|
|
Škola na Dohaličkách v letech 1865 - 1938, "V práci a vědění je naše spasení"
Erbenová, Michaela ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem historie školství ve východočeské obci Dohalice v rozmezí let 1865 - 1938. Školství představuje jeden z nejzásadnějších momentů při studiu historie všedního dne. Cílem této práce tedy není pouze chronologicky vyložit dějiny jedné konkrétní obecné školy, ale právě na příkladu zvolené školy, nacházející se v části obce Dohaličky, nastínit obecný vývoj školství v daném období v naší zemi. Práce se dotýká i dalších fenoménů spojených se školstvím jako je otázka učitelského stavu, vztah kantorů k církvi, fungování polévkového ústavu a lidové školy hospodářské, místní školní rady, organizace školních výletů či projevy úcty k panovníkovi zobrazené ve školní kronice. Pramenná základna představuje z větší části fondy uložené ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Za nejdůležitější z nich považuji fond Obecná škola Dohalice a fond Deyl Václav.
|
|
|
Alois Klar (1763-1833). Mezi osvícenstvím a romantismem
Fapšo, Marek ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje dobu Aloise Klara (1763-1833) s důrazem na dějiny idejí. Primárně se zaměřuje na tři oblasti: dějiny náboženského myšlení, dějin jazyka a dějiny školského systému. Celkovým rámcem je snaha vytvořit analytický aparát pro studium doby, kterou ovládá koncept národního hnutí a počínajícího nacionalismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historie školy v obci Slivenec
Drda, Stanislav ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Bakalářská práce přibližuje, v rámci možností daných dochovanými prameny, kompletní známou historii školství a školy v obci Slivenec. Práce se detailněji věnuje některým významným dějinným obdobím (zejména období první a druhé světové války), která měla zásadnější dopad na dění v obci. Zaměřuje se také na osobnosti některých učitelů, kteří se ve své době výrazně zapsali do života slivenecké školy i obce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Pedagogické časopisy pro výuku dějepisu jako praktická metodická pomoc československému učiteli dějepisu v období 1948-1970
Bimková, Dana ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato práce pojednává o výuce dějepisu v období 1948-1970. Zabývá se nikoli tím, jak výuka vypadala, neboť to nelze přesně detailně popsat, ale zaměřuje se na metodiku výuky dějepisu, tedy na to, jak se měl dějepis správně učit. Základním pramenem jsou pedagogické časopisy pro výuku dějepisu, především časopis Dějepis ve škole jeho předchůdci a následovníci. Základní otázkou je, jestli tyto časopisy mohly skutečně pomáhat učitelům s metodologickou přípravou výuky a jak taková pomoc vypadala. Práce má několik kapitol, první popisuje dějiny školství ve sledované době, druhá se zabývá pedagogickými časopisy pro výuku dějepisu. Dále je pozornost zaměřena na to, jak vypadala vyučovací hodina, jak měl učitel vykládat, opakovat, zkoušet, jak se mělo pracovat s učebnicí. Velkou samostatnou kapitolu tvoří pomůcky pro vyučování, mezi které byly zařazeny především mapy, obrazy, audiovizuální pomůcky a literatura. Dále je věnována pozornost regionálním dějinám, exkurzím, spolupráci s muzeem a archivem. V závěru je potvrzena základní hypotéza, že časopisy mohly sloužit jako dobrá pomoc pro učitele, že v nich byla celá řada zajímavých a inspirativních článků a že i v dnešní době jsou ve výuce dějepisu podobné problémy, které ještě nebyly překonány. Navíc je řešena problematika odborných diskuzí, které se v...
|
|
|
Premonstrátské školství na českém území v 19. století
Jeřábková, Lenka ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Michalcová, Andrea (oponent)
Premonstrátské školství na českém území v 19. století Tato specifická studie přispívá k poznání dějin řádu na našem území v 19. století a zkoumá působení premonstrátských řeholníků na školách, jež sami zřizovali. Téma je pojato v širším kontextu školství zkoumaného období, a proto podává rovněž charakteristiku organizace systému škol a vzdělávání a věnuje se též z různých hledisek specifické problematice náboženské výuky a výchovy. V rámci vlastního tématu je charakterizován premonstrátský řád a zhodnoceno jeho školské působení v průběhu celých řádových dějin, rozsáhlá část je věnována strahovskému klášteru a jeho školským zařízením, zejména školám obnoveným a převzatým ve zkoumaném období. Závěrečná část charakterizuje ostatní řádové školy téhož období na území Čech a Moravy.
