|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
| |
|
|
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu ČR
Skořepa, Petr ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se zabývá úlohou principu soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Vedle teoretického vymezení je hlavní částí práce praktická část zaměřená na zkoumání vybrané judikatury Ústavního soudu z hlediska principu soudního sebeomezení. První kapitola obsahuje vymezení teorie dělby moci jako východiska principu soudního sebeomezení a jeho projevů. Část této kapitoly je poté věnována postavení samotné soudní moci, které je v práci věnována největší pozornost. Druhá kapitola poskytuje definice stěžejních pojmů. Jedná se o princip soudního sebeomezení, přednost ústavně-konformního výkladu právní normy před její derogací, doktrínu politické otázky a tzv. soudní aktivismus. Tyto pojmy jsou vymezeny jak z pohledu angloamerické právní kultury, tak z pohledu českého právního prostředí. Ve druhé kapitole jsou také uvedeny možné důsledky soudního aktivismu ústící v tzv. soudcovský stát, dále je popsána soudní interpretace a aplikace práva v kontextu principu soudního sebeomezení a je také poskytnut historický kontext soudní interpretace. Třetí kapitola je věnována Ústavnímu soudu a jeho postavení v ústavním systému, jelikož hlavní náplň práce tvoří rozbor jeho vybrané judikatury. V této kapitole je také popsán...
|
|
|
Judicial Review of Executive Orders
Slezáková, Monika ; Kudrna, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je soudní přezkum exekutivních nařízení. Práce začíná první kapitulou věnovanou exekutivní normotvorbě se zaměřením na kontext dělby moci. Druhá kapitola pak popisuje exekutivní nařízení jakožto právní akty, pozornost je věnována specifikám jejich právní závaznosti, využití a procesu vydávání. Třetí kapitola rozebírá soudní přezkum těchto aktů, nejdříve vymezuje pravomoc pro přezkum a specifika přezkoumatelnosti, následně analyzuje kontexty přezkumu exekutivních nařízení a nakonec formuluje tzv. směrnici, která má být následována při stanovování platnosti exekutivních nařízení. Poslední kapitola aplikuje tuto směrnici a všechny dosavadní informace na vybrané případy, které jsou analyzovány. Klíčová Slova: Exekutivní nařízení, exekutivní normotvorba, dělba moci, soudní přezkum, pravomoc, doktrína případu práva a spravedlnosti
|
|
|
Pojetí společenské smlouvy u Hobbese, Locka a Rousseaua
Petráková, Blanka ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá teoriemi společenských smluv filozofů Thomase Hobbese, Johna Locka a Jean-Jacquese Rousseaua. Vychází zejména z děl Leviathan Thomase Hobbese, Druhého pojednání o vládě Johna Locka a z Rozprav a O společenské smlouvě Jean-Jacquese Rousseaua. Autoři ve svých teoriích představují správné fungování státu a jeho zrod uzavřením společenské smlouvy. Cílem práce je prozkoumat teorie společenských smluv v pojetí těchto tří významných autorů a metodou komparace zjistit, jak spolu souhlasí ve stěžejních bodech svých děl. Těmi jsou přirozený stav, akt uzavření společenské smlouvy, suverén, suverenita a organizace státního zřízení. Ze zkoumání vyplývá, že se autoři v některých bodech shodují, v některých se naopak výrazným způsobem rozcházejí. Zároveň se ukazuje významný vliv prostředí a událostí, které autoři během života prožili, na formování jejich myšlenek a teorií. V samotném závěru práce následuje zamyšlení nad legitimitou Ústavy ČR a přínosem teorií jmenovaných autorů pro dnešní společnost.
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Zbraňová kultura Švýcarska a Velké Británie: Význam držení či zákazu malých zbraní pro demokracii a bezpečnost
Bock, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Na příkladu dvou vyspělých demokratických států, Velké Británie a Švýcarska, je zkoumán fenomén zbraňové kultury, tedy vztah společnosti a státu k malým palným zbraním, očekávání a obavy ze zbraní, význam práva na nabývání, držení a nošení zbraní v moderní demokratické společnosti, mocenský a bezpečnostní aspekt zbraňové kultury v obou zemích. Vysokou vypovídací schopnost o zbraňové kultuře obsahuje kvantitativní ukazatel poměru počtu zranění palnými zbraněmi na obyvatele k počtu palných zbraní na obyvatele. Velká Británie právo civilistů na zbraň radikálně omezila s cílem zvýšit bezpečnost, avšak ne s úplně přesvědčivými výsledky. Švýcarsko učinilo naopak z tohoto práva klíčový prvek své obranné strategie, facilitační efekt snadné dostupnosti zbraní zde však má i své negativní dopady. Po kvalitativní stránce je právo civilistů na zbraň indikátorem důvěry státu ve své občany, indikátorem míry dělby moci mezi občany a stát. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak stanovit optimální míru regulace zbraní při zachování jednoho z klíčových práv svobodného jednotlivce na obranu svých legitimních zájmů.
|
host ::
RSS.