|
|
Nonstationarity of the effects of modes of atmospheric circulation variability on surface climate elements
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Dobrovolný, Petr (oponent) ; Beck, Christoph (oponent)
Cirkulační módy jsou silně korelované, avšak často geograficky vzdálené oblasti, které lze detekovat v poli cirkulační proměnné, jako jsou přízemní tlak vzduchu, geopotenciální výšky či rychlosti větru a jeho složky. Zpravidla se skládají ze dvou nebo více akčních center, která současně slábnou nebo sílí, čímž ovlivňují intenzitu a směr atmosférické cirkulace, a následně i přízemní klimatické prvky, jako jsou teplota a srážky. Dlouhodobé změny akčních center ovlivňují časoprostorový dopad cirkulačních módů na přízemní klimatické prvky. S využitím gridovaných datasetů je možné tyto dlouhodobé změny akčních center a jejich dopady na přízemní klimatické prvky analyzovat v dlouhém časovém měřítku a v rozsáhlých oblastech, což je také hlavní vědeckou náplní této práce. Protože existuje mnoho reanalýz, které se odlišují například v tom, jaká data reanalýza asimiluje, nebo v modelu, který je využíván pro jejich výpočet, je nejprve nutné srovnat podobu cirkulačních módů a vývoj vztahů mezi nimi a přízemními klimatickými prvky v různých reanalýzách. Ukazuje se, že reanalýzy, které asimilují jak přízemní data, tak i data z vyšší troposféry nebo satelitů (ERA40, JRA-55, NCEP-1), jsou si navzájem většinou podobné, zatímco reanalýza 20CRv2c, která využívá jen přízemní data, obsahuje chyby. Třebaže reanalýza...
|
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
|
|
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2021
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)
Zpráva o životním prostředí České republiky (dále jen „Zpráva“) je každoročně zpracovávána na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení vlády č. 446 ze dne 17. srpna 1994 a usnesení vlády č. 934 ze dne 12. listopadu 2014, a je předkládána ke schválení vládě ČR a následně k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o komplexní dokument, který hodnotí stav a vývoj životního prostředí v ČR včetně všech souvislostí na základě dat dostupných pro daný rok hodnocení. Počínaje Zprávou o životním prostředí České republiky 2005 je zpracováním pověřena CENIA. V roce 2018 došlo k úpravě konceptu Zprávy, na jehož základě je Zpráva v jejím podrobném znění zpracovávána jednou za dva roky a v mezidobí se zpracovává shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí. Zpráva za rok 2021 je předkládána ve stručném znění. Počínaje Zprávou 2020 došlo ke změně obsahového konceptu a struktury Zprávy, vycházející ze Státní politiky životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050, za účelem průběžného hodnocení jejích indikátorů a plnění stanovených cílů a priorit. Hlavní oblasti vycházejí ze SPŽP 2030 (1. Životní prostředí a zdraví, 2. Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, 3. Příroda a krajina) a jsou zarámovány dalšími tématy, která jsou stěžejní pro stav a vývoj životního prostředí (Planetární meze, Projevy změny klimatu na území Česka, Financování ochrany životního prostředí, Názory a postoje české veřejnosti). Zpráva 2021 byla vládou projednána a schválena 21. 12. 2022 a poté předložena k projednání oběma komorám Parlamentu České republiky. Z důvodu metodiky vykazování a zpracování nebyly některé datové sady pro rok 2021 v době přípravy Zprávy k dispozici, nebo byla data pouze předběžná. Informace k datovým sadám (zdůvodnění jejich nedostupnosti a budoucí aktualizace), pro které nejsou data za rok 2021 v době uzávěrky publikace k dispozici, jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Zpráva 2021 je současně zveřejněna v elektronické podobě (https://www.cenia.cz, https://www.mzp.cz) spolu se Statistickou ročenkou životního prostředí České republiky 2021 a zprávami o životním prostředí v krajích České republiky 2021. Podrobné zdroje dat jsou k dispozici na portále Envirometr (https://www.envirometr.cz).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
| |
|
|
Klima třídy v mateřské škole
BOUBALÍKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá problematikou klimatu třídy v mateřské škole. Teoretická část, která vychází z odborné literatury představuje klima školy, klima třídy a aktéry klimatu především v kontextu mateřské školy. Závěr teoretické části se věnuje metodám diagnostiky klimatu. V praktické části je představeno kvalitativní šetření, které se například skládá z pozorování, rozhovoru a analýzy výsledků činností. Cílem kvalitativního šetření je předložení možností diagnostiky klimatu v mateřské škole a jak vnímají klima třídy učitelky mateřské školy a asistent pedagoga.
|
|
|
Vliv bioklimatologických faktorů a procesů na aktuální stav organismu
FILIPOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na přehled bioklimatologických faktorů, které působí bezprostředně na lidský organismus, na zdravotní problémy, které jsou ovlivněny bioklimatologickými faktory, a biorytmy, které mají zásadní vliv na lidský organismus. Empirická část diplomové práce prezentuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které zjišťovalo vnímavost lidského organismu ve vztahu k počasí.
