|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Vůle zůstavitele podle Nového občanského zákoníku
Valešová, Nina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je přiblížení a popis základních institutů dědického práva s ohledem na autonomii vůle zůstavitele tak, jak jsou upraveny v občanském zákoníku po jeho rekodifikaci účinné k 1. 1. 2014. S ohledem na podstatné a rozsáhlé změny, kterými si prošly prostředky, jimiž může pořizující za života upravit nakládání s pozůstalostí mortis causa, mi téma přišlo aktuální a z toho důvodu jsem si ho zvolila. Snažila jsem se podat ucelený obraz možností otevírajících se před zůstavitelem v případě, že se rozhodne upravit rozdělení svého majetku mimo zákonnou dědickou posloupnost. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, jejichž obsah objasňuje historii dědění na našem území, elementární pojmy, příčiny vzniku dnešního kodexu, instituty upravující přechod pozůstalosti na právní nástupce a v největším rozsahu též dědické tituly, a to ve světle novot, které přinesla úprava civilního práva. V první části textu se zabývám historickým vývojem a východisky dědického práva v období od posledních desetiletí vlády Habsburské dynastie, až do přijetí o. z. 2012, jelikož je vhodné mít alespoň rámcovou představu o souvislostech vedoucích až k dnešní podobě dědění. Druhá kapitola vysvětluje základní legální pojmy užívající se napříč celou oblastí vymezenou § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Další část...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Hochman, Oskar ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Přechod pozůstalosti na dědice Diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou přechodu pozůstalosti na dědice. Je členěna na šest částí, které jsou dále děleny na kapitoly a podkapitoly. V první části se práce věnuje problematice nabytí dědictví, a to zejména principu univerzální sukcese, předpokladům nabytí dědictví a sporům o dědické právo. Druhá část pojednává o výhradě soupisu pozůstalosti, jeho účelu a rozsahu, stejně tak jako o jeho nařízení a nahrazení a jeho hrazení. Ve třetí části se zaobírá správou pozůstalosti, jejím účelem a rozsahem. Dále v této části také referuje o osobách, které vykonávají správu pozůstalosti, jejich právech a povinnostech. Čtvrtá část této práce je vyhrazena závěře pozůstalosti, jejímu účelu a předpokladům nařízení závěry pozůstalosti. Práce pokračuje analýzou právní úpravy potvrzení a rozdělení pozůstalosti. V této části se práce věnuje předpokladům potvrzení nabytí dědictví, ale zejména jednotlivým způsobům rozdělení pozůstalosti. Poslední (šestá) část zabývající se dluhy postihující dědice svým rozsahem ukazuje, že jde o důležité a významné téma. Rozebírá přechod dluhů na dědice, práva věřitelů před potvrzením dědictví a odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele. Dále také analyzuje problematiku dluhů v případech SJM, exekuce a insolvence. Poslední kapitoly...
|
|
|
Zcizení dědictví
Hořejší, Dominik ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se jako první zabývá pouze problematikou zcizení dědictví podle ustanovení § 1714 - 1720 OZ. Jedná se o znovuzavedený institut stojící na pomezí obligačního a dědického práva, který je příbuzný odvážným smlouvám jako jsou pojištění, sázka, hra a los, a který znalo právo první republiky a jehož kořeny sahají až do doby starého Říma, ale které je ze strany současné odborné veřejností téměř neobjevené. Cílem práce bylo přiblížit odborné ale i laické veřejnosti pravidla, principy fungování tohoto právního institutu a zásady, na nichž je vystavěn. Práce velice podrobně rozebírá současnou právní úpravu a věnuje pozornost všem variantám použití tohoto právního institutu v praxi. Diplomová práce dále porovnává novodobou právní úpravu s její předchůdkyní, jež vznikla již na počátku 19. století společně s rakouským ABGB, a též věnuje pozornost judikatuře Nejvyššího soudu na toto téma. Autor práce předkládá na hypotetických scénářích možné varianty využití tohoto právního institutu a všech jeho "proměnných" verzích spočívajících především v odvážnosti a nebo nikoli odvážnosti uzavřené smlouvy, dále pojmenovává slabá místa novodobé právní úpravy a navrhuje jejich novelizaci tak, aby došlo v praxi k vylepšení použitelnosti tohoto právního institutu. Klíčová slova: zcizení dědictví, dědické...
