|
|
Vliv institucí na klimatickou politiku Velké Británie
Stanová, Natália ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá klimatickou politikou Velké Británie, a to zejména v kontextu politických institucí, které v Británii působí. Ačkoliv britská environmentální hnutí mají v Británii dlouhou tradici, britská klimatická politika má dlouhodobě spíše smíšené výsledky. Cílem práce, jenž vychází z nového institucionalismu, je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem ovlivňuje britský většinově demokratický systém její klimatickou politiku. Práce se nesoustředí na roli většinového volebního systému, poněvadž zde je souvislost jasně patrná, nýbrž na další dva aspekty většinově demokratických systémů, kterými jsou střídání dvou hlavních stran ve vládě a pluralistický systém zájmových skupin. Práce dochází k závěru, že ačkoliv britská klimatická politika prošla v uplynulých dvaceti letech značnou proměnou, uvedené prvky většinové demokracie působí jako prvek omezující její efektivnost. Dalším, neméně důležitým prvkem, se ukazuje být vůle hlavních politických stran, která je dlouhodobě spíše slabá v oblasti klimatické politiky.
|
|
|
Changes in EU climate leadership after COP15
Bábiková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práca sa venuje problematike klimatickej politiky Európskej únie medzi rokmi 2009 a 2015. Roky 2009 a 2015 sú totiž rokmi, kedy na globálnej medzivládnej úrovni malo dôjsť k dohode o budúcnosti svetového klimatického režimu. Klimatická konferencia v roku 2009 tento cieľ nesplnila, konferencia COP21 v roku 2015 už áno. EÚ ako taká o sebe tvrdí, že je v klimatickej politike svetovým "leaderom". Čo ale tento termín predstavuje a ako sa EÚ podieľala na vytváraní klimatického režimu? Zmenila sa taktika EÚ vo vedení klimatickej politiky medzi rokmi 2009 a 2015, čo umožnilo vytvorenie dohody v roku 2015? Práca na tieto otázky odpovie pomocou analýzy vonkajšej a vnútornej klimatickej politiky EÚ, pričom ju bude zaujímať kvantitatívny (vytvorenie nových politík) a kvalitatívny (vyššia intenzita existujúcich politík) posun v klimatickej politike a vplyv tejto zmeny na globálny klimatický režim.
|
|
|
Vliv Spolkové republiky Německo na vývoj environmentální politiky Evropské unie
Žaludová, Naděžda ; Dvořák, Libor (vedoucí práce) ; Máca, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce "Vliv Spolkové republiky Německo na vývoj environmentální politiky Evropské unie" se zabývá prosazováním německé politiky životního prostředí na úrovni Unie v širokém kontextu a se zaměřením na hlavní instituce EU a politický systém národní úrovně. Přístup Německa k environmentální politice je vymezen pomocí typologie strategií průkopnických států ovlivňujících environmentální politiku EU vypracované Liefferinkem a Andersenem. Důraz je kladen na analýzu ukotvení environmentální politiky v politickém systému, institucích a u nejrůznějších aktérů. Součástí výzkumu této práce je klimatická politika označovaná za hlavní téma politiky životního prostředí poslední doby. Klíčová slova: environmentální politika, Evropská unie a Německo, klimatická politika, strategie environmentálně průkopnických států, Liefferink Duncan, Andersen Mikael Skou
|
|
|
Koordinace Visegrádské skupiny při projednávání klimaticko-energetického balíčku EU pro rok 2030
Denková, Adéla ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyjednáváním o podobě rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky EU pro období 2020-2030, které probíhalo na půdě Rady EU a Evropské rady od ledna do října 2014. Zaměřuje se přitom na koordinaci společných pozic a vytváření společných požadavků ze strany zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska, které během jednání o klimaticko-energetickém balíčku sehrály významnou roli jako advokační koalice prosazující řešení problematiky nerovnoměrných nákladů pro jednotlivé členské státy a znevýhodnění nízkopříjmových unijních zemí. Cílem práce je zjistit, jaké byly konkrétní požadavky skupiny V4+2 a zda byla úspěšná při jejich prosazování do výsledné podoby klimaticko-energetické politiky pro období po roce 2020. Práce se opírá o teoretické koncepty agenda-setting a advocacy coalition a využívá také poznatky z teoretického zkoumání rozhodovacího procesu Evropské unie.
