|
|
Příprava fúzních ligandů a ověření jejich vazby na NK buněčné receptory
Nepokojová, Tereza ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Grantz Šašková, Klára (oponent)
NK buňky (z angl. natural killers - "přirození zabíječi") jsou důležitou součástí přirozené imunity. Na svém povrchu nesou komplexní skupinu receptorů, které používají různé signalizační motivy k aktivaci nebo k inhibici. NK buňky jsou schopny cíleně zabíjet aberantní buňky, tedy virové, infikované a nádorové buňky, pomocí speciálních cytotoxických mechanismů, kterými vyvolají apoptózu. Mezi aktivační receptory patří také receptory NKG2D, rozeznávající ligand MICA, a NKp30, který rozeznává ligand B7-H6. Pro imunitní systém člověka je tedy přirozené, že rakovinné buňky jsou ničeny pomocí NK buněk. Současné terapeutické cíle v léčbě nádorových onemocnění se zaměřují především na posilování vlastní přirozené schopnosti těla bojovat proti rakovině a je k tomu využíváno právě NK buněk. Vedle NK buněk jsou také nejen k léčbě rakoviny hojně využívány protilátky. Z velké části se jedná o monoklonální protilátky, avšak v současné době začínají být hojně využívané také fragmenty protilátek. Tato práce pojednává o přípravě tří bifunkčních fúzních proteinů: B7-H6-L-aHER2, MICA-L-aHER2 a aHER2-L-MICA, které obsahují imunoligandy aktivačních receptorů NK buněk a VHH fragment antiHER2 protilátky, v linii lidských embryonálních ledvinných buněk HEK293T. Proteiny byly úspěšně připraveny a dále byla ověřena vazba na...
|
|
|
Photon-upconverting nanoparticles as a novel background-free label in immunoassays
Farka, Z. ; Hlaváček, Antonín ; Mickert, M. J. ; Skládal, P. ; Gorris, H. H.
Photon-upconverting nanoparticles (UCNPs) have become an attractive label in immunoassays because their anti-Stokes luminescence can be excited by the NIR laser and detected in the VIS region without optical background interference. Further advantages of UCNPs include good photostability, large anti-Stokes shifts, and multiple narrow emission bands that can be used for multiplexed detection. We have developed a competitive upconversion-linked immunosorbent assay (ULISA) for detection of the pharmaceutical diclofenac (DCF) in surface waters. Silica-coated UCNPs (50 nm in diameter) with carboxyl groups on the surface were synthesized and conjugated with the secondary anti-IgG antibody. The structure and monodispersity of the nanoconjugates was studied by TEM and agarose gel electrophoresis. Using a highly affine anti-DCF primary antibody, the optimized ULISA provided a detection limit of 50 pg·mL−1.
|
|
|
Frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové
Nováková, Petra ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Autor: Petra Nováková Název: Frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy Transfuzního oddělení FN Hradec Králové Bakalářská práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Statistické zpracování dat za účelem zjištění frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy. Metody: U dárců krevní plazmy Transfuzního oddělení FN Hradec Králové byla provedena sérologická typizace HLA antigenů lymfocytotoxickým testem. V souboru 200 dárců krevní plazmy byla určena frekvence HLA antigenů podle krevní skupiny a pohlaví na základně sérologického vyšetření. Ve sledovaném souboru se získaná data zpracovala v programu Microsoft Excel ve vztahu k pohlaví a krevní skupině dárce. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve sledovaném souboru se nejčastěji vyskytují HLA antigeny HLA- A 2, 1, a 3; HLA-B antigeny 7, 44, 35 a HLA-C antigeny 7, 6, a 4. Nejvíce frekventované kombinace HLA antigenů ve sledovaném souboru 200 dárců plazmy bez ohledu na krevní skupinu a pohlaví jsou kombinace antigenu HLA-A 1,2 (15x), HLA-A 2,3 (15x), HLA-B 8,44 (8x), HLA-B 7,8 (7x). HLA-C 7,- (30x) a HLA-C 6,- (12x). Výsledky byly porovnány s frekvencí HLA antigenů u dárců v Českém národním registru dárců dřeně. U těchto dárců jsou nejčastější antigeny HLA-A 2, 1 a 3; HLA-B antigeny 7, 44, 35 a...
|
|
|
Proteinové domény využitelné k vývoji vazebných molekul
Dobešová, Petra ; Malý, Petr (vedoucí práce) ; Veverka, Václav (oponent)
Malé proteinové domény jsou základními stavebními jednotkami v přírodě se vyskytujících proteinů. Mnohé z těchto domén vynikají svou stabilitou a absencí disulfidických vazeb, a proto se jejich struktury stávají atraktivními nástroji pro tvorbu uměle vytvářených vazebných molekul. Prvním krokem k vytvoření nových typů vazebných proteinů je nalezení základní nosné a neměnné struktury dané domény, tzv. scaffoldu, která se určí počítačovým modelováním s následnou identifikací vyměnitelných aminokyselinových zbytků. Tím je definován sekvenční rámec pro konstrukci vysoce komplexní kombinatoriální knihovny, která slouží jako výchozí nástroj k cílené selekci požadovaných vazebných variant. V závislosti na použité selekční technice jsou jednotlivé varianty proteinu testovány na schopnost vázat zvolenou cílovou molekulu s vysokou specifitou a afinitou. Malé proteinové molekuly postrádají posttranslační modifikace, jsou teplotně stabilní, odolné proti řadě organických činidel a mohou být produkovány ve velkém množství v bakteriích. Jejich výhodou je snadná modifikovatelnost, a díky malé velikosti i vysoká pronikavost tkáněmi. Pro tyto vlastnosti jsou malé vazebné proteiny užitečným nástrojem pro nové biotechnologie a perspektivní alternativou k monoklonálním protilátkám. Cílem předložené bakalářské práce je shrnout...
