|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
| |
|
|
O mýtu a věčném návratu v umění
Novotná, Karolína ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce O mýtu a věčném návratu v umění má za cíl představit a propojit pojmy jako jsou mýtus, rituál, archetyp, praobraz, obraz a návrat. V práci se zabývám poutí a labyrintem, jako cestou člověka životem, v niž hledá symboly a odkazy v obrazech, které se stávají průvodci na cestě. Teoretická práce je rozdělena na tři části - Mýtus, Návrat a Obraz. Všechny tři jsou pak propojeny právě onou poutí, cestou či nití, kterou člověk po cestě nalézá. Téma obrazu je stěžejní ve všech třech částech této práce, protože jen díky němu, se neviditelné stává viditelným. V didaktické části představuji výtvarnou aktivitu, která je zaměřena na Návrat v umění, k počátkům umění a kultury samotné - k jeskynním malbám. Ve výtvarném projektu se snažím celé téma mé bakalářské práce uchopit výtvarně, vytvořením malé knihy, která je tištěna na pauzový papír. Je zde kladen důraz na propojenost mezi stránkami "minulými, nynějšími a budoucími". Poslední částí je příloha, která obsahuje výtvarné práce na téma "Labyrint", které vytvořili mí přátelé na základě mého zadání. Každý k labyrintu přistoupil z jiného úhlu a vytvořil tak svůj osobitý pohled na dané téma. KLÍČOVÁ SLOVA mýtus, rituál, obraz, archetyp, návrat
|
|
| |
|
|
Motiv cesty (domů) ve významu návratu ke kořenům v díle Jaroslava Rudiše (Winterbergs letzte Reise) a Libuše Moníkové (Zjasněná noc)
Peteříková, Pavlína ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce je věnována ústřednímu motivu cesty domů ve významu návratu ke kořenům ve dvou dílech českých autorů píšících německy, Jaroslava Rudiše a Libuše Moníkové. Jedná se o romány Winterbergs letzte Reise a Zjasněná noc. První část práce je teoretická a zaobírá se prostorem jako naratologickou kategorií. Poznatky jsou čerpány zejména z publikace Naratologie: strukturální analýza vyprávění. V rámci teorie je také nastíněn úvod do topologie jako literární disciplíny. Zde je čerpáno zejména ze dvou publikací literární teoretičky Daniely Hodrové, Místa s tajemstvím a Poetika míst: kapitoly z literární tematologie. Kromě historie této vědy je podrobněji uvedeno více o čtyřech významných toposech, které jsou často součástí narativů. Jedná se o topos města, pokoje, cesty a české hospody. Součástí první části diplomové práce jsou i věcné informace o Moníkové a Rudišovi, včetně v krátkosti nastíněného obsahu obou analyzovaných románů. Druhá část práce je nazvána analytickou, jelikož v ní probíhá analýza prostoru v obou románech. Na prostor je nahlíženo nejprve z pohledu naratologie, dále je více přiblížen motiv cesty v různých, ať už symbolických či konkrétních významech. Topologická analýza je provedena u výše zmíněných toposů, které se většinou objevují v obou dílech. Diplomová práce je...
|
|
|
Misijní rozměr cesty Panny Marie za Alžbětou (Lk 1,36-45)
Anderlová, Iveta Isabela ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Misijní rozměr cesty Panny Marie za Alžbětou (Lk 1,36-45). Práce nahlíží na perikopu navštívení Alžběty v Lukášově evangeliu jako předzvěst misijní Ježíšovy cesty po zemi do Božího království. Nejprve se zabývá exegetickou problematikou jednotlivých veršů, které nahlíží u několika exegetů v jejich komentářích a ve výkladových poznámkách v různých překladech Písma svatého. Dále se snaží práce vystihnout téma cesty v Lukášově evangeliu i misijní pohled, jak na cestu Panny Marie za svou příbuznou Alžbětou, tak i na životní cestu každého člověka, která vede do Božího království, o kterém Ježíš Kristus na své cestě do Jeruzaléma u evangelisty Lukáše káže. Práce se snaží vystihnout potřebné vlastnosti misionářů, které se dají rozpoznat v perikopě právě u Panny Marie na cestě za Alžbětou. V práci není opomíjena ani samotná Alžběta jako osoba, ke které byla vyslána Panna Maria jako misionářka. Sama Alžběta ukazuje úkol a poslání samotného misionáře, který má nejen druhým přinést Krista a ukázat na Něj, ale má za úkol umožnit tomu, ke kterému je poslán, vyznat svou víru a projevit svou zbožnost. Klíčová slova Panna Maria, Alžběta, misie, cesta, Ježíš Kristus, navštívení, misionář, poslání
|
|
|
Kniha Píseň písní jako odpověď na Kazatelovu marnost
FILIPOVÁ, Anna
Práce se zabývá ve slovech biblické knihy Píseň písní nalezením možné odpovědi na Kazatelovu marnost - pomíjivost lidského života i věcí s ním souvisejících, jež on sám v úvahách své knihy deklaruje. První kapitola představuje knihu Kazatel, usiluje o zachycení hlavních témat s příznaky marnosti a pomíjivosti a snaží se také poskytnout Kazatelova východiska z této situace. Druhá kapitola seznamuje s knihou Píseň písní a rovněž se zabývá jejím obsahem, který se nese v interpretaci a rázu poselství lásky mezi mužem a ženou. Třetí kapitola předkládá úsilí a snahu autorky, probíhá porovnávání hlavních myšlenek a východisek obou knih tak, aby bylo možné v závěru práce přinést odpověď na otázku, zda je láska v knize Písni písní možnou odpovědí na Kazatelovu marnost - pomíjivost lidského života, kterou Kazatel ve své knize proklamuje.
|
|
| |
|
|
Architektura domova
Očadlíková, Veronika ; Pospíšil, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca vychádza zo sledovania, ako si človek predstavuje, vytvára prostredie, ako si ho dotvára alebo ako je prostredie človeka tvorené. Ak sa spýtame samy seba, čo pre nás domov znamená, vedeli by sme mu dávať tvar priestoru. Popisovali by sme možno miesto, kde sme radi. Vynára sa otázka. Keď je domov akási predstava bývania, bytia, a keď je taká osobná, ako to, že každý z nás vníma domov v jej intimite rovnako? Ako sa k tomu samotná architektúra stavia? Cielom práce je pretlmočiť chápanie domova cez konkrétnu situáciu. Vyberám si dedinu na Slovensku, Čechynce, s vyše 1000 obyvateľmi. Samotný architektonický návrh sa neupriamuje na vytváranie domova ako domu. Chce poukázať na to, že domov nie je v izolovanosti stien, ale v schopnosti vzdialenia sa a v možnosti opätovného návratu.
|
|
| |
host ::
RSS.