|
|
|
Vývoj elementárního školství v okrese Kladno (1869-1918)
Humrová, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce má povahu historické studie a je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zaměřuje na vývoj elementárního školství v českých zemích. Kromě popisu počátků vzdělávání a reformy v 19. století jsou zde pojednání o vzdělávání učitelů, školním řádu i školní správě. V závěru je podrobněji popsána úloha obecných a měšťanských škol. Hlavní kapitola se věnuje dějinám školství kladenského okresu od vyhlášení Hasnerova zákona do roku 1918. Nastiňuje počátky vzdělávání ve zdejším kraji, vznik Okresní školní rady v Kladně, zmiňuje se o její činnosti a především charakterizuje jednotlivé školy. Třetí kapitola představuje významné pedagogické osobnosti regionu, jejichž učitelské začátky jsou spojeny s některou z uvedených škol. Klíčová slova Dějiny školství, Hasnerův zákon, obecná a měšťanská škola, školní regionální dějiny a osobnosti
|
|
|
První český učitelský ústav na jihu Čech. Učitelský ústav v Soběslavi v letech 1871 - 1948
TRNÍKOVÁ, Věra
Předkládaná diplomová práce vznikla za podpory projektu GAJU r. č. 103/2010/H (Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor, ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17. ? 20. století). Práce vychází ze studia odborné literatury k tématu a písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Táboře. Jejím cílem je charakterizovat vznik a činnost učitelského ústavu v Soběslavi, který byl nejstarší jihočeskou školou svého typu vzdělávající zájemce o profesi učitele obecných škol v českém jazyce. Pedagogium, založené v Táboře roku 1871 a o rok později přemístěné do jihočeské obce Soběslav, poskytlo během sedmdesáti sedmi let své činnosti řádné vzdělání či šanci složit maturitní zkoušku více než čtyřem tisícům budoucích pedagogů obecných či měšťanských škol. Právě jejich charakteristice a přiblížení osudů nejvýznamnějších z nich, jejich vyučujícím i škole, která jim nezbytné znalosti poskytla, se věnují následující stránky. Mimo to přinášejí též informace o školní každodennosti, mimoškolních aktivitách i vztahu k hostitelskému městu v proměnách českých zemí na konci 19. a v první polovině 20. století. Práce se snaží přiblížit nejen dějiny učitelského ústavu, ale chce též přispět k poznání postavení jihočeských škol v celorepublikové školské síti a přiblížení proměn učitelského vzdělání od tereziánských reforem až do poloviny 20. století.
|
|
|
Vesnická malotřídka mezi obcí a farou. Škola ve Svatém Janě nad Malší mezi lety 1880-1945.
LANGOVÁ, Martina
Předkládaná práce se zabývá vývojem malotřídní obecné školy ve Svatém Janě nad Malší v letech 1880 ? 1945. Práce vychází vedle odborné literatury z archivních pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích ve fondu Archiv obce Svatý Jan nad Malší (částečně zpracovaný), Farní úřad Svatý Jan nad Malší, Místní školní rada Svatý Jan nad Malší, Základní škola Svatý Jan nad Malší (nezpracovaný). Diplomová práce je rozdělena krom standardního úvodu a závěru do šesti kapitol. První a druhá z nich přibližuje obec a farnost Svatý Jan nad Malší. Třetí kapitola na základě odborné literatury popisuje vývoj primárního vzdělávání v českých zemích. Zbývající tři kapitoly potom dávají prostor pro svatojánskou školu samotnou. Čtvrtá kapitola se věnuje školní budově, organizaci školního roku, slavnostem, pátá se zabývá místní školní radou a pomůckami, šestá kapitola se zaměřuje na učitele a žáky. Součástí práce jsou obrazové a textové přílohy.
|
|
|
Vliv osvícenských idejí na českou školu přelomu 18. a 19. století
ŠACLOVÁ, Lenka
V diplomové práci Vliv osvícenských idejí na českou školu přelomu 18. a 19. století se zabývám osvícenskými reformními snahami J. I. Felbigera, F. Kindermanna a J. J. Ryby. Soustřeďuji se především na pět částí Felbigerovy tzv. pravé zaháňské vyučovací metody, dále na kaplickou školu v době, kdy na ni působil F. Kindermann, a na industriální výuku v Kindermannově pojetí. Věnuji se i pedagogické činnosti kantora a hudebníka J. J. Ryby. Jejich didaktické přístupy porovnávám a analyzuji jejich účinnost. Součástí práce jsou návrhy didaktického využití osvícenských vyučovacích metod na současné střední škole a ukázky vlastní překladatelské práce.
|
host ::
RSS.