|
|
Development of an opsonophagocytic assay for the measurement of functional antibody activity against Bordetella pertussis
Brázdilová, Ludmila ; Bumba, Ladislav (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
Gram-negativní bakterie Bordetella pertussis je pathogen způsobující onemocnění zvané pertuse nebo černý kašel. Infekce je zvláště nebezpečná pro kojence a pokud není léčena, může být pro ně až smrtelná. Po zavedení acelulární pertusové vakcíny místo celobuněčné dochází k nárůstu případů onemocnění a pertuse je v rozvinutých zemích nejrozšířenější nemoc, jíž lze předejít očkováním. Z toho důvodu je důležitý vývoj nové generace vakcín a stoupá i důležitost metod vyhodnocujících účinnost vakcín. Měření opsonofagocytických procesů je jedna z metod využívaná k vyhodnocení odpovědi na vakcinaci. Hlavní cíl této práce je vývoj opsonofagocytických testů, které měří pohlcení částic a zabíjení mikroorganizmů pro měření funkčních vlastností protilátek proti Bordetella pertussis. Myší a lidské neutrofily byly izolovány třemi různými metodami, jejich opsonofgocytická aktivita byla porovnána a byly použity pro zhodnocení lidských a myších sér v opsonofagocytických testech. Různé experimentální podmínky opsonofagocytických testů byly testovány, včetně různých poměrů fagocytických buněk k bakteriálním buňkám a různých ředění sér. Opsonofagocytický test rozlišil naivní od imunizovaného séra. Sérum z myší vakcinovaných celobuněčnou vakcínou zvýšilo účinnost fagocytózy, kdežto to z myší vakcinovaných acelulární...
|
|
|
Somatické mutace řídící časný vývoj buněk původu karcinomu močového měchýře
Brázdilová, Ludmila ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Láníková, Lucie (oponent)
Normální zdravá buňka má mnoho možností, jak se může změnit v buňku nádorovou, z které podle hypotézy "buňky původu" vzniká celý nádor. Somatické mutace postupně narušují regulaci mnoha buněčných dějů, které následně nasměrují buňku na dráhu nádorové transformace. Do dnešního dne bylo na základě genomických i cílených analýz popsáno mnoho mutací, které příčinně způsobují nádorový fenotyp, a které proto nazýváme řídící mutace. Nejen z důvodu výběru vhodné terapie, ale i predikce vývoje onemocnění, je velmi důležité, které řídící mutace se akumulují v konkrétním nádoru, respektive v buňce jeho původu. Práce se soustřeďuje na řídící mutace buněk původu karcinomu močového měchýře, který je nádorem s vysokou mutační zátěží. Karcinomy močového měchýře jsou navíc velmi heterogenní skupinou nádorů, které mají fenotypové paralely u mnoha jiných karcinomů, například rakoviny prsu. Zde uvedené mutace se dnes využívají jako možné diagnostické a prognostické markery, ovšem nikoli v klinické praxi. Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o vzniku karcinomu močového měchýře na základě poznání jejich buňky původu. Dále charakterizuje významné známé somatické řídící mutace u karcinomu močového měchýře a porovnává je s jinými karcinomy s ohledem na jejich molekulární klasifikaci.
|
host ::
RSS.