|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Émile Benveniste a úloha smyslu
Krásová, Eva ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej Matthew (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Eva Krásová: Émile Benveniste a úloha smyslu" Práce "Émile Benveniste a úloha smyslu" je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze roli, jakou zaujímá pojem smyslu (sens) v jeho myšlení. Práce zaujímá metodologický postoj "historiografie myšlení o řeči" (K. Kœrner) a dílo Émila Benvenista zkoumá chronologicky a vývojově. První část práce se věnuje teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a Vl. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939) skrze analýzu pojmu systému. Upozorňuje se na diachronní pojetí jazykového systému u A. Meilleta a v pražské škole. Je vznesena hypotéza o úloze Émila Benvenista při jejich kontaktech v rámci Mezinárodních kongresů lingvistů. Ta ústí do pojmu hlediska smyslu, jak u Benvenista fungoval ve studii "Roviny lingvistické analýzy" v roce 1962. Druhá část se věnuje lingvistice promluvy u Émila Benvenista. V první kapitole jsou vysvětleny základní složky Benvenistovy teorie řeči: sémiotika a sémantika, resp. sémiotické a sémantické (le/la sémiotique, sémantique), vypovídání (énonciation), přivlastnění (appropriation) a teorie hierarchie systémů ze studie "Sémiologie jazyka", vedoucí k myšlence jazykového systému jako místa vzniku smyslu. Jsou rozlišeny dva významy pojmu...
|
|
|
Možnosti deixe jako interpretačního principu: česky a německy mediovaný prostor
Samek, Tomáš ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Starý, Zdeněk (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav etnologie Historické vědy - etnologie Tomáš Samek Možnosti deixe jako interpretačního principu: česky a německy mediovaný prostor The Possibilities of Deixis as a Principle of Interpretation: Mediation in Czech and German Public Space Abstrakt dizertační práce (česky) Vedoucí práce: Doc. PhDr. František Vrhel, CSc. 2015 Klíčová slova a abstrakt Klíčová slova: deixe; deiktická perspektiva; lingvistické kategorie; deskriptivní metajazyk; veřejný prostor; sociální interakce; interpretativní přístup; mediovaná komunikace; masová média; ideologie; sociální identita; origo; situovanost; fatická funkce; čeština; němčina. Abstrakt: Práce zkoumá, zda je možné deixi koncipovat jako jeden z interpretačních principů světa sociálních a komunikačních interakcí. Odpověď hledá v rovině teoretické a na empirickém materiálu - příkladech přímé i zprostředkované komunikace v českém a německém veřejném prostoru. Aby vytvořila adekvátní pojmový rámec pro popis deixe, navrhuje, aby byly některé binaristické, dichotomické kategorie deskriptivního metajazyka lingvistiky pojímány jako kontinuální škály přechodu od jednoho krajního pólu k opačnému. Pomocí takto zavedeného přístupu ke kategoriím popisu zkoumá pojmové meze "deixe". Přitom identifikuje v deikticích protosymbolický...
|
|
|
Španělské determinanty este, ese, aquel a jejich české ekvivalenty
Erbenová, Adéla ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Tato práce je zaměřena na španělské determinanty este, ese, aquel a člen určitý a jejich konkurenci v nominální anafoře. V teoretické části se vymezují pojmy důležité pro samotnou analýzu, stručně jsou charakterizovány uvedené determinanty spolu s anaforou jakožto prostředkem textové soudržnosti. V praktické části je na základě příkladů získaných z paralelního korpusu InterCorp podrobně analyzována konkurence demonstrativ este, ese, aquel a členu určitého v různých typech nominální anafory. Jsou zkoumány roz- ličné faktory ovlivňující volbu těchto determinantů. Jednojazyčnou analýzu doplňuje analýza srovnávací, v níž jsou porovnávány české ekvivalenty špa- nělských determinantů v týchž typech anafor.