|
|
|
Výskyt antigenu HLA-B27 u pacientů vyšetřovaných pro podezření revmatologického onemocnění
Lipenská, Zuzana ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Autor: Zuzana Lipenská Název: Výskyt antigenu HLA-B27 u pacientů vyšetřovaných pro podezření revmatologického onemocnění Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Přehled výskytu antigenu HLA B-27 u pacientů vyšetřovaných pro podezření na revmatologické onemocnění v roce 2015. Metody: Vzorky pacientů vyšetřovaných na výskyt antigenu HLA-B27 v HLA laboratoři Transfuzního oddělení ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové se vyšetřují sérologickou metodou. Nejprve se provede izolace periferních lymfocytů pomocí hustotního gradientu, poté lymfocytotoxický test s periferními lymfocyty. Výsledky: V roce 2015 bylo vyšetřeno 1329 pacientů. Osob s antigenem HLA-B27 bylo 207, bez antigenu 1122. Z celkového počtu vyšetřených pacientů bylo vyšetřeno 754 žen a 575 mužů. Pozitivních žen bylo nalezeno 108 a mužů 99. Nejvyšší výskyt antigenu HLA-B27 je zaznamenán ve skupině 20-29 letých, další mírný vzrůst byl ve skupině 10-19 letých a 40-49 letých. Vyšetřovaní měli především skupinovou diagnózu nemoci svalové a kosterní soustavy s nejfrekventovanější diagnózou dorzalgie (M54). Závěry: Asociace mezi antigenem HLA-B27 a chorobami je již dávno prokázaná, ovšem není odhalen přesný mechanismus, který spojení mezi HLA systémem a...
|
|
|
Immunocomplexes of IL-2 and anti-IL-2 mAbs as a novel class of selective and extremely potent immunostimulators
Tomala, Jakub ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Špíšek, Radek (oponent)
vi SOUHRN Interleukin 2 (IL-2) se využívá jak v nádorové terapii, tak v mnoha dalších odvětvích včetně terapie chronických virových onemocnění či jako adjuvans ve vakcínách. Nicméně léčba pomocí IL-2 je limitována vážnými vedlejšími účinky spojenými s nezbytným vysoko dávkovaným léčivem. Nedávná studie popsala situaci, kde určité anti-IL-2 monoklonální protilátky (mAb) místo blokování funkce IL-2 jeho biologickou aktivitu potencovaly. Výsledkem vazby IL-2 a anti-IL-2 mAb je pak vznik superagonistických imunokomplexů s mnohem vyšší a selektivnější biologickou aktivitou v porovnání s volným IL-2 in vivo. Toto zjištění by mohlo v konečném důsledku vést ke zlepšení IL-2 terapií překonáním problémů spojených s jeho podáváním. Prokázali jsme, že imunokomplexy složené z IL-2 a anti-IL-2 mAb S4B6 (IL-2/S4B6) převážně stimulují buňky exprimující CD122 a CD132 (dimerní IL-2 receptor), i.e. NK a paměťové CD8+ T lymfocyty, stejně jako Treg, T a NKT buňky. IL-2/S4B6 jsou schopné indukovat expanzi aktivovaných naivních CD8+ T buněk a následný vznik funkční paměťovým buňkám podobné CD8+ T buněčné populace. Navíc mají jasný terapeutický potenciál jak samy o sobě, tak v kombinaci s novým typem cytostatik na bázi poly(N-(2-hydroxypropyl) metacrylamidu) (HPMA), což jsme ukázali na nádorovém modelu BCL1 leukémie a B16F10...
