|
|
Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
Pudilová, Anežka ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Institut formálního důkazního břemene státního zástupce je předmětem diskuzí nejen v rámci více než 17 let trvajících legislativních prací na novém trestním řádu, ale zvýšená pozornost mu byla právní vědou věnována již dříve společně s prosazováním sporných prvků řízení před soudem. Předmětný institut vznikl a vyvíjel se v rámci anglosaského typu trestního řízení, jehož soudní proces je na sporu stran založen. Jedná se o stanovení výlučné procesní odpovědnosti státního zástupce za objasnění skutečností rozhodných z hlediska podané obžaloby. Byť lze podat stručnou charakteristiku předmětného institutu v jedné větě, jeho uzákonění by ovlivnilo celkový charakter řízení před soudem a odrazilo se také v dalších fázích trestního řízení. Cílem disertační práce byla analýza předpokladů a důsledků uzákonění formálního důkazního břemene státního zástupce v českém trestním řízení. Právě vzhledem k původu předmětného institutu bylo zásadní otázkou, zda by jeho přijetí nutně představovalo celkový odklon od právních idejí, na kterých je platný trestní řád založen, anebo je možné a vhodné uzpůsobit související aspekty místnímu právnímu prostředí. Teoretickým základem práce je jednak obecné pojmové vymezení a členění institutu důkazního břemene, jednak popis historického vývoje postavení obžaloby, obhajoby a soudu...
|
|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
Důkazní břemeno o protiprávním jednání poskytovatele zdravotních služeb
Slezáková, Alžběta ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Důkazní břemeno o protiprávním jednání poskytovatele zdravotních služeb Diplomová práce se věnuje institutu důkazního břemene a jeho rozložení mezi stranami sporu, pokud jde o protiprávní jednání poskytovatele zdravotních služeb. Kromě výkladů je zvláštní důraz na případy rozhodování na základě pravidel důkazního břemene, nichž není pacient jako strana důkazním břemenem zatížená s jednání poskytovatele zdravotních služeb, případně i další předpoklady po náhradě újmy, a to z důvodu, že poskytovatel zdravotních služeb porušil svou povinnost vést řádně zdravotnickou dokumentaci. První kapitola je věnována představení občanskoprávní odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb, která může vznikno souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Představeny jsou případy subjektivní i objektivní občanskoprávní odpovědnosti. Druhá kapitola se zabývá pojmem protiprávního jednání poskytovatele zdravotních služeb. Kromě obecného vymezení je pozornost věnována zejména porušení náležitého odborného ) poskytovatelem zdravotních služeb a dalším typickým případům protiprávního jednání v souvislosti se zdravotní péčí. Třetí kapitola se zabývá krátkým představením ostatních předpokladů, bez nichž nemůže být povinnost k náhradě újmy dána. Čtvrtá kapitola obsahuje výklad procesních povinností stran sporu, zejména pak povinností...
|
|
|
Důkazní břemeno ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení
Dobrovičová, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Důkazní břemeno ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá institutem důkazního břemena. Jejím cílem je objasnit dělení důkazního břemena mezi účastníky řízení ve sporech na vydání bezdůvodného obohacení. Práce je členěna na úvod, čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále vnitřně členěny a závěr. V úvodu práce jsou rozebírány zejména důvody výběru tohoto tématu. První kapitola obsahuje obecné vymezení a výklad stěžejních pojmů a souvisejících institutů, jejichž základní znalost bude klíčová pro další části textu. Vysvětluje rozdíly mezi pojmy důkaz, protidůkaz a námitka. Následně rozebírá míru důkazu potřebnou pro prokázání určitých skutečností. Popisuje stav non liquet a rozebírá jednotlivé procesní povinnosti a břemena účastníků řízení. Druhá kapitola práce je věnována pojmu důkazního břemena, které se člení na objektivní a subjektivní důkazní břemeno. Subjektivní důkazní břemeno lze dále rozdělit na abstraktní a konkrétní důkazní břemeno. Kapitola pokračuje analýzou vybraných teorií dělení důkazního břemena, přičemž nevynechá ani negativní teorii důkazní. V dílčím závěru se přiklání k Rosenbergové teorii analýzy norem. Na základě této teorie pak formuluje model rozdělení důkazního břemena ve sporech na vydání bezdůvodného obohacení. Těžiště práce spočívá ve třetí,...
