymfoblastickú leukémiu. Akútna lymfoblastická leukémia (ALL) predstavuje najčastejšiu formu leukémie v detskom veku. Akútna myeloidná leukémia (AML) sa vyskytuje prevažne u dospelých, u detí je vzácnejšia. V Českej republike na jedného detského pacienta s AML pripadá asi 5 detí s ALL. AML sa vyskytujú prevažne u starších detí. Vrchol výskytu detských ALL je medzi 1-5 rokom života, čo je obdobie vývoja imunity voči najčastejším vírusovým infekciám. Úspešnosť liečby detských akútnych myeloidných leukémií je v porovnaní s akútnymi lymfoblastickými leukémiami nižšia a vyliečiť sa darí asi len 40-50% pacientov (pri ALL je to asi 70-90%) (Creutzig, Reinhardt et al. 2001; Stary, Gajdos et al. 2003). Pre čo najefektívnejšiu liečbu je kľúčové správne a presné určenie diagnózy akútnej myeloidnej leukémie. K tomu sú potrebné spoľahlivé morfologické, imuno-logické a cytogenetické vyšetrenia kostnej drene a periférnej krvi pacienta v čase diagnózy. Na podklade nálezu je potom určený typ ochorenia a stanovený liečebný postup. AML sa podľa tzv. FAB (francúzko-americko-britskej) klasifikácie,...
|
host ::
RSS.