|
| |
|
|
Zavinění v trestním právu
Schmalzová, Kateřina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavin ní v trestním právu Diplomová práce se v nuje tématu zavin ní v trestním právu, které je obligatorním znakem subjektivní stránky skutkové podstaty trestného inu. Charakterizuje psychiku pachatele ve vztahu k trestnému inu. V eském trestním právu platí zásada odpov dnosti za zavin ní (nullum crimen sine culpa), podle které není trestného inu bez zavin ní. Diplomová práce je rozd lena do p ti kapitol. První kapitola je v nována obecnému úvodu, ve kterém je pojednáno o trestném inu a jeho skutkové podstat . Nejširší prostor je ponechán výkladu o subjektivní stránce trestného inu a jejím obligatorním a fakultativním znak m. Kapitola je zakon ena pojednáním o pojmu viny v trestním právu. Druhá kapitola se v nuje historickému vývoji institutu zavin ní v trestních zákonech, které d íve platily na našem území, a to od období vymezené platností zákona o zlo inech, p e inech a p estupcích až po trestní zákon z roku 1961, který byl v roce 2010 nahrazen sou asným trestním zákoníkem. T etí kapitola pojednává o aktuální úprav zavin ní v trestním právu, v níž je nejv tší ást ponechána výkladu o obecných poznatcích o úprav zavin ní v platném trestním zákoníku, a už jde o zásady, na kterých úprava spo ívá, nebo rozbor ustanovení souvisejících s popisovanou problematikou. Kapitola se však neomezuje pouze na...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Dao, Bich Lien ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Zavinění je základní institut trestního práva, neboť je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Zavinění je nezbytné pro naplnění kterékoli skutkové podstaty trestného činu, jelikož platí základní zásada odpovědnosti za zavinění, ze kterého vyplývá, že není trestného činu bez zavinění. Tato diplomová práce komplexně pojednává o zavinění v trestním právu a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Po úvodu následuje kapitola o obecném úvodu, zejména zasazení zavinění do skutkových podstat trestného činu. V této části jsou vysvětleny rozdíly mezi vinou a zaviněním, dále podrobně pojednává o obsahu zavinění, tedy rozsah skutečností zahrnutých zaviněním, a též se zabývá intenzitou a stupni jednotlivých forem zavinění neboli mírou zavinění. Vedle výše uvedeného je součástí této kapitoly též část věnující se otázce dokazování zavinění v trestním právu. V další kapitole je shrnut historický vývoj zavinění. Počínaje úpravou v říšském zákoně o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852, dále trestní zákoník z roku 1950, přes trestní zákon z roku 1961 až po trestní zákoník z roku 2009, který je v účinnosti v současné době. V kapitole s názvem "Zavinění v platném právu" je nejdříve vysvětlena zásada odpovědnosti za zavinění, což patří mezi základní...
|
|
| |
|
|
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
|
Teorie plánovaného chování a kontraproduktivní chování na pracovišti
Trojanová, Mariana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Ševčíková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním a predikcí kontraproduktivního pracovního chování poškozujícího zaměstnavatele za využití teoretického rámce plánovaného chování. Otázka je zkoumaná pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, zjišťujícího postoje, subjektivní normy, vnímanou kontrolu, záměr a provádění kontraproduktivního pracovního chování. Cílem práce je ověření psychometrických vlastností nestandardizovaného dotazníku konstruovaného v teoretickém rámci plánovaného chování, analýza funkčnosti navrhovaného modelu a případný návrh vylepšení. Nereprezentativní výběrový soubor (n = 71 v první fázi výzkumu, n = 41 ve druhé fázi) tvoří dospělí pracující lidé s pracovní historií minimálně jeden rok. Navrhovaný model je analyzován pomocí metody mnohonásobné lineární regrese, která ukazuje statisticky významné vztahy mezi závisle proměnnou a některými nezávisle proměnnými v první fázi výzkumu, ve druhé fázi signifikantní vztahy mezi proměnnými nenachází. Jelikož psychometrické vlastnosti nástroje měření nejsou uspokojivé, je provedena jeho položková analýza za využití analýzy hlavních komponent, která poukazuje na některá problematická místa bránící přijetí hypotéz o funkčnosti modelu. V závěru práce je představen možný postup při konstrukci dotazníku v teoretickém rámci teorie plánovaného chování a...
|
|
|
Omyl v trestním právu
Semrád, Matyáš ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexní rozbor problematiky omylu v trestním právu, nalezení slabých stránek současné úpravy a nastínění příslušného řešení. Omylem je myšlen jakýkoliv nesoulad něčí představy s realitou. Poznání omylu pachatele trestného činu je pro právní teorii velmi podstatné, v případě trestněprávně relevantních omylů jde o velmi závažný důsledek pro subjektivní stránku trestného činu. V českém trestním právu, spočívajícím na zásadě odpovědnosti za zavinění, se jedná o problematiku, bez níž by tento koncept nebyl úplný a jehož smysl by se vytrácel. Tato práce třídí problematiku omylu z pohledu aktuální právní úpravy, právní nauky a příslušné judikatury. První kapitola této práce se věnuje vysvětlení samotného pojmu omylu, jeho teoretickému zařazení do kontextu trestního práva a vysvětlení jeho důsledků. Zaměřuje se na pojem zavinění, zvláště jeho význam a složky, druhy samotného zavinění, což jsou úmysl a nedbalost (včetně jejich forem), či pojem vina, což jsou pojmy, které je třeba znát pro další orientaci v problematice omylů, a vlastně trestního práva vůbec. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na historický vývoj trestněprávního pojetí omylu na straně pachatele na našem území. Mé srovnání začíná v roce 1918, při vzniku samostatného Československa, a dále je členěno vždy na...
|
|
|
Vina a provinění: problém zodpovědnosti
Pacovská, Kamila ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Kohák, Erazim (oponent) ; Cowley, Christopher (oponent)
(česky) Disertační práce se zabývá pojmem viny a provinění v kontextu současné anglosaské etiky. Navazuje přitom na vývoj od 50. let 20. století, kdy došlo k systematické kritice jednostranného zájmu dosavadní tradice o epizodické jednání a jeho správnost či zavrženíhodnost. Během následného rozvoje etiky ctností a rozšíření předmětu etiky na charakter a život člověka byla současně rehabilitována oblast morální psychologie, a tím i oblast nahodilých aspektů morální zkušenosti. Tento vývoj v etice představuje první kapitola, zatímco kapitola druhá se zabývá otázkou, jaký dopad má rozšíření předmětu etiky na pojetí morálního soudu a zodpovědnosti. Uvidíme, že pojem zodpovědnosti se rozdvojuje na zodpovědnost za (vnitřní) chybu jednajícího, jíž se zabývá zbytek druhé kapitoly, a zodpovědnost za provinění samotné. Právě na pojetí zodpovědnosti za provinění a na problémy vznikající kvůli komplexnímu vztahu tohoto pojmu k náhodě a nahodilosti se zaměřuje zbytek práce. Prvním problémem je vztah člověka k jeho vině. Vina vzniká skrze zavrženíhodné jednání, za které člověka můžeme činit zodpovědným, tj. kdy můžeme přenést hodnocení z činu na jednajícího. Tento přenos je možný pouze u dobrovolného jednání, jehož podmínky definujeme ve třetí kapitole. Viníkovi však vyčítáme kromě vnitřní chyby - dobrovolného...
|
|
| |
host ::
RSS.