|
|
|
Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN
Chrpa, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN" se zabývá energetickou politikou a jejím přenosem do zahraničí. Cílem práce je zodpovědět, zda SRN o přenos své politiky usiluje, zda k němu dochází a pokud ano, jací aktéři jsou v něm aktivní, o jaký typ transferu jde a jaký je jeho výsledek. První část práce je věnována teoretickému zarámování tématu, zejména konceptu policy transfer (přenos politiky), jenž je hlavní teoretickou oporou práce. Druhá se zabývá formováním německé energetické politiky na domácí úrovni - historickými a společenskými souvislostmi, motivy pro případný export politiky a postoji důležitých aktérů: vlády (s důrazem na kancléřku), politických stran a také průmyslu. Další dvě kapitoly jsou věnovány přenosu politiky na bilaterální úrovni do sousední České republiky a na multilaterální úrovni do Evropské unie. Ukazuje se, že kořeny "Energiewende" (energetického přechodu) lze hledat v historickém vývoji SRN a že hlavní rysy této politiky mají konsenzuální podporu klíčových aktérů na německé úrovni. Německo je průkopníkem nového modelu energetiky, jehož úspěšnost zatím není jistá. To vede spolu se specifickými zájmy a možnostmi jiných států k určité zdrženlivosti k přejímání tohoto modelu. K přímému přenosu politiky do ČR nedochází, protože chybí...
|
|
|
České nevládní neziskové organizace a politika EU v oblasti změny klimatu
Stuchlíková, Zuzana ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na vztah nevládních organizací k možnostem, které jim přináší proces evropské integrace a evropská úroveň rozhodování jako další platforma pro reprezentaci zájmů. Na případové studii českých nevládních organizací, které se dlouhodobě věnují politice změn klimatu, zkoumám, jakým způsobem se snažily využívat dostupných prostředků a kanálů pro propagaci svých představ o podobě cílů Rámce politik pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 a jakým způsobem evropská politika ovlivňuje jejich přístup k tématu. Vycházím z logiky europeizační teorie, která předpokládá, že nestátní aktéři přizpůsobují své jednání existenci další úrovně rozhodování. Tezí práce tedy bylo, že české nevládní neziskové organizace se budou snažit aktivně využívat možnosti ovlivňovat vytváření evropské klimatické politiky - zejména proto, že se jedná o politiku, o jejímž směřování je rozhodováno převážně právě na úrovni Evropské unie a výstupy evropské klimatické politiky (jako Rámec 2030) představují další možnost, jak dosáhnout změn v nastavení klimatické politiky České republiky. Docházím k závěru, že z pozice českých nevládních organizací je evropská klimatická politika vnímána jako důležitý prvek, který posouvá dění v České republice i globálním jednání kupředu, byť ne tempem, které by si aktéři...
|
|
|
Approach of Developing Countries to International Politics on Climate Change
Hatalová, Michaela ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje přístup a postavení rozvojových zemí v mezinárodní politice klimatických změn, se zaměřením na jednotlivé skupiny rozvojových zemí. První kapitola vysvětluje opodstatnění a vývoj mezinárodní klimatické politiky, spolu s potřebou zapojení rozvojových zemí. Druhá kapitola poskytuje teoretický přístup posuzování závazků v rámci klimatické politiky na základě principu solidarity a zasazení klimatické politiky do konceptu udržitelného rozvoje. Klíčovou částí je analýza postavení jednotlivých rozvojových zemí. Třetí kapitola prezentuje případovou studii Číny.
|
host ::
RSS.