|
|
Využití genetické metody čtení v 1. ročníku ZŠ
Hájková, Lucie ; Vacínová, Marie (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o problematice čtení genetickou metodou v prvním ročníku ZŠ. Teoretická část je zaměřena na vstup dítěte do školy, školní zralost a na jeho vzdělávání. Jsou zde uvedeny i jiné metody čtení, jejich analýza a komparace s genetickou metodou čtení. Dále se diplomová práce zabývá metodickým postupem a využitím genetické metody čtení v praxi. Charakterizuje soubor didaktických her a uvádí příklady vyučovacích postupů. Praktická část zjišťuje zkušenosti pedagogů s genetickou metodou čtení, úspěšnost žáků a názor rodiny na výuku pomocí genetické metody čtení.
|
|
|
Komparace metod nácviku počátečního čtení a psaní ve vztahu k rozvoji specifických poruch učení
Hladká, Jitka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Teoretickou část diplomové práce tvoří poznatky získané analyzováním dostupné odborné literatury týkající se problematiky specifických poruch učení, metod nácviku počátečního čtení a psaní a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Praktickou část diplomové práce tvoří výzkum realizovaný metodou dotazníkového šetření zaměřený na komparaci metod nácviku čtení a psaní ve vztahu k rozvoji specifických poruch učení. Cílem výzkumu bylo zjistit názory speciálních pedagogů pracujících v pedagogicko- psychologických poradnách (PPP) na metody počátečního čtení a psaní - jaké metody nácviku počátečního čtení a psaní dle jejich názoru přispívají k předcházení specifickým poruchám učení a jaké metody počátečního čtení a psaní mohou být spojeny s častějším výskytem obtíží při nácviku počátečního čtení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejrozšířenější a z pohledu oslovených pracovníků PPP také nejlepší metodou pro nácvik počátečního čtení a psaní je stále metoda analyticko-syntetická, která nejlépe podporuje rozvoj dílčích funkcí a respektuje přirozený fonologický vývoj dítěte. Naopak nejrizikovější metodou počátečního nácviku čtení a psaní se pracovníkům PPP jeví metoda genetická. U žáků vyučovaných touto metodou poradenští pracovníci pozorují nejvíce výukových problémů.
|
|
| |
|
|
Porozumění čtenému u žáků 2. třídy základní školy (analyticko - syntetická a genetická metoda)
Kulhavá Vlachová, Lenka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je posouzení porozumění čtenému textu u žáků 2. tříd základních škol. Práce se zaměřuje na případnou existenci rozdílů v porozumění čtenému mezi dětmi vyučovanými metodou analyticko-syntetickou a metodou genetickou. Náplní diplomové práce je také zjištění sebehodnocení čtení u těchto žáků. Teoretická část seznamuje čtenáře s hlavními tématy týkajícími se dané problematiky, a to s pomocí dostupných literárních zdrojů. Zaměřuje se zejména na problematiku gramotnosti, čtení, porozumění čtenému, výukové metody čtení, sebehodnocení čtení, čtenářské prostředí či diagnostiku čtení. Pro praktickou část byla vzhledem k výzkumným cílům využita kvantitativní metodologie. Testová baterie obsahuje dva testy čtení s porozuměním a dotazník sebehodnocení. Zkouška "Jedeme na výlet" je převzata z výzkumného projektu Porozumění čtenému- typický vývoj a jeho rizika. Dalšími využitými metodami jsou zkouška "Ježek" a "Dotazník čtení pro žáky 2. ročníku". Tyto metody vznikly v rámci projektu Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy. Výzkumný vzorek čítá 155 dětí docházejících do 2. třídy základních škol (66 vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení a 89 vyučovaných genetickou metodou čtení). Všechny děti navštěvují pražské základní školy. Ze závěrů vyplývá, že...
|
|
|
Čtenářství žáků vyučovaných genetickou metodou
Ryšková, Julie ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
111 ABSTRAKT Diplomová práce sleduje vliv genetické metody prvopočátečního čtení na pozdější čtenářství dětí třetích tříd. Cílem diplomové práce je porovnání výsledků dětí v jednotlivých čtenářských složkách, které lze u dětí sledovat, a to jak u dětí vyučovaných dříve metodou analyticko-syntetickou, tak metodou genetickou a sledování vlivu obou metod na tyto výsledky. Získaná data byla dána do souvislosti s vlivy, které do výuky vnáší učitel. Následně byly předloženy návrhy kroků pro jednotlivé sledované třídy k zefektivnění rozvoje čtenářství. Teoretická rovina obsahuje témata, která úzce souvisejí se čtenářstvím dětí. Praktická rovina je založena na výzkumu vedoucímu k naplnění cíle práce. K získání dat pro výzkum byl použit dotazník pro děti a pro učitele. Závěr práce shrnuje, čím se diplomová práce zabývá a poukazuje na výsledky výzkumu, které ukázaly pozitivní vliv na čtenářství v případě vyučování genetickou metodou v kombinaci s konkrétními činnostmi, které do výuky zavádí učitel. V závěru se odkazuji také na jednotlivé kroky navržené pro každou ze sledovaných tříd na rozvoj čtenářství, které se mohou stát inspirací pro všechny učitele, kterým na čtenářství dětí záleží.
