|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
| |
|
|
Truth vs ordo amoris in the history of mankind and individual moral development
Tóth, Štefan ; Pavlík, Ján (vedoucí práce)
Cílem této práce je podat argumenty pro existenci objektivního mravního řádu. Ve svém zkoumání vycházím ze Schelerovy teorie ordo amoris, kde mají emocionálně-hodnotové postoje důležitou úlohu v poznávání objektivního mravního řádu. Filozofickému rozvinutí teorie ordo amoris předchází historický exkurz, ve kterém navazuji na ideové kořeny teorie ordo amoris. Dále analyzuji základní pojmy teorie ordo amoris s důrazem na pojem individuální mravní vývoj. Podstatným znakem individuálního mravního vývoje je osvobozování se od vnějších faktorů, které člověka ovládají, a směřování k vytvoření svobodné individuality. V druhé kapitole rozvíjím a konkretizuji zkoumání emocí na příklade lásky, lítosti, studu a soucitu. Tyto emoce mají důležitou úlohu v individuálním mravním vývoji. Ve třetí kapitole ukazuji, že historický vývoj společnosti podléhá podobným zákonitostem jako vývoj jednotlivce. Porušení objektivního mravního řádu se i zde projevuje úpadkem. Rozvoj společnosti je možný jenom tehdy, když je morálka v ní panující blahodárná pro individuální mravní vývoj.
|
|
|
Téma zkázy světů v hispanoamerické literatuře
Flanderka, Milan ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o tématu zkázy světů v hispanoamerické literatuře. Její hlavní částí je detailní analýza románu ekvádorského autora Jorgeho Icazy, Indiánská pole a kubánského spisovatele Aleja Carpentiera, Království z tohoto světa. Další součástí práce je stručný přehled významných děl hispanoamerické literatury, ve kterých je přítomna tématika zkázy světů a krátká korpusová analýza porovnávající četnost některých výrazů spojených s tímto tématem v hispanoamerické a španělské literatuře. Práce řeší otázky jako zda je téma zkázy světů pro danou literaturu charakteristické, v jakých formách se v ní zkoumaná tématika vyskytuje, jak se ve vybraných dílech projevuje a jaké v nich jsou společné znaky. Diplomová práce také zkoumá vztah mezi hispanoamerickou realitou a přítomností dané tématiky v literárních manifestacích autorů narozených v této části světa. Důležitý pro vypracování diplomové práce je vztah mezi analyzovanými díly a historickým pozadím doby, ve které byla sepsána. Podstatné jsou také životní osudy autorů, které samozřejmě do jisté míry determinovaly jejich literární tvorbu.
|
|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
|
Etika zahrady
Javorská, Michala ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce s názvem "Etika zahrady" si klade za cíl seznámit čtenáře s ekologicko-etickou problematikou a s úzce související otázkou po místě člověka ve světě. Především je však jejím úkolem představit ekologicko-etický koncept postavený na základě myšlenek autora Michaela Pollana. V rámci tohoto konceptu je pohlíženo na zahradu jako na zdroj základních etických principů uplatnitelných ve vztahu člověk - příroda. Odtud název "Etika zahrady". Autorská část práce je blíže věnována jednotlivým principům tohoto konceptu. Představuje jejich charakteristiky a uvádí konkrétní příklady praktické aplikace těchto principů "Etiky zahrady" v podmínkách střední Evropy, kde se z původních, lidskou intervencí nepoznamenaných ekosystémů dochovalo jen velmi málo a je obtížné hledat optimální řešení pro soužití člověka a přírody. Klíčová slova ekologická etika, environmentální etika, etika zahrady, životní prostředí, příroda, kultura, civilizace, zásahy do přírody, prvotní a druhotná příroda
|
|
| |
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Doba plastová - plasty jako legitimní součást umění i výtvarné výchovy
Rokosová, Magdaléna ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Rokosová Magdaléna: Doba plastová - plasty jako legitimní součást umění i výtvarné výchovy [diplomová práce], Praha 2015 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy Diplomová práce je zaměřena na mapování potenciálu syntetických nebo polosyntetických polymerních materiálů jako specifického prostředku pro výtvarné umění i výuku výtvarné výchovy. V teoretické části jsou shrnuty zásadní momenty a možnosti využití plastických hmot v užitém umění (designu) i v umění volném a zároveň jejich každodenní využívání v nejrůznějších oborech a z toho plynoucí výrazná determinace našeho života těmito materiály včetně negativních vlivů na lidské zdraví a naši planetu. Didaktická řada využívá umělé hmoty s ohledem na řešená témata a cílovou skupinu žáků druhého stupně ZŠ. Nenásilným způsobem upozorňuje na množství vyprodukovaného odpadu umělých materiálů a zároveň představuje možnosti využití těchto materiálů pro výtvarnou tvorbu. Výtvarná část je zaměřena na autorskou tvorbu volného umění s využitím syntetických materiálů a ověření jejich předpokládaného potenciálu. Obsahově se zabývá především kontrastem umělého a přírodního světa a otázkou, zdali jsou tyto dva zdánlivě vzdálené světy skutečně oddělitelné.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
host ::
RSS.