|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Poslední kapitola teoretické části se zabývá deinstitucionalizací. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je ekonomická stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je též pracovní aktivita seniorů, bydlení, zdravotní a sociální služby. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče...
|
|
|
Aktuální problémy v zařízeních sociálních služeb pečujících o dospělé osoby a seniory s mentálním a kombinovaným postižením
Kosprtová, Dita ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je věnována problematice dospělých osob a seniorů s mentálním postižením žijících v zařízeních sociálních služeb. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří žili doma s rodiči a do zařízení nastoupili až v dospělém věku, často až po smrti rodičů. Pro získání důležitých informací bylo zvoleno kvalitativní šetření, aby bylo možno jít do hloubky zvolené problematiky. Výsledky šetření vychází z analýz rozhovorů s uživateli sociálních služeb a s pracovníky, kteří s osobami s mentálním postižením pracují. Cílem práce bylo popsat problematičnost chování později příchozích klientů a na základě toho navrhnout konkrétní doporučení, která by osobám s mentálním postižením usnadnila tento přechod. Klíčová slova Mentální postižení, stárnutí, sociální služby, deinstitucionalizace,
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Blatná, Pavla ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Pěstounská péče na přechodnou dobu Foster care for temporary period Pavla Blatná Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD) v kontextu deinstitucionalizace zařízení pro děti, které nemohou pobývat ve své biologické rodině. Cílem práce bylo zmapovat a popsat systém této formy pěstounské péče a sledovat, zda v naší republice jsou stále do velkých ústavních zařízení umisťovány děti, pro které by byla vhodnější jiná forma náhradní rodinné péče. V úvodní části práce je popsán vývoj paradigmat a legislativy vztahující se k pěstounské péči na našem území. Výzkumná část práce potom zpracovává tři velké okruhy otázek vztahující se k PPPD - otázky praktických dopadů deinsti- tucionalizace a PPPD, finanční problematiku deinstitucionalizace a PPPD a nakonec deinstitu- cionalizace z pohledu etiky a demokracie. Jednotlivá témata jsou doplněna výzkumnými rozhovory se čtyřmi odbornicemi z oblasti náhradní rodinné péče.
|
|
|
Selhávání sociální politiky ve vztahu k dlouhodobé péči o seniory v pobytových zařízeních v České republice
Mrázková, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Potřeba celodenní péče o seniory bude s přihlédnutím k budoucímu demografickému vývoji populace stále větší. Cílem bakalářské práce je identifikovat překážky bránící rozvoji pobytových služeb sociální péče pro seniory v České republice, které celodenní péči poskytují a je po nich dlouhodobě neuspokojená poptávka. V České republice je nejčastěji zastupují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Práce se také zaměřuje na odhalení systémových problémů politiky dlouhodobé péče v České republice a okrajově jsou v ní nastíněna možná doporučení či řešení do budoucna. Koncepční a teoretický rámec práce tvoří deskripce konceptu deinstitucionalizace z pohledu teorie institucionálních změn, deskripce konceptu dlouhodobé péče a typologizace systémů dlouhodobé péče. K naplnění výzkumných cílů slouží tematická analýza transkripcí expertních rozhovorů a sekundárních dokumentů. Základní zjištění praktické části práce ilustrují, že současný systém dlouhodobé péče o seniory v České republice je nevyhovující a vyžaduje několik zásadních změn. Alarmujícími jsou zejména nejasně vymezená struktura uživatelů pobytových služeb a definice oprávněného zájemce o službu, systém financování pobytových služeb pro seniory, komunikace a práce příslušných úřadů, nedostatečná provázanost sociální a zdravotní pečující...
