|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
The Middle Eastern alliances: Analysis of relations and further development of the region
Eštoková, Denisa ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Skúmanie akejkoľvek témy Blízkeho východu si vyžaduje všeobecný rozhľad, pretože sa jedná o región veľmi komplexný a dynamický. Dôležitou charakteristikou je prepojenie islamu a politiky, pretože tento vzťah formoval politické zriadenia štátov. Strategická poloha a nerastné bohatstvo tejto časti sveta bolo lákavé i pre globálne veľmoci, ktorých zasahovanie rozdelilo štáty najmä počas Studenej vojny. Práve analýza faktorov a udalostí, ktoré viedli k súpereniu a vzniku aliancií na Blízkom východe je cieľom tejto práce. Výskum sa sústreďuje na aliancie Iránu a jeho šiítskych spojencov na jednej strane a Saudskej Arábie s ďalšími sunnitskými monarchiami na druhej strane. Na rozdiel od iných spojenectiev zahrnutých v práci tieto dva bloky majú dlhotrvajúcejší charakter. Sú taktiež špecifické kvôli sektárskym rozdielom, vzťahom k Spojeným štátom americkým a Izraelu a zdieľaným reakciám na vznikajúce hrozby. Historický vývoj blízkovýchodných aliancií začína rozpadom Osmanskej ríše, pokračuje oboma svetovými vojnami, izraelsko-arabským konfliktom, Islamskou revolúciou v Iráne a ďalšími medzníkmi, ktoré mali význam vo formovaní medzištátnych vzťahov v regióne. Moderné obdobie sa posúva od invázií do Afganistanu a Iraku až po súčasné udalosti, ktoré boli následkom Arabskej jari v roku 2011. Role regionálnych...
|
|
|
Realism and the Nixon Administration: Triangular Diplomacy as a Tool of US Foreign Policy
Moravčík, Vladimír ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá zahraniční politikou USA za vlády Richarda Nixona. Konkrétněji zkoumá přístup USA ke komunistické Číně (ČLR) a trojúhelníkové diplomatické vztahy mezi USA, SSSR a ČLR. Diplomová práce vychází po teoretické stránce z realismu, zejména z ofensivního a defensivního neorealismu reprezentovaným Johnem Meiersheimerem a Kennethem Waltzem. Diplomová práce aplikuje teoretický koncept wedging strategií jako nástrojů power-balancingu na vybranou zahraniční politiku USA. Diplomová práce provádí kvalitativní případovou studii pomocí metody process-tracing. Kauzální mechanismus odvozený z konceptu zaklínění strategií je teoretizován a dále aplikován v analýze. Analýza zahraniční politiky USA vůči Číně obsažená v diplomové práci zkoumá jednotlivé stopy teoretizovaného mechanismu wedgingu. Výsledky analýzy ukazují, že USA narušily čínsko- sovětské spojenectví pomocí strategie defensivního wedgingu využitím čínsko-sovětského rozkolu. USA navázaly politické styky s ČLR a nabídly čínskému vedení strategické záruky nepřímo namířené proti SSSR. Tyto záruky byly posléze předmětem klíčových klauzulí Šanghajského komuniké z roku 1972.
|
|
|
Russian international arms trade: Opportunism or strategy?
Jaroš, Milan ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje ruskému mezinárodnímu obchodu s konvenčními zbraněmi. Obchod se zbraněmi vždy hrál důležitou roli v mocenském soupeření během studené války. V současné době pomáhá Rusku získat zpět vliv, které ztratilo po rozpadu Sovětského svazu, v mnoha světových regionech. Zároveň Rusko, v současné době, figuruje jako druhý největší exportér zbraní po USA. Práce se stručně věnuje ruskému přístupu k prodeji zbraní v minulosti, ale hlavní zaměření se týká období od roku 2010 do 2020. Práce odpovídá na otázku, zda je současný ruský mezinárodní obchod se zbraněmi pouze nahodilý oportunismus vedoucí k maximalizaci ekonomického zisku nebo, jestli se jedná o větší strategii, která je použita k balancování vlivu USA ve světě. Zaměřena je na Asii, Blízký východ a Latinskou Ameriku a analyzuje okolnosti, které se týkají dodávek ruských zbraní do zemí v těchto regionech. Práce se skládá z několika případových studií, které ilustrují vývoj ruského přístupu k obchodu se zbraněmi. Dochází k závěru, že obchod se zbraněmi je pro Rusko ideální nástroj pro vytváření zahraniční politiky. Rusko udržuje pevné vztahy se svými nejdůležitějšími obchodními partnery, aby podpořilo důležité odvětví zbrojního průmyslu. Vedle nich však Rusko neváhá použít dodávky zbraní pro rozšiřování svého vlivu, i když...