|
|
|
Dědění ze zákona
Rutar, Radka ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědění ze zákona Abstrakt Tato práce pojednává o problematice právní úpravy dědického práva, s důrazem na institut dědění ze zákona, a to z pohledu nejen českého právního řádu, ale též ve srovnání jednotlivých institutů se zahraničními právními úpravami. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda současná česká právní úprava může zůstaviteli a dalším zainteresovaným účastníkům řízení o pozůstalosti, poskytnout přehledný, bezpečný a předvídatelný rámec pro platnou úpravu jejich majetkových poměrů vzniknuvších po smrti zůstavitele. Předkládaná práce je svoji strukturou rozdělena do tří větších částí, obsažených v celkem patnácti kapitolách. První část práce se krátce věnuje postupnému historickému vývoji dědického práva a jeho případných kodifikací na území českých zemí a zemí s nimi historicky souvisejících. Součástí první části práce je také přiblížení účelu dědického práva a zásad jej ovládajících, formulovaných již počátkem 20. stolení vynikajícím českým právníkem Prof. Emanuelem Tilschem. Jednotlivé instituty, jako jsou dědické třídy (skupiny), nepominutelný dědic či odúmrť, jsou následně z pohledu historicko-komparativního a též z pohledu platných zahraničních právních úprav logicky uspořádány a popsány v dalších částech práce, a to zejména v kapitolách pět až třináct. Ze zahraničních právních úprav jsou...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti
Salač, Josef ; Zvára, Michael (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti Abstrakt Tato práce představuje, definuje a zkoumá instituty závazkově-dědického práva, a to dědickou smlouvu a darování pro případ smrti v českém právu. Autor se zabývá nejpalčivějšími problémy, které jsou s těmito právními instituty spojeny. Práce je systematicky členěna do deseti hlavních kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola má za cíl stručný úvod do dědického práva. Druhá až pátá kapitola jsou orientovány na historickou genezi dědické smlouvy, a především na její současnou tuzemskou právní úpravu. Pozornost je věnována i zvláštní právní úpravě dědické smlouvy mezi manžely či registrovanými partnery. Šestá kapitola představuje, definuje a zařazuje do historického kontextu institut darování pro případ smrti. To je podrobeno zkoumání jak v právu římském, tak především v právu českém. V tuzemském právu je darování pro případ smrti zkoumáno v obou jeho modalitách, které současné české právo zná. Kapitola sedmá se zabývá římskoprávním institutem falcidiánské kvarty, u kterého lze spatřovat četné souvislosti s dědickou smlouvou, darováním pro případ smrti a odkazy. Kapitola osmá se soustředí na problematiku dědické smlouvy a darování pro případ smrti s mezinárodním prvkem. Pozornost je v této kapitole zaměřena na určení...
|
|
|
Závěť
Šťastná, Jana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Závěť Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený rozbor institutu závěti, jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva. Současný občanský zákoník, který silně posílil testovací svobodu zůstavitele, umožňuje testátorovi, aby pomocí závěti sám rozhodl, jak má být s majetkem po jeho smrti naloženo. Druhým cílem pak bylo ve stručnosti porovnat závěť upravenou českým občanským zákoníkem s právním úpravou závěti v Polské republice. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o dědickém právu obecně a blíže přibližuje jeho zakotvení jako součást práva soukromého, a to včetně zásad, na kterých dědické právo spočívá a které se jím prolínají. Práce se také zabývá dalšími dvěma dědickými tituly, tj. dědickou smlouvou a zákonem, a porovnává je se závětí. Druhá kapitola, která je jádrem celé diplomové práce, pak věnuje pozornost samotné závěti, včetně jejích obligatorních a fakultativních náležitostí, přípustných forem závěti, doložek, odkazu či zrušení závěti, přičemž se krátce zamýšlí nad některými instituty blíže z hlediska současné právní úpravy. Třetí a poslední část této práce pojednává o polské právní úpravě dědického práva, především se zaměřením na testamentární dědickou posloupnost a snaží se o komparaci polské a české právní úpravy v této oblasti. Vytyčuje, v...
|
|
|
Querella inofficiosi testamenti - základní obrysy
Macek, Dominik ; Bělovský, Petr (oponent)
Querella inofficiosi testamenti - základní obrysy Abstrakt Tato práce se věnuje římskému právu dědickému, konkrétně představení základních obrysů žaloby římského práva, která nese jméno querella inofficiosi testamenti. Úvodem jsou v práci položeny otázky po jejím charakteru, zvláštnostech, postavení v systému římského dědického práva, původu a ovládajících principech, na které se snaží práce odpovědět. Aby však mohl být zodpovědně osvětlen pojem žaloby samotné, bylo třeba nejprve nastínit nejen pojem oficia pietatis, jak nazývala římská právní nauka ohled k nejbližší rodině, ale též vývoj dědického práva od absolutní testovací svobody zůstavitele po jeho omezení stanovením práva na povinný díl pro okruh nejbližších příbuzných. Jde-li o výklad o žalobě samotné, vzhledem k faktu, že existuje jen velmi omezené množství primárních pramenů, které se žalobou a souvisejícími otázkami zabývají, bylo při studiu využito nejen jich, ale též většího množství sekundární především cizojazyčné romanistické literatury, která se dané problematice zevrubně věnuje. Querella inofficiosti testamenti je totiž žalobou, která v případě úspěchu je schopna zasáhnout do právní jistoty dosavadních dědiců prolomením téměř nedotknutelného principu "Semel heres, semper heres". Důvodem je, že v případě, kdy bylo na základě užité žaloby...
|
|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti
Salač, Josef ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti Abstrakt Tato práce představuje, definuje a zkoumá instituty závazkově-dědického práva, a to dědickou smlouvu a darování pro případ smrti v českém právu. Autor se zabývá nejpalčivějšími problémy, které jsou s těmito právními instituty spojeny. Práce je systematicky členěna do deseti hlavních kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola má za cíl stručný úvod do dědického práva. Druhá až pátá kapitola jsou orientovány na historickou genezi dědické smlouvy, a především na její současnou tuzemskou právní úpravu. Pozornost je věnována i zvláštní právní úpravě dědické smlouvy mezi manžely či registrovanými partnery. Šestá kapitola představuje, definuje a zařazuje do historického kontextu institut darování pro případ smrti. To je podrobeno zkoumání jak v právu římském, tak především v právu českém. V tuzemském právu je darování pro případ smrti zkoumáno v obou jeho modalitách, které současné české právo zná. Kapitola sedmá se zabývá římskoprávním institutem falcidiánské kvarty, u kterého lze spatřovat četné souvislosti s dědickou smlouvou, darováním pro případ smrti a odkazy. Kapitola osmá se soustředí na problematiku dědické smlouvy a darování pro případ smrti s mezinárodním prvkem. Pozornost je v této kapitole zaměřena na určení...
|
host ::
RSS.