|
|
Bioarcheologie morových epidemií středověké Evropy prvního tisíciletí: historie a molekulárně-biologické poznatky
Polakovičová, Nicol ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Harnádková, Katarína (oponent)
Práca približuje prvú dokumentovanú pandémiu, Justiniánsky mor, ktorý vypukol v šiestom storočí nášeho letopočtu. Obsahuje základný prehľad o ochorení; jeho príznakoch, životnom cykle, možných hostiteľoch a prenášačoch. Ďalej sa sústredí na pôvodcu moru - baktériu Yersinia pestis, jej genóm a evolúciu. Práca prichádza k zisteniu, že mor ľudstvo sprevádza už od mladšej doby kamennej. Pre úplný prehľad sa venuje aj prvým epidémiám letopočtu - tri epidémie, ktoré majú v názve slovo mor, no ani jedna skutočným morom nie je. Na prvý skutočný mor práca nahliada z viacerých uhlov - rozoberá literárne zdroje, snaží sa nájsť dôkazy v umení. V neposlednej rade nazerá na recentné bioarcheologické výskumy. Kľúčovou súčasťou je načrtnutie prebiehajúcej debaty o závažnosti prvej pandémie, na ktorú sa názory líšia.
|
|
|
Projekt krizové připravenosti na epidemii v domově pro seniory
Kufr, Adam ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Projekt krizové připravenosti na epidemii v domově pro seniory Cíle: Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak byli pracovníci sociálních služeb připraveni na epidemii COVID 19 na základě jejich zkušeností. Pro tento výzkum byl vytvořen dotazník. V otázkách s možností odpovědí měli respondenti na výběr z několika možností, vzhledem k typu výzkumné otázky. U několika otázek měli respondenti možnost rozšířit otázku o vlastní odpověď. U dvou otázek byla zařazena odpověď pomocí škály od 1 do 10 a u jedné od 1 Výsledky: Výsledkem bakalářské práce jsou poznatky, že v počátku epidemie COVID pracovníci sociálních služeb nebyli připraveni na epidemii. Nabytými zkušenostmi z probíhajících vln epidemie COVID krizového plánu, na které se pracovníci v sociálních službách musí zaměřit, aby 19 připraveni. Klíčová slova: krize, krizová připravenost, integrovaný záchranný systém, krizová situace, sociální služ
|
|
|
Návrat dětí se specifickými poruchami učení do základních škol po distanční výuce z pohledu učitelů a zákonných zástupců
Jílková, Anna ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Návrat dětí se specifickými poruchami učení do základních škol po distanční výuce z pohledu učitelů a zákonných zástupců Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit efektivitu distanční výuky žáků se specifickými poruchami učení na specializovaných základních školách. Dílčím cílem práce je zjištění zájmu dětí o sportovní aktivity. Pro výzkum byly vytvořeny dva online dotazníky prostřednictvím Google formulářů. Školy byly vybrány pomocí internetového vyhledávače škol v kategorii škol pro žák speciálními vzdělávacími potřebami. Respondenty byli učitelé a zákonní zástupci dětí ze specializovaných základních škol pro výuku dětí se specifickými potřebami. Dotazníky se skládaly převážně z uzavřených otázek. Výsledky: Dle získaných dat bylo zjištěno, že přechod na distanční vzdělávání a s tím spojenou online výuku zvládli učitelé i žáci zdárně. Většina žáků si po celou dobu udržela stejnou úroveň školních dovedností. Pouhá pětina dětí dle respondentů během pandemie sportovala méně než týdně. Klíčová slova: Distanční výuka, specifické poruchy učení, základní škola praktická, návrat, epidemie
|
|
|
Chřipkové viry
Kaufmanová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chřipkových virů a jimi způsobenými onemocněními. Chřipka je jedna z nejčastějších infekčních nákaz, která každoročně postihuje téměř 10 % světové populace, v době pandemie dokonce 40 až 50 %. Velice často dochází k mylným představám, že chřipka je jakékoliv postižení horních cest dýchacích s provázející rýmou a kašlem. Práce je rozdělena na dva důležité segmenty. První část se věnuje obecné charakteristice virů, jejich zařazení do taxonomických jednotek, strukturnímu a stavebnímu složení virů, dále životnímu cyklu, a koloběhu virů v přírodě. Druhá část bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se chřipky; obecného vymezení, historie chřipkových virů včetně důležitých pandemií 20. století, obsahuje i epidemiologické charakteristiky chřipky. Zabývá se důležitostí očkování, poskytuje informace o jednotlivých druzích očkovacích vakcín. Můžeme zde najít i vysvětlení pojmů jako je epidemie a pandemie včetně rozdílů mezi nimi. Dále se v mé práci vyskytují nejdůležitější organizace zabývající se sledováním chřipky i samotný pojem surveillance. Práce shrnuje hlavní rozdíly mezi chřipkou a jinými respiračními infekcemi. Konkrétně se zaměřuje na jednotlivé typy chřipkových virů, jejich rozdělení, výskyt a variabilitu. Jsou zde uvedeny statistické údaje týkající...
