Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Characterization and modulation of MitoTam-induced cell death in breast carcinoma cells
Hrysiuk, Mariia ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
Poslední roky sice přinesly mnoho průlomových objevů v protirakovinném výzkumu a terapiinádorovýchonemocnění, jako je rakovina prsu (RP), tyto však stále představují jednu z hlavních zdravotních hrozeb na celém světě. Rakovinné buňky obvykle získávají rezistenci vůči aktivaci regulované buněčné smrti (RBS), jako je na kaspázách závislá apoptóza. Mezi nová látky indukující RBS patří také do mitochondrií cílený tamoxifen - MitoTam, na který se tato práce zejména zaměřuje. V panelu RP buněk jsme určili jejich profily energetických (mitochondriální respirace vs. glykolýza) drah a expresi vybraných proteinů souvisejících s RBS (Western blotting) a pomocí časosběrného monitorování buněčným analyzátorem Lumascopem LS 720 jsme analyzovali jejich citlivost na MitoTamem aktivovanou RBS. Zjistili jsme, že buňky RP preferující glykolýzu jako MDA-MB-231 jsou odolnější vůči MitoTamu než na mitochondríální respiraci vice závislé MDA-MB-453. Většina testovaných RP buňky však může být zcitlivěna k MitoTamem indukované RBS BH3mimetiky, jako je na BCL-XL cílený A1155463 a některými sloučeniny modulujícími buněčný metabolismus, jako je inhibitor laktátdehydrogenázy (R)-GNE-140, zejména v preinkubačním módu. Také další sloučeniny modulující metabolismus, jako je inhibitor pyruvátdehydrogenázových kináz JX06, významně...
Targeting IRAK4 kinase in autoimmune diseases and cancer
Synáčková, Alžběta ; Dráber, Peter (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Imunitní systém poskytuje organismu nezbytnou ochranu před patogeny. Pokud se ale vymkne kontrole, může mít destruktivní důsledky vedoucí k rozvoji autoimunitních onemocnění nebo rakoviny. Porozumění mechanismům vzniku zánětu a imunitních odpovědí je zásadní pro léčbu těchto onemocnění a obnovu imunitní rovnováhy. Toll-like receptory a receptory rodiny receptoru interleukinu 1 jsou klíčovou součástí vrozené imunity. Molekuly downstream těchto receptorů, MyD88 a IRAK4, jsou zásadní pro jejich signalizaci a jejich deficience způsobuje větší náchylnost k infekcím. Na druhou stranu bylo dokázáno, že přehnaná aktivace této signální dráhy dokáže podnítit vznik autoimunitních onemocnění a může vést k rozvoji rakoviny. Hlavní zaměření této práce je shrnutí dosavadních poznatků o mechanismu signalizace kinázy IRAK4 a jak můžou být tyto znalosti využity k vývoji léků. Klíčová slova IRAK4, MyD88, Toll-like receptory, IL-1 receptor, cytokiny, autoimunita, rakovina
Mechanisms of signal transduction by leukocyte surface receptors and transmembrane adaptor proteins
Dráber, Peter ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Konvalinka, Jan (oponent)
Mechanismy signální transdukce povrchovými receptory a transmembránovými adaptory leukocytů Mgr. Peter Dráber Abstrakt Interakce T buněk s buňkami prezentujícími antigen hraje zásadní úlohu při zahájení a koordinaci adaptivní imunitní odpovědi. Poté, co T buňka rozpozná MHC glykoproteiny s navázaným antigenním peptidem na povrchu antigen prezentující buňky, dochází k tvorbě imunologické synapse a jsou spuštěny signální dráhy v obou zúčastněných buňkách. Aktivita signálních drah je regulována různými molekulami, které mají pozitivní nebo negativní efekt. Aktivity některých proteinů mohou mít i duální charakter v závislosti na dané situaci. V této práci jsme se zaměřili na tři témata týkající se regulace nebo propagace signálních drah. V první části jsme rozšířili znalost signálních dějů probíhajících v oblasti imunologické synapse, neboť jsme objevili nový transmembránový adaptorový protein SCIMP, který je exprimovaný na buňkách prezentujících antigen. Po důkladném studiu tohoto proteinu jsme prokázali, že se jedná o pozitivní regulátor signalizace přes MHCII glykoproteiny. Další dva projekty se týkaly T buněk. Nejprve jsme popsali význam dalšího transmembránového adaptorového proteinu nazvaného PRR7 v regulaci apoptózy a v signalizaci přes T buněčný receptor. Nakonec jsme se zaměřili na studium exprese...