|
|
|
Deixe a prostor v českém znakovém jazyce
Tučková, Dana ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce představuje základní prostředky vnějazykové a vnitrojazykové deixe v českém znakovém jazyce a v češtině. Vše je doplněno příklady z dalších mluvených a znakových jazyků, které se opírají o dostupnou odbornou literaturu. Větší prostor je věnován personální, časové a prostorové deixi. V práci jsou uvedeny možné způsoby rozlišení deixe a ostenze ve znakových jazycích. V souvislosti s typy gramatického prostoru ve znakových jazycích jsou představeny perspektivy popisu reálného prostoru (prožívaná a nazíraná perspektiva). V praktické části jsou popsány postupy a výsledky výzkumu věnovanému výběru perspektivy mluvčími ČZJ a češtiny v závislosti na typu popisovaného prostoru. Výsledky jsou porovnané s výsledky srovnatelného výzkumu u mluvčích ASL a angličtiny. Druhý výzkum sleduje, jaké strategie používá mluvčí ČZJ k popisu věcí rozmístěných v tzv. sdíleném prostoru a jejich porovnání se strategiemi mluvčích ASL. Součástí práce je DVD s příklady v ČZJ a dalším jazykovým materiálem získaným od respondentů. Klíčová slova: český znakový jazyk, deixe, prostorová deixe, typy prostoru ve znakových jazycích, deiktické prostředky
|
|
|
Functional and translation correspondence of English demonstrative determiners in translation from English
Ledvinka, Miroslav ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat překladové protějšky anglických demonstrativ v determinační funkci v překladu z angličtiny do češtiny a zmapovat míru korespondence užívání ukazovacích zájmen v obou jazycích. Teoretická kapitola se nejdříve zaměřuje na anglická demonstrativa a definuje je coby determinátory z hlediska morfologického a syntaktického. Ukazovací zájmena slouží jako prostředky situační nebo textové reference, kterou lze rozdělit do tří podkategorií: anafora, katafora a tzv. neforická reference. Systém demonstrativ se dále dělí na formy odkazující na singulárové (this/that) nebo plurálové antecedenty (these/those). Na výběr demonstrativa má navíc vliv i vzdálenost mluvčího a referenta příslušného demonstrativa, přičemž percepce vzdálenosti se netýká pouze vztahu fyzické vzdálenosti či blízkosti. Teoretická část také postihuje relativně řídké případy, kdy se demonstrativum objevuje ve spojení s vlastním jménem (Vantage Theory) nebo funguje jako prostředek textové roviny (Gradient focus theory). Druhá část teoretického úvodu je zaměřena na morfo-syntaktický popis českých demonstrativ. Důležitým aspektem je neexistence kategorie určenosti v češtině a celkový flektivní charakter češtiny, což má za následek různou realizaci určitých gramatických struktur. Kvantitativně několikanásobně větší...
|
|
|
Informace o osobních zájmenech v českých mluvnicích
Kubeková, Michaela ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáním informací o osobních zájmenech podaných v mluvnicích, obecně lingvistických pracích, výkladových slovnících i v dalších statích a studiích zaměřených na toto téma. V první kapitole se pracuje se sedmi českými mluvnicemi, z nichž jsou excerpovány a následně porovnány informace týkající se osobních zájmen (včetně oblastí, které s osobními zájmeny souvisejí jen nepřímo - např. vyjadřování zájmenného podmětu, kategorie slovesné osoby, deixe, anafora, koherence textu atd.). Druhá kapitola se zabývá informacemi v pěti vybraných příručkách obecné lingvistiky a třetí kapitola informacemi uvedenými ve třech nejpoužívanějších výkladových slovnících. Informace obsažené v dalších publikacích a statích souvisejících s tématem osobních zájmen (včetně některých lingvistických prací zahraničních) jsou k jednotlivým kapitolám přidány ve formě poznámek pod čarou. V závěru se práce snaží charakterizovat hlavní odlišnosti jednotlivých zkoumaných typů publikací a shrnout základní rozdíly (případně shody) v jejich přístupech.
|
host ::
RSS.