|
|
|
Krizové řízení během pandemie COVID - 19
Nesvadba, Vojtěch ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Krizové řízení během pandemie COVID-19 Cíle: Cílem této práce je shrnutí okolností, které vedly k vyhlášení nouzového stavu a popsat krizové řízení v České během pandemie COVID-19. Metody: Za účelem vypracování této práce byly nejprve vyhledány relevantní studijní prameny a následně byla provedena rešerše studijních pramenů. Metody použity v této práci jsou deskriptivně-analytického charakteru. Výsledky: Výsledkem práce jsou souhrnné informace o okolnostech, které vedly k rozšíření virového onemocnění COVID-19 do světa a především souhrnné informace o krizovém řízení na území České republiky během pandemie COVID-19. Klíčová slova: Krize, řízení, pandemie, epidemie
|
|
|
Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
NÁZEV: Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020 AUTOR: Bc. Martin Panský, DiS. KATEDRA Katedra biologie a environmentálního vzdělávání VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Jan Andreska PhD. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá distanční formou výuky na základních školách, respektive distanční formou výuky přírodopisu na ZŠ během mimořádných opatření v 1. pololetí školního roku 2019/2020, kdy byla v reakci na pandemickou situaci zakázána fyzická přítomnost žáků ve školách, a to jak v České republice, tak i v naprosté většině zemí světa. Jednalo se o zcela novou situaci, na kterou bylo třeba pružně a systémově reagovat, aby mohla výuka alespoň v omezené míře nadále fungovat. Ve své teoretické části se práce zabývá popisem událostí z první poloviny roku 2020, jež vedly k zákazu fyzické přítomnosti žáků ve školách, opatřeními, která tuto situaci provázela, a především pak kritérii a aspekty výuky přírodopisu a biologie v tomto období. Cílem práce bylo shrnout zkušenosti učitelů přírodopisu a biologie na základních školách v ČR z distanční výuky ve 2. pololetí školního roku 2019/2020, pojmenovat kritická místa v distanční výuce daných předmětů, definovat možnosti pro distanční výuku a zvážit, zda bude mít takové situace další dopady na budoucí podobu našeho školství. Ke splnění...
|
|
|
Snížená proočkovanost jako nový globální zdravotní problém
Galstyan, Elen ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sníženou proočkovanosti jako novou globální zdravotní hrozbou. Jedná se o nový trend, se kterým se potýkají evropské státy v posledních letech. Snížená proočkovanost je jedním z důvodu, proč může vypuknout epidemie a dále se rozšířit v pandemii. V případě, že se dosáhne proočkovanosti nad 95 % populace, nastane stav tzv. kolektivní imunity. Kolektivní imunita má za následek snížení výskytu nemocí. Světová zdravotnická organizace proto podporuje vakcinaci a snaží se o její dostupnost pro všechny na celém světě. Tato diplomová práce se konkrétně zabývá nemocí spalniček, kterou lze díky očkování plně vymýtit. Světová zdravotnická organizace proto vydává vydává strategické plány, které jsou mimo jiné cíleny na eradikaci spalniček. Každý členský stát této organizace má za úkol si tyto plány přizpůsobit dle jeho vnitrostátní politiky. V diplomové práci je zkoumáno, zda Česká republika aplikovala strategické plány v letech 2005-2010 a 2011-2020. Diplomová práce je složena z pěti kapitol, kde představuji teoretické přístupy mezinárodních vztahů, váhavost vůči očkování, strategické plány Světové zdravotnické organizace a strategické plány České republiky.