Role mTOR dráhy v neurální diferenciaci kmenových buněk
Šintáková, Kristýna ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
Poranění míchy je velice závažný, komplexní a život zničují úraz, pro který dnešní medicína stále nemá účinnou léčbu. Je možné pouze tlumit následky poranění a patologické děje s ním spojené. Transplantace neurálních kmenových buněk má v patologii míšního poranění imunosupresivní účinky a podporuje regeneraci. mTOR kináza je součástí klíčové intracelulární signální dráhy PI3K/Akt/mTOR, což z ní dělá vhodný cíl terapeutického zásahu a imunosupresiv, například rapamycinu. mTOR signalizace je důležitá pro neurální kmenové buňky a v patologii míšního poranění. Cílem této práce bylo zkoumat úlohu mTOR dráhy v diferenciaci kmenových buněk do neurálního fenotypu. Na kultury neurálních progenitorů in vitro byl aplikován rapamycin, a pomocí metod imunocytochemie a imunoblotování byl sledován vliv inhibice na buněčný fenotyp a aktivitu mTOR dráhy. V in vivo potkaních modelech míšního poranění byl technikami imunohistochemie a imunoblotování vyhodnocen dopad inhibice rapamycinem na mTOR dráhu, autofagii a produkci cytokinů buňkami poškozené tkáně. Výsledky ukazují, že mTOR dráha se účastní diferenciace neurálních prekurzorů do neuronálního fenotypu in vitro, rapamycin inhiboval mTOR dráhu in vitro a in vivo, podpořil tok autofagie a ovlivnil produkci zánětlivých cytokinů v míšní tkáni. Klíčová slova: kmenové...
Regulation of IL-17 receptor complex signaling.
Šemberová, Tereza ; Dráber, Peter (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Přestože je zánětlivá imunitní odpověď důležitá pro obranu proti patogenům, přehnaná aktivace imunitního systému může vést k poruše tolerance vlastních tkání a rozvoji autoimunitních onemocnění. Interleukin-17A (též označován jako IL-17), jakožto prozánětlivý cytokin přispívá k rozvoji a udržení obranné imunitní reakce a poskytuje ochranu proti řadě bakteriálních nebo plísňových infekcí. Přehnaná aktivace IL-17 signalizace však může vést k rozvoji autoimunity. Proto je regulace IL-17 signalizace klíčová pro zabránění rozvoje autoimunitních patologií. Nedegradující ubikvitinace je jedním z hlavních mechanismů regulace IL-17 signalizace, zprostředkována především TRAF6 E3 ubikvitin ligázou sdílenou několika signálními drahami v rámci imunitního systému. Nedegradující polyubikvitinové řetězce v zánětlivých drahách aktivují signální proteiny jako IKK komplex a TAK1 kinázu, které jsou klíčové pro aktivaci NF-κB a MAPK signálních drah. Signalizace přes IL-17 je však v porovnání s ostatními zánětlivými stimuly velmi slabá, což naznačuje přítomnost silné negativné zpětné vazby. V této práci se nám podařilo objasnit roli některých regulačních molekul v IL-17 signalizaci. Nejprve jsme otestovali roli kináz TBK1 a IKKε v IL-17 signalizaci. Zjistili jsme, že tyto kinázy fungují jako negativní regulátory IL-17...
The role of ERK1 and ERK2 protein kinases in the MAPK/ERK signaling
Galvánková, Kristína ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
MAPK/ERK je naprieč organizmami vysoko konzervovaná signálna dráha, zabezpečujúca procesy nevyhnutné pre život, akými sú proliferácia, diferenciácia, apoptóza alebo migrácia buniek. Všetky tieto procesy sú výsledkom spracovania celej rady extracelulárnych signálov prenášaných od receptorov cez kaskádu proteínkináz Raf, MEK a ERK pomocou následných fosforylácií. Raf fosforyluje MEK a MEK fosforyluje a aktivuje proteínkinázu ERK, ktorá následne fosforyluje a tým reguluje široké spektrum substrátov na rôznych miestach v bunke. Keďže ostatné dve proteínkinázy majú obmedzený počet substrátov, práve ERK fosforyláciou stoviek popísaných substrátov v daný moment zásadne vplýva na konečnú odpoveď bunky. Ovplyvnené substráty potom určujú výslednú bunkovú odpoveď na extracelulárny signál. Celá signálna dráha je v jednotlivých krokoch prísne regulovaná za pomoci interakčných partnerov a ďalších adaptorových proteínov. Nesprávna regulácia dráhy, ako aj mutácie jednotlivých proteínkináz vedú k závažným patologickým prejavom. Na úrovni proteínkinázy ERK sa vyskytujú dve izoformy, ERK1 a ERK2, ktoré sú z viac než 80 % identické. Ich veľká sekvenčná aj funkčná podobnosť vyvoláva otázky o ich evolučnej konzervovanosti a taktiež o tom, či majú tieto izoformy rozdielne funkcie, alebo sú funkčne zameniteľné. Cieľom...