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí 2. třídy v analyticko-syntetické metodě a genetické metodě čtení
Rabenhauptová, Lucie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na porozumění čtenému textu u žáků druhých tříd základních škol. Je rozdělená na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy mapující danou problematiku, jako čtení, čtenářská gramotnost, porozumění čtenému textu; představeny jsou také výukové metody (analyticko-syntetická a genetická). Prostor je věnován i mapování diagnostických možností čtení s porozuměním v poradenských zařízeních ve školství. Závěr části je věnován seznámení s projektem Třístupňového modelu péče a s výsledky zkoušky čtení, které byly analyzovány v práci P. Barešové (2009, 2010). V praktické části bylo hlavním cílem provedení analýzy výkonu dětí v polovině druhé třídy v nově konstruované zkoušce čtení s porozuměním (Pokorná, Wolfová, Kucharská, in Kucharská, 2011). V testu byly žákům předkládány tři typy úkolů (označování hranic slov, doplňování chybějících slov do textu a potvrzování pravdivosti tvrzení ve vztahu k obrázku). Sběr dat byl proveden v rámci ověřovacího projektu Třístupňového modelu péče, který byl realizován IPPP (do šetření bylo zapojeno 345 žáků ze 7 škol ze tří oblastí - Praha, jižní a střední Čechy, Morava). Provedená analýza sebraných dat měla ukázat případné rozdíly mezi skupinami žáků vyučovaných analyticko-syntetickou a genetickou...
|
|
|
Analýza písemného projevu žáků vyučovaných analyticko-syntetickou metodou a genetickou metodou v průběhu prvního ročníku
Veverková, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na písařské dovednosti ve výuce počátečního čtení a psaní v průběhu první třídy základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje vývoj písma v historii, fyzické a psychické předpoklady pro osvojení písařských dovedností, metodiky dvou výukových metod, které jsou v českém školském systému nejčastěji používány, a v neposlední řadě hodnotící škály písma. V praktické části představujeme hodnotící škálu, kterou jsme sestavili pro účely této práce. Tato škála se zaměřuje na obsah dětských písemných produktů, chybovost, schopnost opravy a grafickou stránku. Měli jsme k dispozici kolem 500 dětských písemných produktů, jež byly sesbírány z 22 tříd 9 škol ze třech oblastí ČR (Praha, střední a jižní Čechy, Morava). Děti, které byly do projektu zapojeny, byly vyučovány analyticko- syntetickou nebo genetickou metodou výuky čtení a psaní. Získaná data byla součástí jiného projektu, jenž byl realizován pod záštitou IPPP ČR. Data byla sesbírána dvakrát za školní rok. Proto jsme mohli sledovat vývoj písařských dovedností v průběhu první třídy u každé výukové metody zvlášť, a zároveň porovnat tyto výukové metody mezi sebou. Cíle této práce byly: 1) zjistit jak si děti osvojují písařské dovednosti v průběhu první třídy základní školy u...
|
|
|
Vývoj čtenářských dovedností u žáků vyučovaných AS a G metodou
Barešová, Pavlína ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Gramotnost, jako znalost psané formy jazyka, má v dnešní společnosti zcela zásadní význam pro fungování ve společnosti. Umět číst a psát je dnes nutností, osvojení dovednosti čtení a psaní je chápáno jako samozřejmost, nikoli jako mimořádná dovednost. Potřebnost funkční gramotnosti spolu s požadavkem na poměrně vysoký stupeň vzdělanosti však klade na dětskou populaci nemalé nároky. Vzniká zde tedy společenská potřeba na vynaložení zvýšeného úsilí v realizaci opatření, které by vedly ke snižování počtu dětí ohrožených poruchami čtení a psaní a špatných čtenářů. Rigorózní práce tematicky navazuje na předchozí práci diplomovou (2010) a postupovou (2009), ve kterých jsem se zabývala stanovením úrovně čtenářských dovedností u skupin žáků vyučovaných podle AS a G metody poprvé v polovině 1. ročníku, podruhé na konci 1. ročníku a mapováním odlišností ve vývoji čtenářství v návaznosti na metodu výuky. Dále pak také souvisejícím obtížím, jejich vývojem a způsobu čtení u tzv. "problémových" žáků, tedy u těch žáků, u kterých se v některém z uvedených období objevily obtíže ve čtení. Na tyto žáky poté nahlížíme jako na žáky s vyšším rizikem vzniku SPU. Vycházím z projektu Třístupňový model péče, který byl realizován pod záštitou IPPP ČR a kterého se účastním. Tento projekt si klade za cíl pomoci řešit základní...
|
host ::
RSS.