|
|
|
Genetic and molecular factors influencing the outcome of solid organ transplantation
Pavlova, Yelena ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Souhrn transplantovaných orgánů. Rejekce je reakci imunitního systému příjemce proti neshodným rejekce) mechanizmy. Mezi genetické faktory, které mohou mít - like receptorů (KIR), cytokinové polymorphysmy a další geny. Předtransplantační vyšetření těchto faktorů - Molekulární faktory - - v krvi příjemce můžou jednak napomoci hodnocení rizika rejekce, jednak sloužit jako mark a závěry jsou následující. Etnikum hraje velkou roli v distribuci KIR genů, genů KIR ligandů a v zastoupení jednotlivých KIR haplotypů. Toto se můsí brát do úvahy při extrapolaci údajů získaných z jiných etnických skupin a při provádění srovnávacích studií. Naše studie prokázala, že kombinovaná produkce protilátek proti HLA I. a II. třídy je nejrizikovější pro vznik humorální rejekce jak u příjemců ledvin, tak u příjemců srdce, zatímco předtransplantační produkce MICA protilátek nemá výrazný vliv na výskyt humorální nebo buněčné rejekce. Koncentrace sCD30 před a/nebo po transplantaci není dostatečně spolehlivým samostatným prediktorem AMR a/nebo CR u příjemců ledvin. Avšak u pacientů s protilátkami proti HLA antigenům, měření koncentrace sCD30 napomáhá k detekci pacientů s největším a nejnižším rizikem rejekce. Jsme také zjistili, že hodnoty růstového faktoru hepatocytů (HGF) naměřené před a po transplantaci nejsou v přímé korelaci s...
|
|
|
Studium indukce intestinálních konjugačních enzymů doplňky stravy
Hrdinová, Johana ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, František (oponent)
Cytochromy P450 (CYP) jsou enzymy hrající důležitou roli při metabolismu exogenních látek (například léčiv, kancerogenů, polutantů) a účastnící se metabolismu hydrofobních endogenních substrátů (například sterolů, mastných kyselin, prostaglandinů). Cytochromy podrodiny CYP1A se účastní aktivace prekancerogenů. Jelikož konzumace potravních doplňků obsahujících chemopreventivní látky (například flavonoidy), které mohou bránit procesu kancerogeneze, v posledních letech výrazně stoupá, přestože tyto látky mohou mít na organismus také negativní účinek. Jsou totiž schopné cytochromy P450 indukovat, a tím navýšit riziko aktivace prekancerogenů. V této práci byl sledován indukční efekt některých flavonoidních látek: β-naftoflavonu, myricetinu, dihydromyricetinu a léčiva obsahujícího výtažek z červených listů vinné révy - Antistaxu®.
|
|
|
Preparation of Monoclonal Antibodies Against VP2 Protein of Human Polyomaviruses
Vochyánová, Klára ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo připravit dva proteinové antigeny a dvě monoklonální protilátky, založené na minoritním proteinu VP2 lidských polyomavirů BK viru a Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk. Proběhla příprava monoklonální protilátky proti unikátní části proteinu VP2 BK viru (N-koncový epitop, který se nenachází u proteinu VP3). Buněčná linie produkující protilátku s touto specificitou nebyla zatím nikdy ustavena kvůli nízké imunogenicitě tohoto epitopu. Náš přístup byl z hlediska imunizace myší úspěšný, ale později v průběhu přípravy nastaly vážné problémy se stabilitou hybridomové linie. Dalším cílem této práce byla příprava monoklonální protilátky cílené na sekvenci proteinu VP2 Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk. Imunizace myší a hybridomová fúze byly provedeny úspěšně. Po čtyřech kolech klonování za účelem přípravy ustaveného klonu bylo devět klonů vybráno k rozpěstování. Rozpěstování pravděpodobně vedlo ke snížení specificity protilátky a ke ztrátě produkce u většiny hybridomů. Jednou zopakované klonování by mělo vyústit v získání ustaveného klonu s dostatečnou produkcí. Příprava dvou proteinových antigenů byla provedena ve dvou expresních systémech. DNA kódující VP2 protein BK viru zkrácený na C-konci a fúzovaný s His-tagem byla klonována do vektoru vhodného pro expresi v...
|
|
|
Protilátková odpověď specifických hostitelů vůči antigenům ptačích schistosom
Turjanicová, Libuše ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Tato práce zaměřená na humorální odpověď specifických hostitelů proti antigenům různých vývojových stadií ptačích schistosom T. regenti a T. szidati navazuje na předchozí výzkum protilátkové odpovědi u nespecifických hostitelů (myš, člověk). Pomocí metod ELISA a na western blotu byla testována séra experimentálně nakažených kachen a séra z ulovených divokých kachen. Séra byla odebírána v předem určených intervalech. Výsledky ELISA testu ukazují průběh humorální odpovědi po infekci ptačími schistosomami. Po infekci T. regenti se 20. d.p.i. (den po infekci) signifikantně zvýšila hladina specifických protilátek IgY proti homogenátu cerkárií T. regenti. U kachen nakažených druhem T. szidati nebyl podobný vývoj zaznamenán. Změny hladiny specifických IgM proti homogenátu cerkárií T. szidati byly zaznamenány pouze u kachen nakažených v době plné imunokompetence a u opakovaně infikovaných kachen. Jednalo se o mírné zvýšení hladiny IgM 10. d.p.i. U ulovených kachen nebyla při celkovém vyšetření prokázána infekce ptačími schistosomami, což potvrzují i výsledky ELISA. Protilátky IgY z sér kachen infikovaných T. regenti na imunoblotu silně rozpoznávaly 2 antigeny v oblasti 49-47 kDa a 47-45 kDa. Objevily se i další reakce, které však nebyly zaznamenány u všech jedinců. Western blot, při němž jako antigen...
|
host ::
RSS.