|
|
| |
|
|
NATO and European Security in the East: The Impact of the Ukraine-Russia Conflict on NATO Doctrine and Ukrainian Strategy
Tymchuk, Halyna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce bude v zásadě pracovat s konceptem bezpečnosti, konkrétně s evropskou bezpečností v posledních letech. Ačkoli Ukrajina není členem NATO a Rusko je vzdáleným sousedem NATO, v této práci dokážu, že bychom měli spojit události na ukrajinské hranici s evropskou bezpečností. Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu se NATO pevně zasazovalo o podporu suv- erenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic. Spojenci okamžitě v březnu 2014 odsoudili nezákonné "legitimní připojení" Krymu k Rusku a opakovaně prohlásili, že to nikdy neuznají. Rovněž odsoudili úmyslnou destabilizaci na východní Ukrajině, kterou Rusko vyprovokovalo za použití svého vojenského zásahu a podpory bojovníků. Krize na Ukrajině se ukázala jako skutečný zlom v euroatlantické bezpečnosti od chvíle, kdy někteří starší západní politici začali hovořit o změnách v hlavních směrech evropské obranné politiky. Ukrajinská krize vytvořila novou bezpečnostní situaci v Evropě a stále vyžaduje po- zornost, zapojení a reakci NATO. Tato krize prohloubila strategické nedorozumění mezi Ruskem a Západem. Velmi jasně ukazuje, že Moskva a Západ chápou evropskou bezpečnost zcela odlišně. Západní hlavní města Evropu obecně považují za "sjednocenou, svobodnou a pokojnou", zatímco Moskva ji považuje za...
|
|
|
Bandwagoning with the Belt and Road: Russia's changing attitude towards the Chinese presence in Central Asia post-Crimea
Bill, Simon ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent) ; Duncan, Peter John Stuart (oponent)
Název práce BILL, Simon. Konformní pás a cesta: měnící se postoje Ruska k čínské přítomnosti ve Střední Asii. Praha, 2019. 78 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Department of Russian and East European Studies. Supervisor Prof. Jan Šír, Ph.D. Abstrakt Od pádu Sovětského svazu považuje Rusko státy Střední Asie za součást své výlučné sféry vlivu. V posledních letech však Čína zvýšila svou přítomnost v tomto regionu a výrazně investovala především do odvětví energetiky a dopravy. Příkladem těchto aktivit je projekt Nové Hedvábné stezky, známý pod názvem "Belt and Road Initiative" (BRI), a konkrétně Ekonomický pás hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt), který byl vytvořen v září 2013. Mnozí se domnívali, že zvýšená přítomnost Číny v tomto regionu a souběžné vytvoření ruské iniciativy v podobě Eurasijské ekonomické unie (EaEU) znamená střet těchto dvou velmocí. Vztahy mezi oběma velmocemi se však nezhoršily, právě naopak. V roce 2015 se vzhledem ke svým kontroverzním aktivitám na Ukrajině Rusko ocitlo v mezinárodním systému izolované a nečekaně iniciativu Číny pozitivně přijalo. Tato diplomová práce vysvětluje stále vstřícnější postoj Ruska vůči rostoucím investicím a vlivu Číny ve Střední Asii, a to navzdory horlivé ochraně ruské...
|
|
|
Svoboda moří a bezpečnost plavby v Jihočínském moři
Horvátová, Karolína ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářské práce nabízí zhodnocení významových faktorů oblasti Jihočínského moře pro důležité aktéry mezinárodních vztahů - USA a Čínu. Na základě podaného historického rámce a popisu základních atributů mezinárodního mořského práva identifikuje dlouhodobý historický význam této oblasti a dává základní podněty k současným politickým výzvám. Práce dokumentuje důležité změny v zahraniční orientaci obou států od 80. let 20. století až po poměrně nedávnou historii, končící druhým volebním obdobím amerického prezidenta Baracka Obamy, v roce 2017. Na základě neorealistického přístupu k mezinárodním vztahů popisuje hlavní principy v americko-čínských vztazích v oblasti Jihočínského moře, které mají bezpečnostně-ekonomický charakter. Pro hlubší analýzu a lepší identifikaci významových faktorů oblasti přidává v metodologickém rámci také koncepty "rising power" a "soft power" Josepha Nyeho. Díky nim odhaluje další vrstvy významové analýzy této oblasti pro Čínu a USA založené na politicko-ideologických, případně kulturně-sociálních faktorech. Výstupy práce mohou být použity v dalším výzkumu této oblasti i případných sino-americkým vztahům.
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Comparative analysis of political and economic organizations MERCOSUR and Pacific Alliance
Mocák, Filip ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je skúmať dva politicko-ekonomické bloky v Južnej Amerike; MERCOSUR a Pacifickú Alianciu. Práca je konkrétnejšie zameraná na spôsob vzniku oboch zmienených organizácií, a zároveň sa orientuje na ich ekonomickú silu a potenciál do budúcna. Na celý región som sa pozerám z perspektívy realizmu. MERCOSUR je vnímaný ako dôsledok bandwagoningu štátov susediacich s Brazíliou a výskum Pacifickej Aliancie bol založený na koncepte balance-of-power. Boli využité dva výskumné postupy: (1) deskriptívnou metódou som aplikoval koncepty bandwagoning a balance of power na vznik oboch organizácií a (2) komparatívnou analýzou som sa snažil koalície porovnať a priniesť určitý náhľad na momentálnu úspešnú Pacifickú Alianciu a následne poukázať na potenciál. Keďže samotný kontinent je považovaný za zónu mieru, realistický pohľad sily bol obohatený o ekonomickú stránku. Preto je ekonomická sila považovaná za relevantnejší faktor podnecujúci štáty k aktivite než vojenská sila. Zameral som sa na Čile a Kolumbiu, keďže oba štáty sú považované za druhoradé mocnosti na kontinente. Na písanie práce som využíval ekonomické záznamy a akademické články, analýzy a žurnály. Aj keď sa mi nepotvrdil fakt, že MERCOSUR je dôsledkom bandwagoningu, Pacifickú Alianciu je možné považovať za protipól...
|
host ::
RSS.