|
|
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami
Richter, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami Práce se věnuje trestné činnosti v souvislosti s veřejnými zakázkami. Zadávání veřejných zakázek představuje velmi komplexní a organizovanou činnost, při jejímž trestněprávním posuzování však nelze na základě dosavadní doktríny spolehlivě dojít k uspokojivým výsledkům. Primárním cílem práce je proto identifikace rolí a rozsahu trestní odpovědnosti jednotlivých aktérů rozhodovacího procesu veřejné správy a na tomto základě učinění rozboru, která typová jednání týkající se zadávání veřejných zakázek mohou být podle zvláštní části trestního zákoníku postihována. Význam efektivního postihování trestných činů týkajících se veřejných zakázek přitom vyplývá již ze skutečnosti, že veřejné zakázky dlouhodobě tvoří více než desetinu hrubého domácího produktu. Pro snazší orientaci čtenáře byla zvolena formální struktura tak, aby se podle možností co nejvíce blížila standardní trestněprávní nauce o znacích trestného činu. Konkrétně pak jsou kapitoly členěny na jednání ve veřejné správě, jeho trestněprávní relevanci, následek ve veřejné správě, subjekt, subjektivní stránku, okolnosti vylučující protiprávnost a nakonec skutkové podstaty trestných činů souvisejících s veřejnými zakázkami. Z věcného hlediska práce postupně rozděluje role aktérů rozhodovacího procesu...
|
|
|
Trestněprávní postih podvodných jednání s peněžními prostředky Evropské unie
Sotolářová, Daniella Sarah ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestněprávní postih podvodných jednání s peněžními prostředky Evropské unie Daniella Sarah Sotolářová Abstrakt Postupující integrace Evropské unie - a s ní spojené rozšiřování pravomocí jejích orgánů a užší spolupráce členských států v řadě oblastí - s sebou nese různé nové výzvy a staví řadu subjektů před řešení dosud nezodpovězených otázek. To platí i o trestněprávní oblasti a o subjektech činných v trestních věcech. V posledním období bylo na úrovni Evropské unie dosaženo zásadního pokroku na cestě k harmonizaci určitých trestněprávních norem a byly podniknuty zásadní kroky vedoucí k reformě soustavy institucí a orgánů aktivních v trestních věcech, v nichž jde o trestněprávně postižitelná porušení těchto norem. Nejdále se tyto harmonizační a reformní kroky dostaly v oblasti trestněprávní ochrany finančních zájmů Evropské unie před jednáními podvodné povahy. Ne všechno však bylo v daném překotném vývoji dotaženo. Otevřené - a nedefinované - zůstalo už to co vůbec patří do oněch chráněných finančních zájmů Evropské unie. Její normotvorba přišla s pojetím trestněprávně postižitelných jednání podvodné povahy zásadně překračujícím rámec toho co je běžně v právní teorii i praxi považováno za charakteristické pro činy dané povahy a vyšetřování těchto činů svěřila prvnímu nadnárodnímu justičnímu orgánu činnému...
|
|
|
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami
Richter, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami Práce se věnuje trestné činnosti v souvislosti s veřejnými zakázkami. Zadávání veřejných zakázek představuje velmi komplexní a organizovanou činnost, při jejímž trestněprávním posuzování však nelze na základě dosavadní doktríny spolehlivě dojít k uspokojivým výsledkům. Primárním cílem práce je proto identifikace rolí a rozsahu trestní odpovědnosti jednotlivých aktérů rozhodovacího procesu veřejné správy a na tomto základě učinění rozboru, která typová jednání týkající se zadávání veřejných zakázek mohou být podle zvláštní části trestního zákoníku postihována. Význam efektivního postihování trestných činů týkajících se veřejných zakázek přitom vyplývá již ze skutečnosti, že veřejné zakázky dlouhodobě tvoří více než desetinu hrubého domácího produktu. Pro snazší orientaci čtenáře byla zvolena formální struktura tak, aby se podle možností co nejvíce blížila standardní trestněprávní nauce o znacích trestného činu. Konkrétně pak jsou kapitoly členěny na jednání ve veřejné správě, jeho trestněprávní relevanci, následek ve veřejné správě, subjekt, subjektivní stránku, okolnosti vylučující protiprávnost a nakonec skutkové podstaty trestných činů souvisejících s veřejnými zakázkami. Z věcného hlediska práce postupně rozděluje role aktérů rozhodovacího procesu...
