|
|
Unární klasifikátor obrazových dat
Beneš, Jiří ; Petyovský, Petr (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá úvodem do klasifikačních algoritmů. Následně rozděluje klasifikátory na unární, binární a multi-class a popisuje jednotlivé typy klasifikátorů. Práce srovnává jednotlivé klasifikátory a jejich oblasti použití. Pro unární klasifikátory jsou v práci uvedeny praktické příklady a seznam využívaných architektur. Práce obsahuje kapitolu zaměřenou na srovnání vlivů hyperparametrů na kvalitu unární klasifikace pro jednotlivé architektury. Součástí odevzdání práce je potom praktický příklad implementace unárního klasifikátoru.
|
|
|
Unární klasifikátor obrazových dat
Beneš, Jiří ; Petyovský, Petr (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá úvodem do klasifikačních algoritmů. Následně rozděluje klasifikátory na unární, binární a multi-class a popisuje jednotlivé typy klasifikátorů. Práce srovnává jednotlivé klasifikátory a jejich oblasti použití. Pro unární klasifikátory jsou v práci uvedeny praktické příklady a seznam využívaných architektur. Práce obsahuje kapitolu zaměřenou na srovnání vlivů hyper parametrů na kvalitu unární klasifikace pro jednotlivé architektury. Součástí odevzdání práce je potom praktický příklad reimplementace unárního klasifikátoru.
|
|
|
Deep neural networks and their application for image data processing
Golovizin, Andrey ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce) ; Holan, Tomáš (oponent)
V oblasti rozpoznávání obrázků dnes patří k nejslibnějším modelům tzv. hluboké neuronové sítě, které často dosahují výrazně lepších výsledků než tradiční techniky, navíc bez nutnosti cíleného předzpracování vstupních dat. Tato práce se zabývá studiem a analýzou vlastností tří základních variant hlubokých neuronových sítí, a to neokognitronu, konvolučních neuronových sítí a DBN-sítí (deep belief networks). Na základě rozsáhlého testování popisovaných modelů na standardní úloze rozpoznávání ručně psaných číslic se jako nejvhodnější pro rozpoznávání obecných obrazových dat jeví konvoluční neuronové sítě. Ty jsme proto použili i při rozpoznávání obrázků z rozsáhlých datových sad CIFAR-10 a ImageNet. Pro optimalizaci architektury použité sítě jsme navrhli vlastní algoritmus prořezávání založený na analýze hlavních komponent (PCA). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spektrální projev výškopisu Marsu
Kopecký, Kamil ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Čábelka, Miroslav (oponent)
Spektrální projev výškopisu Marsu Abstrakt Cílem této práce je seznámení s problematikou kartografie Marsu, vytvoření mapových výstupů a analyzování spektrálních projevů výškopisu. V první části je provedena rešerše používaných těles, souřadnicových systémů, kartografických zobrazení, historie vymezení nultého poledníku. Praktická část se zabývá metodologickým postupem tvorby mapy výškopisu Marsu a zároveň jeho analýzou. Klíčová slova: mapová zobrazení, Mars, obrazová data, tematická mapa
|
|
|
Land-Cover classification of mountain ecosystem using image data with different spatial and spectral resolution
Minárčik, Miroslav ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent)
Klasifikácia krajinného pokryvu horských ekosystémov s využitím obrazových dát rôzneho priestorového a spektrálneho rozlíšenia Abstrakt Bakalárska práca je zameraná na klasifikáciu land cover západnej časti Krkonôš s využitím multispektrálnych snímok z družice WorldView-2 s priestorovým rozlíšením 2 m a z družice Landsat 8 s priestorovým rozlíšením 30 m. Cieľom práce bolo porovnanie výsledkov riadenej klasifikácie Maximum Likelihood a Support Vector Machine a neriadenej klasifikácie ISODATA pre obidve snímky. Najlepší výsledok klasifikácie bol dosiahnutý pre snímku WorldView-2 s využitím klasifikácie Maximum Likelihood (celková presnosť 73,1 %). Pre snímku Landsat bol dosiahnutý najlepší výsledok s využitím klasifikácie Support Vector Machine (celková presnosť 70,78 %). Kľúčové slová: Krkonoše, WorldView-2, Landsat 8, klasifikácia, multispektrálna snímka
|
|
|
Zpracování obrazových ultrazvukových dat
Pokorný, Vojtěch ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Ultrazvuk je důležitá zobrazovací modalita využívaná v lékařství. Tato bakalářská práce obsahuje zpracování teorie týkající se fyzikálních vlastností ultrazvukového vlnění, stručný přehled historického vývoje ultrazvuku jako zobrazovací modality v medicíně, dále popisuje biofyziku šíření a biologické účinky ultrazvukových vln na tkáně a typy zobrazení výsledných snímků. Další část práce se zabývá popisem diagnostického ultrazvukového přístroje včetně nejčastěji používaných typů ultrazvukových sond. Na tuto část navazuje popis animální ultrazvukového systému Vevo 2100, z něhož získaná data jsou dále zpracovávána. Zpracování zahrnuje jejich načtení, zobrazení a pro DICOM soubory i uložení. U různých formátů souborů standardu DICOM je provedeno jejich vzájemné srovnání. Poslední kapitola se zabývá filtrací pro ultrazvukové obrazy charakteristického šumu typu spekle.