|
|
|
Důkazní břemeno v civilním procesu
Hübnerová, Daniela ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Název práce: Důkazní břemeno v civilním procesu Tato diplomová práce se zabývá jedním z mála témat, které je aktuální dnes stejně jako v minulosti, a to navzdory všem legislativním změnám - důkazním břemenem v civilním procesu. Důkazní břemeno, o němž pojednává tato práce, hraje při procesním dokazování nezastupitelnou roli, přesto se stále jedná o velice podceňované téma, kterému není, zvláště v právní teorii, věnována patřičná pozornost. Právní teorie navíc není ohledně důkazního břemene příliš jednotná, názory různých autorů na tento institut se liší. Jedná se o velice rozsáhlou, místy až nepřehlednou problematiku. Existuje mnoho teorií ohledně fungování důkazního břemene a jeho rozložení mezi účastníky. Tato práce si nenárokuje podat vyčerpávající výklad tohoto institutu, neboť se jedná o problematiku velice obsáhlou a její komplexní zpracování by vyžadovalo svým rozsahem alespoň vydání knihy, možná několika knih, avšak měla by přiblížit institut důkazního břemene a jeho funkci v civilním procesu. Zřejmě právě proto, že důkazní břemeno není v legislativě jasně definováno a že teorie ohledně důkazního břemene je velice komplikovaná a nejednotná, existuje k této problematice poměrně rozsáhlá judikatura soudů, která čím dál více zdůrazňuje, že důkazní břemeno není ve sporném řízení uvaleno pouze...
|
|
|
Důkazní břemeno v civilním procesu
Loutchan, Petr ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Název diplomové práce: Důkazní břemeno v civilním procesu Tato práce se zabývá problematikou důkazního břemene, snaží se ji zasadit do určitého rámce, který je nezbytný pro bližší porozumění danému tématu. V úvodní kapitole zmiňuji základní zásady aplikovatelné v případě všech procesních předpisů. Tyto zásady jsou významné z hlediska interpretace Evropské úmluvy, zároveň se používají i pro bližší integraci evropského práva. Následují principy vlastní pouze civilnímu procesu, které jsou charakteristické existencí protikladných dvojic a tím, že se vlastně nikdy neuplatňují ve své čisté podobě. Druhá kapitola je věnována dokazování. Zmiňuji definici dokazování, odlišení procesního dokazování od klasického logického, účel dokazování a jeho předmět. Následuje výběr skutečností, které se nemusí dokazovat, ať z důvodu existence domněnek či všeobecné známosti. Zvláštní pozornost je věnována institutům usnadňujícím dokazování. Rovněž definuje základní pojmy dokazování. Nesnaží se však být komplexním pojednáním o dokazování, to by snad ani vzhledem k rozsahu nebylo možné. Vybírá si proto opravdu jen vybrané kapitoly nezbytné pro pochopení tématu této práce. Třetí kapitola je úvodem do procesních povinností a procesních břemen. Zmiňuje rozlišení mezi oběma instituty a snaží se o komplexní popis těch, které...
|
|
|
Důkazní břemeno ve sporech o náhradu škody
Městecká, Irena ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Název práce: Důkazní břemeno ve sporech o náhradu škody Oblast procesního dokazování ve sporech o náhradu škody je tématem, jež v celé své šíři zahrnuje mnoho otázek, jejichž právní úprava se může v určitých případech jevit jako sporná. Tento aspekt je korigován a doplňován aplikační praxí, což činí dané téma neustále aktuálním. Cílem mé diplomové práce je popisnou metodou podat ucelený výklad o specifikách procesního dokazování ve sporech o náhradu škody a ukázat, že v současné podobě je získání přehledu v teoretických, ale také v praktických otázkách důkazního břemene obtížné, neboť v určitých otázkách se názory judikatury a některých autorů, kteří se danou problematikou dlouhodobě zabývají, liší. V první kapitole se zabývám obecnými výklady dokazování. Věnuji se zde výkladu pojmu a předmětu dokazování a jeho významu v civilním procesu. Uvádím a podrobněji rozebírám vybrané právní zásady spojené s dokazováním. Dále se zaměřuji na procesní povinnosti účastníků sporného řízení, zejména na povinnost tvrzení a důkazní povinnost a s nimi spojená břemena. Vycházím přitom z procesní teorie formulované názory významných autorů, kteří se danou problematikou zabývali (především z děl J. Macura). Uvedené procesní instituty popisuji jak z hlediska různých teoretických přístupů, tak i v reflexi platných...
