|
| |
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Aesthetics of Periphery and Border (To Selected Aspects of Periphery and Border Phenomenon in Slovak Literature of the 20th Century in Central European Context).
Passia, Radoslav ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Barborík, Vladimír (oponent) ; Káša, Peter (oponent)
Radoslav P a s s i a Estetika okraja a hranice (K vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte) Abstrakt Táto dizertačná práca sa venuje vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte. V úvodnej časti Hranica autor analyzuje niektoré texty stredoeurópskych autorov, ktoré sú tematicky zasadené do prostredia východných Karpát. Tento multietnický región je jedným z relatívne nezávislých kultúrnych areálov strednej Európy a je charakterizovaný unikátnou kombináciou hraničných izoglos geografického, jazykového a kultúrneho charakteru. Autor považuje za jeden z charakteristických prvkov literárneho zobrazenia východokarpatského hraničného areálu v 20. storočí naratívnu perspektívu cudzinca, vyhnanca alebo prisťahovalca v kombinácii s témami hranice a konfliktu medzi domácim a cudzím. Autor opisuje aj základné ideologické konštanty spojené s literárnym zobrazením tohto areálu. Spisovatelia (najmä českí a poľskí), ktorí nepochádzajú z východokarpatského hraničného areálu využívajú postavy cudzincov predovšetkým na reflexiu vzťahu medzi moderným a tradičným. V prózach autochtónnych autorov sa prostredníctvom postáv cudzincov často zobrazuje sebakolonizačné kultúrne úsilie areálu vo vzťahu k...
|
|
|
The Avant-Postman: James Joyce, the Avant-Garde, and Postmodernism
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Symington, Micéala (oponent)
Disertační práce s názvem "The Avant-Postman: James Joyce, the Avant- Garde and Postmodernism," se pokouší sestavit literární genealogii vycházející z odkazu Jamese Joyce - tedy genealogii joyceovské avantgardy a experimentální literatury, která po ní následuje. Práce pokládá dvě Joyceova poslední díla, tj. Odyssea a Plačky nad Finneganem, coby východiska pro poválečné literární avantgardy ve Velké Británii, Spojených Státech a Francii v období tzv. "postmodernismu". V Úvodu práce je joyceovská avantgarda založena na Joyceově souvislém zkoumání materiálnosti jazyka, jakož i na skutečnosti, že Plačky nad Finneganem, vydávané časopisecky pod názvem "Work in Progress" v magazínu transition, byly součástí tzv. "Revoluce slova" (Revolution of the word), avantgardního programu, který vytvořil a zastával editor časopisu, Eugene Jolas. Joyceovské zkoumání materiálnosti jazyka vychází ze tří klíčových estetických podnětů: pojetí jazyka coby konkrétní fyzické stopy, náchylné vůči zkreslení či vymazání; chápání literárního jazyka coby kopie a padělku slov druhých autorů; a tvorby osobního idiomu coby "autonomního" jazyka pro opravdu moderní literaturu. Materiál je rozdělen do osmi kapitol, dvě pro Velkou Británii (od Johnsona přes Brooke-Rose k Sinclairovi), dvě pro USA (od Burroughse a Gasse k Acker a...
|
|
|
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
|
|
|
Komparativní přístupy Karla Krejčího v jeho pojetí české a polské literatury
Matějková, Veronika ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce zachycuje a interpretuje střety mezi literárněvědnými dobovými diskurzy na jedné straně a jednotlivcem v postavě bohemisty, slavisty a komparatisty Karla Krejčího (1904- 1979) na straně druhé. Na základě autorových literárněhistorických a komparatistických studií i jeho účasti v soudobých metodologických diskusích dizertace analyzuje, jak se tyto střety promítaly do jeho pojetí literárněvědné metody i práce literárního historika a komparatisty obecně. Vychází přitom z rozporuplné recepce Krejčího vědecké tvorby: zatímco je uznáván jako veličina slavistických studií, tak v celkovém kontextu české literární vědy zaujímá marginální pozici "outsidera". Dizertace sleduje, jak autor stál se svými metodologickými stanovisky v opozici vůči převládajícímu trendu. Jako adept slavistiky kritizoval její tzv. vlivologii a pozitivistické metody; v meziválečném období se přiklonil k sociologii literatury, přestože si nezískala popularitu; přes zaujetí fenomenologií i formalismem hájil svou "historicko-sociologickou" pozici vůči prosazujícímu se strukturalismu; v padesátých letech napsal "marxistické dějiny polské literatury", nikdy se ovšem s marxistickou vědou zcela neztotožnil; tvořil komparatistické studie v době, kdy byla komparatistika ještě odsuzována jako "kosmopolitní vlivologie"....
|
|
| |
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
|
|
Zkoumání narativních struktur světových pohádek
HABRDOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání vybraných světových pohádek z hlediska psychologického a kulturněantropologického. Podstatou práce je literárněteoretické zkoumání narativních struktur a jejich vzájemné porovnávání. Teoretická část práce obsahuje pět hlavních kapitol, ve kterých je podrobnější pojednání o pohádkové problematice a dále rozbor některých evropských pohádek. Praktická část již konkrétně rozebírá pohádky australské, japonské, čínské, romské a indiánské.
|
|
|
Tvorba interaktivní čítanky světových pohádek
HORÁKOVÁ, Pavla
Diplomová práce postihuje využití a vymezení pohádky v teorii a praxi. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část pojednává ve stručnosti o komparatistice, která využila pohádku jako jeden z velmi vhodných materiálů ke studiu. Dále srovnává různé přístupy k vymezování a klasifikaci pohádek. V teoretické části je následně představen vliv pohádky na předškolní děti a děti mladšího školního věku. Část je věnována naratologii neboli teorii vyprávění a jednotlivým druhům pohádek. Praktická část představuje práci na připravované čítance světových pohádek. Obsahuje postup výběru literatury, strukturu jednotlivých kapitol v čítance, tvorbu CD-Romu. Dále je zde obsažena kapitola Metody aktivního vyučování, kde jsou představeny metody, které odpovídají trendům dnešního školství. Praktická část je zakončena dvěma kapitolami z připravované čítanky, věnovanými italským a řeckým pohádkám. Kapitoly plně odpovídají struktuře připravované čítanky. Obsahují i pracovní listy, využívající některé metody aktivního vyučování.
|
host ::
RSS.