|
|
|
Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek
Štůsek, Jaromír ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek Abstrakt v českém jazyce Disertační práce je zaměřena na problematiku trestných činů spáchaných z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek, jenž jsou v dnešní době běžně označovány jako trestné činy z nenávisti neboli hate crimes. Disertační práce komplexně zpracovává podstatu problematiky hate crimes a myšlenky, na nichž je tato trestná činnost založena. Práce poukazuje na poměrně bohatou ale velmi nejednotnou a stále se vyvíjející terminologii a vymezuje související pojmy jako jsou extremismus, rasismus, antisemitismus, antiislamismus či předsudečná nenávist. Je třeba připomenout, že ani pojem trestný čin z nenávisti není pro danou problematiku zcela přiléhavý. Bližší interpretace jednotlivých pojmů je důležitá pro správný výklad příslušných skutkových podstat, kterých se tato problematika dotýká. Rozborem souvisejících skutkových podstat trestných činů a související judikatury je demonstrováno, na jaká jednání tyto trestné činy mohou dopadat. Musíme si uvědomit, že daná problematika velmi úzce souvisí s ústavně zaručenou svobodou slova a projevu a vzájemně se velmi těsně prolínají. Vymezit hranici mezi trestným činem a právem jednotlivce svobodně vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným...
|
|
|
Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
Pudilová, Anežka ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Institut formálního důkazního břemene státního zástupce je předmětem diskuzí nejen v rámci více než 17 let trvajících legislativních prací na novém trestním řádu, ale zvýšená pozornost mu byla právní vědou věnována již dříve společně s prosazováním sporných prvků řízení před soudem. Předmětný institut vznikl a vyvíjel se v rámci anglosaského typu trestního řízení, jehož soudní proces je na sporu stran založen. Jedná se o stanovení výlučné procesní odpovědnosti státního zástupce za objasnění skutečností rozhodných z hlediska podané obžaloby. Byť lze podat stručnou charakteristiku předmětného institutu v jedné větě, jeho uzákonění by ovlivnilo celkový charakter řízení před soudem a odrazilo se také v dalších fázích trestního řízení. Cílem disertační práce byla analýza předpokladů a důsledků uzákonění formálního důkazního břemene státního zástupce v českém trestním řízení. Právě vzhledem k původu předmětného institutu bylo zásadní otázkou, zda by jeho přijetí nutně představovalo celkový odklon od právních idejí, na kterých je platný trestní řád založen, anebo je možné a vhodné uzpůsobit související aspekty místnímu právnímu prostředí. Teoretickým základem práce je jednak obecné pojmové vymezení a členění institutu důkazního břemene, jednak popis historického vývoje postavení obžaloby, obhajoby a soudu...
|
|
|
Poškozený a oběť trestného činu v kontextu restorativní justice
Dleštíková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Hlavní cíl disertační práce spočívá v potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda alternativní řešení trestních věcí a programy restorativní justice přináší pozitiva pro účastníky trestního konfliktu, především pak pro poškozeného, respektive oběť trestného činu. Z toho důvodu se práce zaměřuje na oběti trestné činnosti z pohledu restorativní justice ve snaze poznat jejich zájmy, potřeby a očekávání pramenící ze spáchání trestného činu a ve snaze poznat rovněž to, zda je trestní proces, resp. alternativní řešení trestních věcí a restorativní programy, schopen je účinně reflektovat. Práce je proto dělena do čtyř vzájemně provázaných celků. V první části se věnuje teoretické analýze konceptu restorativní justice a jejímu vztahu k justici retributivní. Dále krátce pojednává o teorii konfliktu, na což navazuje představením restorativního procesu, principů, z nichž vychází, a jeho účastníků, jimiž jsou kromě přímých aktérů trestného činu, tj. oběti a pachatele, i komunita (ve významu jejich sociálního okolí) a v neposlední řadě rovněž osoba zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že restorativní justice chápe trestný čin jako sociální událost negativně ovlivňující nejen jeho přímé účastníky, ale i narušující pokojný stav uvnitř společnosti, považuje tento přístup za klíčové, aby na ni bylo reagováno se zahrnutím...