|
|
|
Vyhledávání vodních objektů v obraze
Čeloud, David ; Španěl, Michal (oponent) ; Šilhavá, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje historii remote sensing, strukturu satelitních snímků, jejich zpracování a analýzu. Definuje multispektrální prostor a vysvětluje základy kvantitativní analýzy a rozdíly mezi supervised a unsupevised klasifikací. Sekce implementace popisuje návrh a vývoj programu, který bude schop en otevřít a zpracovat satelitní snímek a vyhledat v něm vodní objekty.
|
|
|
Analýza protokolu DICOM a jeho využití pro zpracování obrazových dat
Valouch, Lukáš ; Přinosil, Jiří (oponent) ; Šmirg, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje DICOM, jakožto souhrn standardů pro zpracování, ukládání a přenos medicínských obrazových dat. Standard je vyvíjen organizacemi ACR a NEMA, je značně rozsáhlý, jeho aktuální verze z roku 2008 se skládá z 18 dokumentů. Pro zpracování obrazových dat je důležitá část samotného formátu dat a souborů, tzv. off-line komunikace. Následuje popis aplikace implementované v jazycích C, C++ pomocí knihovny Imebra, která je k dispozici zdarma pod licencí GNU GPL. Výsledný program vychází tedy ze standardu DICOM, který je rozebrán výše. Zabývá se problémy zobrazování obrazů 16 bitové hloubky na běžných zobrazovacích jednotkách o 8 bitech, jako jsou např. monitory počítačů. Aplikací je možno zobrazovat DICOM obrazy pouze po „vrstvách“, jednotlivých separovaných bitech podle úrovně důležitosti.
|
|
|
Výpočetní tomografie s vysokým rozlišením - jeho úloha a postavení v radiodiagnostice
CHYLÍKOVÁ, Renáta
V úvodu své bakalářské práce jsem popsala historické pozadí vzniku HRCT, z čeho vznikla a jak se vyvíjela. V historické části jsou připojeny informace o vývoji CT přístrojů a principy vyšetření na těchto přístrojích, které HRCT předcházely. V další části jsem popsala princip, na kterém je založena její funkce a také podmínky, které vyšetření HRCT vyžaduje. Také jsem se zaměřila na oblast vyšetření plic a částečně i kosti skalní. Cílem mé práce je zjištění četnosti využívání CT a HRCT, pro které jsem využila porovnání mezi dvěma významnými jihočeskými nemocnicemi. Vycházela jsem z hypotézy vyšší četnosti užití HRCT. Ve své bakalářské práci jsem využila zahraniční literatury a zdrojů a také metodu srovnání mezi dvěma nemocnicemi. Prioritně jsem využívala metodu kvantitativní, tedy číselné statistiky v teoretické části, pro část praktickou jsem využila už zmíněné porovnání počtu vyšetření dvou jihočeských nemocnic. Při konfrontaci obou nemocnic bylo zjištěno výrazně vyšší využívání HRCT v nemocnici Tábor a.s. Tato skutečnost je dána jednak horším přístrojovým vybavením Aquilion 16, v Českých Budějovicích Aquilion 64 a také sledováním pacientů s fibrotizujícími procesy (cordaronová plíce, ?), pacientů s nejasnými drobnými nálezy na sumačních snímcích, kdy se provádí pouze vyšetření HRCT. HRCT se zde také provádí jako součást rutinního vyšetření plic a mediastina, pokud je indikace, pak kontrolní vyšetření jsou již jen v algoritmu HRCT. Závěrem lze konstatovat, že rozdíl mezi vyšetřeními v nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. je dán jednak rozdílem v přístrojovém vybavení a také lehce odlišným přístupem k problematice drobných postižení plicního parenchymu. Hypotéza, že vyšetření HRCT je používanější než klasické CT vyšetření plic a mediastina, se nepotvrdila, což je dáno skutečností, že počet pacientů u kterých je nutno vyšetřit jen drobné či výraznější změny v plicním parenchymu je podstatně menší než počet pacientů s dg. pro klasické vyšetření plic a mediastina.
|
host ::
RSS.