|
|
Vybrané nářeční jevy v korpusu DIALEKT a jejich prezentace ve výuce češtiny
NACHLINGEROVÁ, Kristýna
Tématem této diplomové práce je analýza vybraných nářečních jevů v korpusu DIALEKT a možnosti jejich prezentace ve výuce českého jazyka na středních školách. Teoretická část práce se zaměřuje na představení mluvených korpusů Českého národního korpusu, zejména pak na korpus DIALEKT a jeho charakteristiku, pozornost je věnována ale i zahraničním nářečním korpusům a mapovým aplikacím. Následně jsou popsány charakteristické jevy jihočeské a západočeské nářeční oblasti, právě na tyto oblasti se analýza dat v korpusu zaměřuje. Praktická část práce je pojata didakticky a skládá se z návrhů cvičení zaměřených na vybrané jevy, které poslouží k prezentaci oblastních nářečních rysů. Cílem práce je korpus DIALEKT nejen představit, ale zejména ukázat, jak jej lze pomocí vytvořených cvičení využít při výuce českého jazyka.
|
|
|
Jak umí romské dítě romsky
LYSOŇKOVÁ, Tereza
Práce zjišťuje znalosti romského jazyka u romských dětí z Českého Krumlova. V teoretické části je stručně popsán původ Romů, historie Romů na našem území, romský jazyk a jeho zvláštnosti. Důraz je kladen na soužití Romů a majoritní společnosti v Českém Krumlově. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který se snažil vypozorovat, nakolik ovládají rom ké děti romský jazyk. Dále jsou zde srovnávány výsledky výzkumu s odbornou literaturou, která se týká vzdělávání romských dětí a jejich znalostí romského jazyka. Součástí jsou i poznatky o dětském chápání rozdílu mezi {\clqq}romštinou`` a {\clqq}cikánštinou``.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let
Farkaš, Petr ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Název práce: Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let Autor: Petr Farkaš Katedra: Katedra filmových studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Ivan Klimeš Abstrakt: Předmětem diplomové práce je úvaha nad možnostmi využití verbálního jazyka v rámci filmového díla s důrazem na jeden z nespisovných útvarů českého národního jazyka, kterým je nářečí. Diplomová práce se zaměřuje zejména na využití moravských nářečních prvků v řeči filmových postav u českých hraných snímků, které byly natočeny v období 30. a 40. let 20. století. Zabývá se analýzou užitého moravského nářečního materiálu jednak z hlediska jeho hláskové i tvarové nářeční podoby, jednak z hlediska jeho funkce. Cílem diplomové práce je snaha o zobecnění a zhodnocení možností užití nářečních prvků v rámci filmového díla. Klíčová slova: folklor, nářečí, jazyk uměleckého díla, stylizace mluvenosti, mluvený jazyk ve filmu.
|
|
|
Překlad dialektů v hraných filmech a seriálech do češtiny
Nováčková, Michala ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Josek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu diplomové práce je způsob převodu regionálně specifických variant angličtiny v českém dabingu seriálů Misfits a Futurama. Práce zahrnuje přehled současných teoretických přístupů k převodu marginálních variant jazyka v dabingu i literatuře, analýzu výchozích variant angličtiny a dialektických prvků použitých jako jejich ekvivalentu v dabingu, rozbor procesu vzniku překladu včetně analýzy řešení otázek souvisejících s převodem regionálně specifických variant jazyka a průzkum diváckého hodnocení výsledného způsobu převodu. Na základě získaných odpovědí bylo srovnáno hodnocení sledovaných seriálů diváky dabingu a diváky původní podoby, divácké hodnocení postav, jejichž mluva v dabingu zahrnuje regionálně specifické prvky, s hodnocením postav, které hovoří standardní češtinou, a také hodnocení dabingu v oblastech ČR, kde se nejčastěji setkáme s regionálně specifickými prvky jazyka, jež byly v dabingu použity. Cílem těchto srovnání bylo získat celkový obrázek o příjemcově hodnocení použité metody překladu.
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
Portugalština v Macau
Havlíková, Iva ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
(česky) Tato práce s názvem Portugalština v Macau si klade za cíl prozkoumat stav portugalského jazyka v této bývalé portugalské kolonii. Práce je členěna do několika hlavních kapitol. K podrobnému zmapování situace portugalského jazyka je nejprve potřeba plně porozumět historickému vývoji v této oblasti i v Číně, jejíž je dnes součástí. Dějinám portugalské přítomnosti v Macau se věnuje kapitola první. Druhá kapitola se se zabývá demografií. Popisuje vývoj počtu obyvatel a národnostního složení. Přihlédnuto je i k věkovému složení populace, místu narození obyvatel a náboženství. Prolínání jednotlivých kultur na poloostrově Macao dalo vzniknout specifické skupině obyvatel, která se kulturně neztotožňuje ani s čínskou většinou, ani s portugalskou menšinou. Specifickou komunitu rodilých Macajců, tak zvaných filhos da terra, definuje třetí kapitola. Je nastíněna historická formace této komunity a nejdůležitější rysy její kultury. Vzhledem k etnické rozmanitosti lze předpokládat, že tuto skutečnost bude odrážet i jazyková situace. Té se věnuje čtvrtá kapitola. V úvodu přináší přesné údaje o počtech mluvčích, poté přibližuje jednotlivé formy čínštiny, kterými se zde hovoří, přičemž je třeba odlišovat mezi standardní čínštinou, kantonštinou a ostatními dialekty. Kromě oficiálních jazyků pojednává i o...
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
host ::
RSS.