|
|
|
Sankcionování mladistvých - srovnávací studie
Budayová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na problematiku sankcionování mladistvých v České republice podle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. Klade si za cíl analyzovat českou právní úpravu sankcionování mladistvých, porovnat ji se zahraničními právními úpravami, zhodnotit poznatky z aplikační praxe a zjistit četnost využívání jednotlivých institutů s přihlédnutím k míře aplikování prvků restorativní justice. Porovnává jednotlivé etapy vývoje právní úpravy v této oblasti v českých zemích a zaměřuje se na okolnosti a důvody přijetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Zkoumá, zda systém a druhy sankcí a rovněž jiná řešení trestních věcí mladistvých, která zákonodárce v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže upravil, odpovídají potřebám mladistvých a mohou skutečně představovat účinné řešení jejich situace a zároveň účinně chránit společnost. Detailně rozebírá jednotlivé možné způsoby reakce na provinění spáchaná mladistvými, tyto kriticky hodnotí a srovnává s reakcemi na trestnou činnost dospělých pachatelů. Také seznamuje čtenáře s analýzou četnosti využívání jednotlivých institutů s přihlédnutím k míře aplikování prvků restorativní justice. Rovněž poskytuje srovnání se sankcionováním mladistvých ve Slovenské...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe
Pleva, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalvodová, Věra (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe Disertační práce JUDr. Jiří Pleva Abstrakt Předkládaná disertační práce je vedena snahou vyjádřit některé názory k současné teorii i praxi týkající se nepodmíněného trestu odnětí svobody a poskytnout některé podněty k případné změně. Základním mottem předloženého pojednání je konstatování, že primárním znakem ukládaného trestu je újma působená pachateli trestného činu. Argumenty uznávaných autorů, případně vlastními, chce autor prokázat neúčinnost ukládaných trestů v případech, kdy následný výkon těchto trestů nebude pro pachatele dostatečně citelný, přičemž konkrétní citelnost trestu je možno alespoň přibližně stanovit pouze ad hoc vzhledem k poměrům konkrétního pachatele. Vybranými případy ze soudní i vězeňské praxe se pak snaží vyvrátit obecně rozšířené tvrzení, že nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy nejpřísnějším druhem trestu. Autor se v práci pokouší zdůraznit důležitost všech základních účelů trestu, doposud upravených v § 23 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, které nemohou být při úvahách o ukládání trestu ani po nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku opomíjeny. V duchu smíšené teorie trestání pak vyjadřuje přesvědčení o nevhodnosti ukládání trestu odnětí svobody tehdy, pokud by bylo možno učinit závěr o jeho...
|
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Tůmová, Jana ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Karabec, Zdeněk (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí Disertační práce Mgr. Jana Tůmová Katedra trestního práva PF UK Strana 260 Abstrakt Tématem disertační práce je problematika jednoho z výjimečných trestů, a to trestu odnětí svobody na doživotí jakožto nejpřísnějšího trestu, který, po zrušení trestu smrti jako trestu absolutního, lze v současné době při prokázání viny nejzávažnějšími trestnými činy tuzemskými soudy uložit. Jedná se o stále diskutované téma, neboť tento trest je ve své nejryzejší podobě trestem definitivním. Práce je soustředěna na trest odnětí svobody na doživotí jako celek, jednotlivé kapitoly na sebe logicky i chronologicky z pohledu časového sledu trestního řízení včetně řízení vykonávacího navazují. První kapitola spočívá v definici trestu jako takového a jeho účelu z pohledu trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb.). Kapitola druhá se zaobírá situováním trestu odnětí svobody na doživotí v systému trestů, jeho vztahem k trestu smrti, přičemž část je věnována i trestu smrti jak z pohledu tuzemského tak zahraničního včetně historie vývoje právní úpravy. Součástí je i barevná mapa světa znázorňující možnost ukládání trestu smrti v jednotlivých zemích světa. Kapitola třetí zachycuje právní podmínky uložení tohoto trestu se soustředěním na kazuistiku dané problematiky, kdy ve spolupráci s...
|
|
|
Kriminální recidiva
Vejběrová, Andrea ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Práce, jak již vyplývá z jejího názvu, svou pozornost zaměřuje na kriminální recidivu jakožto celospolečenský fenomén, který je považován za jeden ze základních problémů kriminální politiky. Vzhledem k tomu, že v posledních letech byla recidiva v odborné literatuře spíše opomíjena, pokouší se tato práce o celkové shrnutí problematiky kriminální recidivy, přičemž se snaží zmínit nejvýznamnější aspekty s recidivou úzce související. Cílem této práce je seznámit čtenáře s některými aspekty kriminální recidivy, zejména z pohledu kriminologického a trestněprávního. Má býti jakýmsi exkurzem a širším seznámením s danou problematikou, a to zejména se zaměřením na aktuální právní úpravu. Vzhledem k tomu, že od 80. let minulého století nebyla zpracována samostatná práce na kriminální recidivu se zaměřující, pokusila se autorka o její zpracování tak, aby zahrnovala co možná nejvíce kritických aspektů s touto problematikou související. Ve své práci autorka upozorňuje na možná úskalí jednotného zacházení s recidivisty, analýzou platné právní úpravy se pokusila o zevrubný popis a zhodnocení přístupu k recidivě, jak jej nastavil nový trestní zákoník. Zároveň se však autorka snaží zhodnotit efektivitu nejčastějších postupů užívaných v souvislosti s kriminálními recidivisty, a to především s ohledem na současnou...
|
host ::
RSS.