|
|
|
Human impact as reflected in the pollen record, with a focus on the Middle Ages
MAREŠOVÁ, Petra
Pylová analýza je integrální součástí rekonstrukce vegetačních změn založených na fosilním sedimentárním záznamu. Tato práce představuje téma vývoje vegetace v prostoru střední Evropy ovlivněných kombinací klimatických změn, přirozeného šíření rostlinných druhů a lidského vlivu. Období pozdního glaciálu a většiny Holocénu (~15.6-3.2 ka BP) bylo zaznamenáno v sedimentech přírodní lokality prostoru bývalého Komořanského jezera. Navíc, tři středověké vesnice na výškovém gradientu území České republiky posloužily k rekonstrukci lidského vlivu na vegataci během vrcholného středověku. Multidisciplinární výzkum zahrnující pylovou analýzu, analýzu rostlinných makrozbytků, rozsivkovou analýzu a paleozoologický záznam s kombinací archeologických nálezů sloužil ke stopování počátků formace současné české kulturní krajiny.
|
|
| |
|
|
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2020
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)
Zpráva o životním prostředí České republiky (dále jen „Zpráva“) je každoročně zpracovávána na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení vlády č. 446 ze dne 17. srpna 1994 a usnesení vlády č. 934 ze dne 12. listopadu 2014, a je předkládána ke schválení vládě ČR a následně k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o komplexní dokument, který hodnotí stav a vývoj životního prostředí v ČR včetně všech souvislostí na základě dat dostupných pro daný rok hodnocení. Počínaje Zprávou o životním prostředí České republiky 2005 je zpracováním pověřena CENIA. V roce 2018 došlo k úpravě konceptu Zprávy, na jehož základě je Zpráva v jejím podrobném znění zpracovávána jednou za dva roky a v mezidobí se zpracovává shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí. Zpráva za rok 2020 je předkládána v podrobném znění. Zároveň dochází ke změně obsahového konceptu a struktury Zprávy, vycházející ze Státní politiky životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050, za účelem průběžného hodnocení jejích indikátorů a plnění stanovených cílů a priorit. Hlavní oblasti vycházejí ze SPŽP 2030 (1. Životní prostředí a zdraví, 2. Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, 3. Příroda a krajina) a jsou zarámovány dalšími tématy, která jsou stěžejní pro stav a vývoj životního prostředí (Planetární meze, Projevy změny klimatu na území Česka, Financování ochrany životního prostředí, Názory a postoje české veřejnosti). Zpráva 2020 byla vládou projednána a schválena 5. 11. 2021 a poté předložena k projednání oběma komorám Parlamentu České republiky. Z důvodu metodiky vykazování a zpracování nebyly některé datové sady pro rok 2020 v době přípravy Zprávy k dispozici, nebo byla data pouze předběžná. Informace k datovým sadám (zdůvodnění jejich nedostupnosti a budoucí aktualizace), pro které nejsou data za rok 2020 v době uzávěrky publikace k dispozici, jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Zpráva 2020 je současně zveřejněna v elektronické podobě (http://www.cenia.cz, http://www.mzp.cz) spolu se Statistickou ročenkou životního prostředí České republiky 2020 a zprávami o životním prostředí v krajích České republiky 2020. Podrobné zdroje dat jsou k dispozici na portále Informačního systému statistiky a reportingu ISSaR (https://issar.cenia.cz) a nově na portále STaR (https://www.envirometr.cz).
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2019
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)
Zpráva o životním prostředí České republiky (dále jen „Zpráva“) je každoročně zpracovávána na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení vlády č. 446 ze dne 17. srpna 1994 a usnesení vlády č. 934 ze dne 12. listopadu 2014, a je předkládána ke schválení vládě ČR a následně k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o komplexní dokument, který hodnotí stav životního prostředí v ČR včetně všech souvislostí na základě dat dostupných pro daný rok hodnocení. Počínaje Zprávou o životním prostředí České republiky 2005 je zpracováním pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí. V roce 2018 došlo k úpravě konceptu Zprávy, na jehož základě je Zpráva v jejím podrobném znění zpracovávána jednou za dva roky a v mezidobí se zpracovává shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí. Zpráva za rok 2019 je předkládána ve stručném znění. Zpráva 2019 byla vládou projednána a schválena 15. 2. 2021 a poté předložena k projednání oběma komorám Parlamentu České republiky. Harmonogram přípravy Zprávy 2019 byl dotčen pandemií nemoci COVID-19, kdy jarní ohlašovací povinnosti v oblasti životního prostředí byly posunuty o tři měsíce. Z důvodu metodiky vykazování a zpracování nebyly některé datové sady pro rok 2019 v době přípravy Zprávy k dispozici, nebo byla data pouze předběžná. Informace k datovým sadám (k jejich nedostupnosti a budoucí aktualizaci), pro které nejsou data za rok 2019 v době uzávěrky publikace k dispozici, jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Zpráva 2019 je současně zveřejněna v elektronické podobě (http://www.cenia.cz, http://www.mzp.cz) spolu se Statistickou ročenkou životního prostředí České republiky 2019 a zprávami o životním prostředí v krajích České republiky 2019.
Plný text: PDF; PDF
|
host ::
RSS.