|
|
|
Krizové řízení během pandemie COVID - 19
Nesvadba, Vojtěch ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Krizové řízení během pandemie COVID-19 Cíle: Cílem této práce je shrnutí okolností, které vedly k vyhlášení nouzového stavu a popsat krizové řízení v České během pandemie COVID-19. Metody: Za účelem vypracování této práce byly nejprve vyhledány relevantní studijní prameny a následně byla provedena rešerše studijních pramenů. Metody použity v této práci jsou deskriptivně-analytického charakteru. Výsledky: Výsledkem práce jsou souhrnné informace o okolnostech, které vedly k rozšíření virového onemocnění COVID-19 do světa a především souhrnné informace o krizovém řízení na území České republiky během pandemie COVID-19. Klíčová slova: Krize, řízení, pandemie, epidemie
|
|
|
Historie ošetřovatelství v regionu Mladá Boleslav
Ulčová, Dita ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Neuwirth, Jiří (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá historií ošetřovatelství v regionu Mladá Boleslav. Cílem bakalářské práce je nastínit historii, vývoj a současný stav ošetřovatelství v Mladoboleslavském regionu. Práce je koncipována jako historická. Bakalářská práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola popisuje ošetřovatelskou péči v pravěku a dokládá přítomnost pravěkého osídlení Mladé Boleslavi. Druhá kapitola se zaměřuje na ošetřovatelskou péči ve středověku, zejména na vznik špitálů na Mladoboleslavsku. Třetí kapitola popisuje zdravotnickou péči od doby osvícenské po konec první republiky. Největší zřetel je v této kapitole kladen na epidemie cholery, vznik vojenské a okresní nemocnice a psychiatrické léčebny v Kosmonosech. Čtvrtá kapitola popisuje ošetřovatelskou péči od konce druhé světové války až do současnosti. Blíže rozebírá vývoj okresní nemocnice a psychiatrické léčebny po druhé světové válce. Čtvrtá kapitola se věnuje též vzniku a vývoji zdravotnické školy v Mladé Boleslavi. Pátá kapitola předkládá vzpomínky zdravotních a dětských sester, které pracovali či pracují v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Vývoj ošetřovatelství v Mladé Boleslavi je dán stručně do kontextu s vývojem ošetřovatelství v Čechách. Historická práce je pro oživení doplnění obrazovou přílohou. Klíčová...
|
|
|
Chřipkové viry
Kaufmanová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chřipkových virů a jimi způsobenými onemocněními. Chřipka je jedna z nejčastějších infekčních nákaz, která každoročně postihuje téměř 10 % světové populace, v době pandemie dokonce 40 až 50 %. Velice často dochází k mylným představám, že chřipka je jakékoliv postižení horních cest dýchacích s provázející rýmou a kašlem. Práce je rozdělena na dva důležité segmenty. První část se věnuje obecné charakteristice virů, jejich zařazení do taxonomických jednotek, strukturnímu a stavebnímu složení virů, dále životnímu cyklu, a koloběhu virů v přírodě. Druhá část bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se chřipky; obecného vymezení, historie chřipkových virů včetně důležitých pandemií 20. století, obsahuje i epidemiologické charakteristiky chřipky. Zabývá se důležitostí očkování, poskytuje informace o jednotlivých druzích očkovacích vakcín. Můžeme zde najít i vysvětlení pojmů jako je epidemie a pandemie včetně rozdílů mezi nimi. Dále se v mé práci vyskytují nejdůležitější organizace zabývající se sledováním chřipky i samotný pojem surveillance. Práce shrnuje hlavní rozdíly mezi chřipkou a jinými respiračními infekcemi. Konkrétně se zaměřuje na jednotlivé typy chřipkových virů, jejich rozdělení, výskyt a variabilitu. Jsou zde uvedeny statistické údaje týkající...
|
host ::
RSS.