Development of an opsonophagocytic assay for the measurement of functional antibody activity against Bordetella pertussis
Brázdilová, Ludmila ; Bumba, Ladislav (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
Gram-negativní bakterie Bordetella pertussis je pathogen způsobující onemocnění zvané pertuse nebo černý kašel. Infekce je zvláště nebezpečná pro kojence a pokud není léčena, může být pro ně až smrtelná. Po zavedení acelulární pertusové vakcíny místo celobuněčné dochází k nárůstu případů onemocnění a pertuse je v rozvinutých zemích nejrozšířenější nemoc, jíž lze předejít očkováním. Z toho důvodu je důležitý vývoj nové generace vakcín a stoupá i důležitost metod vyhodnocujících účinnost vakcín. Měření opsonofagocytických procesů je jedna z metod využívaná k vyhodnocení odpovědi na vakcinaci. Hlavní cíl této práce je vývoj opsonofagocytických testů, které měří pohlcení částic a zabíjení mikroorganizmů pro měření funkčních vlastností protilátek proti Bordetella pertussis. Myší a lidské neutrofily byly izolovány třemi různými metodami, jejich opsonofgocytická aktivita byla porovnána a byly použity pro zhodnocení lidských a myších sér v opsonofagocytických testech. Různé experimentální podmínky opsonofagocytických testů byly testovány, včetně různých poměrů fagocytických buněk k bakteriálním buňkám a různých ředění sér. Opsonofagocytický test rozlišil naivní od imunizovaného séra. Sérum z myší vakcinovaných celobuněčnou vakcínou zvýšilo účinnost fagocytózy, kdežto to z myší vakcinovaných acelulární...
Epigenetické aspekty normální a nádorové krvetvorby: role chromatin remodelační ISWI ATPázy.
Zikmund, Tomáš ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Chromatin remodelační protein Smarca5 se účastní řady buněčných procesů, které jsou důležité jak z hlediska vývoje tkání, tak i z pohledu nádorové biologie. Mezi procesy, v průběhu kterých Smarca5 remodeluje chromatinovou strukturu, patří například genová transkripce, replikace a opravy poškozené DNA. Předpokládali jsme, že Smarca5 představuje esenciální molekulu pro modulaci chromatinu především ve vývojově časných a rychle se dělících progenitorech tkání, u nichž se často objevuje i zvýšená hladina transkriptu této ATPázy. Jednou z takovýchto tkání je i krvetvorba. Předmětem předkládané disertační práce je analýza vlivu deplece Smarca5 na proliferaci a diferenciaci krvetvorných progenitorů in vivo a zároveň hledání mechanizmů narušení jejich vývoje. Pomocí námi vytvořeného myšího modelu s podmíněně deletovatelnou alelou (angl. "conditional knockout") genu Smarca5 v krvetvorných kmenových buňkách jsme zjistili, že deplece této ISWI ATPázy způsobuje akumulaci časných hematopoetických protenitorů a inhibici jejich maturace směrem do erytroidní a myeloidní řady. Proerytroblasty vykazovaly dysplastické změny a u podstatné frakce bazofilních erytroblastů se objevovala zástava buněčného cyklu na rozhraní fází G2/M. Předpokládaným mechanizmem pozorovaných změn se ukázala být aktivace stresové dráhy...
Assembly and signaling of IL-17 receptor complex.
Šemberová, Tereza ; Dráber, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Interleukin-17 jakožto prozánětlivý cytokin přispívá k ochraně hostitele vyvoláním a zesílením zánětlivých imunitních odpovědí. Zánět je jedním z klíčových mechanismů imunitního systému sloužící k vypořádání se s patogeny a obraně před vlivem toxických látek. V případě nedostatečné kontroly se však může vyvinout v chronické autoimunitní onemocnění poškozující vlastní tělo. Z tohoto důvodu je studium a pochopení prozánětlivé signalizace důležité pro zamezení rozvoje autoimunity a chronických zánětlivých onemocnění. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o molekulárních mechanismech signalizace interleukinu-17 vedoucí k rozvoji zánětlivých imunitních reakcí a též se zaměřuje na regulaci signalizace řadou aktivátorů a inhibitorů. Klíčová slova Interleukin-17, prozánětlivý cytokin, signální transdukce, receptorový signální komplex, autoimunitní onemocnění, zánět

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Dráber, Pavel
2 Dráber, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.