|
|
|
Dokazování v civilním řízení (vybrané otázky)
Zezulka, Ondřej ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Záměrem této práce je popsat a zhodnotit aktuální úpravu dokazování, procesních povinností a břemen účastníků řízení v civilním řízení. Dílčí pozornost je kladena na problematiku důkazního břemene a jeho významu pro nalézací řízení sporné. Práce je dělena do tří částí. První část této práce je věnována teorii procesního dokazování. Tato část poskytuje obecný přehled zvolené problematiky a zároveň slouží jako úvod pro další oddíly. Popisuje zde pojem dokazování jako postup soudu vedoucí ke zjištění určitých skutkových okolností. Stručně se věnuje účelu, předmětu i jednotlivým zásadám, na nichž procesní dokazování spočívá. Druhá část této práce pojednává o procesních povinnostech. Uvedené oddíly v podstatě shrnují, jaké chování od účastníků řízení zákonodárce očekává a jaké jednání stranám autoritativně předepisuje pod hrozbou nejrůznějších sankcí. Třebaže tato část textu předchází materiálnímu jádru této práce a uvádí jej, je mu významově i obsahově zcela rovnocenná. Třetí část této práce vysvětluje institut procesních břemen. Klade důraz nejen na teoretickou průpravu a historický vývoj dané problematiky, ale i aktuální výskyt v právním řádu České republiky a promítnutí do aplikační praxe.
|
|
|
Příčinná souvislost v medicínskoprávních sporech a Koncept ,,ztráty naděje,,
Loucká, Kateřina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odpovědnosti v oblasti poskytování zdravotní péče, konkrétně se věnuje příčinné souvislosti v medicínsko- právních sporech, jejím specifikům, úskalím jejího prokazování a možným cestám ulehčování důkazního břemene ve vztahu k příčinné souvislosti, mezi nimi zejména konceptu ztráty naděje. Práce se nejprve v části druhé věnuje stručnému uvedení do problematiky odpovědnosti, jakožto specifického fenoménu nezbytného pro fungování lidské pospolitosti, která v oblasti poskytování zdravotní péče není představována pouze občanskoprávní odpovědností, ale je doplněna také odpovědností etickou, disciplinární či pracovněprávní. Právní odpovědnost je nicméně jednoznačně dominantním a nejúčinnějším nástrojem k regulaci chování adresátů právních norem. Právní odpovědnost, pojatá jako sekundární právní povinnost vyvstávající v důsledku porušení primární právní povinnosti, je dle jejích základních stavebních prvků popsána ve třetí části práce. Jedná se o prvky: protiprávní jednání, vznik újmy, zavinění a konečně příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy. Stěžejní pozornost je přitom věnována příčinné souvislosti, specifikaci příčinné souvislosti jako pojmu a požadavku na míru jejího prokázání v českém právním řádu a také v právních řádech německém a...
|
|
|
Problematika příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví
Svobodová, Kamila ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví. Cílem této práce je podat ucelený výklad, který se týká této problematiky. Práce prezentuje možné přístupy prokazování kauzálního nexu mezi protiprávním jednáním lékaře a poškozením zdraví pacienta, který v medicínskoprávních sporech nese důkazní břemeno. Práce dále provádí srovnání evropských právních úprav ve vztahu k potřebné míře důkazu s hlavním zaměřením na německou právní úpravu a instituty vytvořené judikaturou německých soudů. Rovněž předkládá výklad příčinné souvislosti ve smyslu Principů evropského deliktního práva. V práci je okrajově věnován prostor některým aspektům řízení ve věcech náhrady škody na zdraví a znaleckému posouzení.
|
host ::
RSS.