|
|
Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.
|
|
| |
|
|
Sémantická analýza vybraných českých klíčových slov. Teorie přirozeného sémantického metajazyka v češtině
Pavlásková, Marie ; Císařovská, Lily (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce na teoretickém a metodologickém základě teorie přirozeného sémantického metajazyka Anny Wierzbické pojednává některé specifické rysy českého jazykového obrazu světa a porovnává je se specifiky jazykového obrazu anglického. Toto srovnání je umožněno existencí kulturně neutrálního přirozeného sémantického metajazyka, v němž jsou výsledné sémantické explikace naformulovány a následně srovnány s explikacemi anglickými, které na základě svých analýz vytvořila Wierzbicka. Analýzy vybraných českých klíčových slov čerpají zejména ze slovníků (výkladových, etymologických a frazeologických) a českého národního korpusu. Jejich cílem je poukázat na odlišnosti kulturních norem a hodnot reflektované v rozdílné sémantické struktuře analyzovaných pojmů, které patrně poukazují na hlubší rozdílnosti ve způsobu vnímání a hodnocení světa rodilých mluvčí obou jazyků.
|
|
|
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
| |
|
|
Smrt, posmrtný život a umírání v jazykovém obrazu světa žáků českých a krajanských základních a středních škol
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Kůň v české frazeologii, příslovích a pohádkách. Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem koně v české frazeologii, příslovích a pohádkách Karla Jaromíra Erbena. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a teorii jazykového obrazu světa a s užitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivně lingvistický přístup k jazyku a jazykový obraz světa. Těmito metodami je následně zpracováván jazykový a kulturní obraz koně v českém prostředí, jak vyplývá ze slovníků. Je rozebrána etymologie výrazu a jeho historický vývoj, jsou vymezeny významy na základě výkladových slovníků a popsána nejčastější synonyma, hyponyma a kohyponyma (hřebec, kobyla/klisna, hříbě ad.). Především na základě frazeologie, idiomatiky a paremiologie, ale i přenesených použití, neologismů, derivátů a kompozit je vypracován stereotyp koně v českém jazykovém obrazu světa. Následně je prozkoumán obraz koně v Erbenových Českých pohádkách. V závěru je podána tzv. otevřená definice významu výrazu kůň.
|
|
| |
host ::
RSS.