|
|
|
Transformace sociálních služeb a vnímání dopadů transformace z pohledu klienta, pracovníků a opatrovníků
Orlíková, Michaela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Krejčí, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje transformaci sociálních služeb, jinými slovy, zaměřuje se na možnosti zdravotně postižených klientů při přechodu z ústavní péče k podpoře poskytované v rámci komunity. Cílem diplomové práce je hlubší pohled do organizace, která se již výše popsanou transformací zabývá a vyhodnocení zjištěných pozitiv či negativ tohoto procesu. Tato práce má ambici být zároveň pomocníkem pro ty, kteří se na transformaci chystají a mohou mít z plánovaných změn obavy, nebo s nimi naopak spojovat velká očekávání. Tento text se rovněž snaží hodnotit vliv transformace na kvalitu života hendikepovaných a míru osamostatnění i subjektivním pohledem klienta s odstupem pěti let od počátku změn, s doplněním o vnímání těchto dopadů jeho opatrovníkem a pracovníky organizace. Teoretická část textu vymezuje pojem transformace, popisuje transformaci z pohledu sociálních služeb a líčí proces změny v osmi zásadních krocích. Rovněž shrnuje fakta a čísla současného stavu, přehled strategických dokumentů transformace sociálních služeb, možnosti finanční podpory transformace, příklady dobré praxe a mapuje možnosti a důvody zahraniční spolupráce. Praktickou část tvoří výzkum zaměřující se na změny ve způsobu poskytování služeb a rozdíly v pohledu klientů, pracovníků a opatrovníků, jakož i na potencionální i faktický...
|
|
| |
|
|
Transformace zařízení sociálních služeb
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá srovnáním ústavního a komunitního typu poskytování sociální služby. Popisuje vznik a vývoj ústavní péče a současný stav v této oblasti. Definuje pojmy související s poskytováním sociální služby osobám se zdravotním postižením, hlavní pozornost se zaměřuje na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Cílem práce je posoudit přínos změny poskytované služby z pohledu klienta a vliv této změny na rozvoj kompetencí a tím zkvalitnění života uživatele. S náležitou podporou jsou lidé se mentálním hendikepem schopni samostatného života srovnatelné kvality jako běžní občané a plné či částečné zapojení do společnosti. Závěrečná část se věnuje zkušenostem s procesem transformace v konkrétním zařízení a sleduje přínos změny podpořené osobními zkušenostmi obyvatel tohoto zařízení.
|
|
|
Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením dle právní úpravy ČR
Vlasáková, Věra ; Mlčková, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně představit systém sociálních služeb dostupných pro osoby se zdravotním postižením a na základě sběru dat od uživatelů těchto služeb ověřit jejich využívání, dostupnost a kvalitu. První kapitola práce zpracovává historický vývoj sociálních služeb a vymezuje pojem zdravotní postižení. Druhá kapitola se zabývá současnou právní úpravou sociálních služeb a třetí kapitola navazuje rozborem příspěvku na péči. Čtvrtá kapitola uvádí jednotlivé sociální služby, definuje, co je jejich účelem, a uvádí příklady registrovaných poskytovatelů. Od páté kapitoly dále je zpracován kvantitativní šetření, který se zaměřuje na jednu ze skupin zdravotně postižených - na zrakově postižené. Skrze vyhodnocení sebraných dat formou dotazníku se zodpovídají položené výzkumné otázky týkající se využívání, dostupnosti a kvality sociálních služeb. Práce zdůrazňuje autonomii a ochranu uživatele služeb skrze povinnosti, které poskytovatel musí plnit. Práce prokazuje, že sociální služby a jejich registrovaní poskytovatelé jsou vnímáni pozitivně a že péče poskytovaná osobami blízkými v domácím prostředí je nejžádanější.
|
|
|
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.
|
|
|
Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace
Rabová, Lenka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace v České republice. Pro zodpovězení výzkumných cílů (1) Zjistit, jak probíhaly a probíhají hlavní transformační procesy v oblasti politiky sociálních služeb v České republice v kontextu deinstitucionalizace se zaměřením na skupinu zdravotně postižených, (2) zjistit optikou SKCP jak se podílí osoby se zdravotním postižením na politice deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, byl použit kvalitativní výzkumný přístup. Přístup vychází z analýzy dokumentů a expertního šetření. Teoretickými východisky práce jsou teorie implementace a prvky teoretického rámce sociální konstrukce cílové populace, zaměřující se na politickou moc. S pomocí teorie implementace je vysvětlen průběh transformačních procesů v České republice od roku 2007 do současnosti, jsou identifikovány klíčové milníky politiky deinstitucionalizace, cíle, současné dopady, stěžejní bariéry a implementační deficity. Optikou teorie sociální konstrukce cílové populace je zjišťováno, jakou politickou mocí skupina osob se zdravotním postižením disponuje a jaké jsou jejich možnosti participace na vývoji transformace sociálních služeb.
|
host ::
RSS.