|
|
Analýza věkové struktury hráčů v Premier League
Jániš, Petr ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Hašek, Oldřich (oponent)
Analýza věkové struktury hráčů Premier League Abstrakt Cílem této bakalářské práce je popsat věkovou strukturu hráčů v Premier League. V datovém souboru bylo více než 14 000 pozorování od sezóny 1992/93 do sezóny 2017/18. Vzhledem k tomu, že demografie sportu je spíše okrajové téma demografie je v teoretickém rámci představen tento podobor demografie. Další literatura se zabývá vrcholovým věkem fotbalistů počátky fotbal v Anglii včetně novodobé historie od ročníku 1992/93. V analytické části je použita deskriptivní statistika, jednovýběrový t-test a ANOVA. Kromě celkové analýzy věkové struktury byla zkoumána ještě věková struktura domácích hráčů a cizinců. V práci se ukázalo, že vážený průměr všech hráčů v jednotlivých sezónách Premier League je signifikantně rozdílný od toho teoretického. Navíc cizinci jsou starší než domácí hráči. Důležitým objevem je nalezení generací fotbalistů. Klíčová slova: demografie sportu, věková struktura, Premier League
|
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
|
Věková a pohlavní struktura učitelů základních a středních škol v Česku mezi lety 2006-2016
Hanzlík, Radek ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Věková a pohlavní struktura učitelů základních a středních škol v Česku mezi lety 2006-2016 Abstrakt Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení nejdůležitějších vývojových trendů věkové a pohlavní struktury učitelů základních a středních škol v Česku za roky 2006-2016. Nejprve je v práci představen systém českého školství a poté následuje analýza věkové a pohlavní struktury učitelů. V práci jsme použili několik ukazatelů: průměrný a mediánový věk, index stáří a index feminity učitelů na prvním a druhém stupni základních škol a středních škol. Na základě těchto ukazatelů jsme popsali stárnutí populace učitelů a feminizaci učitelské profese. Vypracovali jsme analýzu počtu absolventů pedagogických oborů vysokých škol a absolventů kurzů celoživotního vzdělávání se zaměřením na vzdělávání. Nakonec jsme popsali projekci počtu žáků základních a středních škol a vývoj počtu žáků na jednoho učitele za roky 2006-2016. Z projekce počtu potřebných úvazků učitelů základních a středních škol ve vztahu na předpokládaném počtu žáků jsme zjistili, že bude potřeba více pracovních úvazků učitelů. Klíčová slova: učitelé, věková struktura, pohlavní struktura, základní škola, střední škola, Česko, feminizace
|
|
|
Prognóza vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje do roku 2050
Papřoková, Petra ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Prognóza vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje do roku 2050 Abstrakt Hlavním cílem této práce je vypracovat populační prognózu Moravskoslezského kraje do roku 2050 a naznačit tak, kam se vývoj jeho obyvatelstva v následujících desetiletích bude s nejvyšší pravděpodobností ubírat. K tomu bylo zapotřebí provést detailní analýzu dosavadního populačního vývoje, která tvoří podstatnou část předkládané diplomové práce. Moravskoslezský kraj stále patří k nelidnatějším krajům Česka, přestože v posledních 21 letech (s výjimkou let 2007 a 2008) zaznamenává úbytek obyvatelstva jak přirozenou měnou, tak i migrací. Na základě provedené analýzy lze předpokládat a výsledky prognózy také potvrdily, že počet obyvatel Moravskoslezského kraje bude klesat i nadále. S tím budou souviset také významné věkově strukturální změny a zrychlující se proces demografického stárnutí. Moravskoslezský kraj tak z pohledu populačního vývoje bude do roku 2050 čelit zcela novým situacím a problémům z nich plynoucím. Klíčová slova: populační prognóza, Moravskoslezský kraj, analýza populačního vývoje, věková struktura, porodnost a plodnost, úmrtnost, migrace, regionální vývoj, kohortně-komponentní metoda
|
|
|
Vliv migrace na věkovou strukturu obyvatelstva města Mladá Boleslav ve 2. polovině 19. století
Králová, Daniela ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda měla migrace vliv na věkovou strukturu obyvatelstva v Mladé Boleslavi ve 2. polovině 19. století. V práci jsou využita data získaná z matrik oddaných týkající se Mladé Boleslavi ve zkoumaném období. Práce je rozdělena na dvě části; v úvodních kapitolách je zařazen vývoj Mladé Boleslavi, zdroje dat a metody použité při jejich zpracování a základní teorie k dané problematice, druhá část obsahuje analytické kapitoly zaměřené na analýzu struktury podle věku a pohlaví, geografickou mobilitu, analýzu povolání a sezónnost sňatečnosti. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel, všechny mapové přílohy v této práci byly vytvořeny v geografickém softwaru ArcGIS. Klíčová slova: Mladá Boleslav, sňatečnost, historická demografie, migrace, věková struktura
|
|
|
Analýza a prognóza vývoje počtu a demografické struktury stomatologů v České republice
Hanáček, Jonáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Analýza a prognóza vývoje počtu a demografické struktury stomatologů v České republice Abstrakt Stárnutí zubních lékařů a s tím spojená obava z nedostatku zubních lékařů v budoucnosti je v současnosti často skloňované téma. Tento problém má příčinu v druhé polovině sedmdesátých a na začátku osmdesátých let, kdy vstupovalo do procesu zaměstnání neobvykle velké množství absolventů stomatologických oborů. V následujících několika letech se počty absolventů výrazně snížily, a to až na několikanásobky hodnot a poté se držely po několik desetiletí na konstantní úrovni, čímž se vytvořila dominantní věková kategorie, která v současnosti dosáhla důchodového věku. Velké množství zubních lékařů, kteří by měli v následujících letech začít odcházet do důchodu, vyvolalo reakci v podobě opětovného zvýšení univerzitních kapacit a v současné době jsou počty absolventů srovnatelné s obdobím před 35-40 lety. Práce se snaží zjistit, zdali tyto změny nastaly dostatečně včas a v takové míře, aby se dostupnost zubní lékařské péče výrazně nezhoršila oproti současnému stavu. Klíčová slova: zubaři, stárnutí zubních lékařů, prognóza, věková struktura, Česká republika
|
|
|
Analýza a prognóza vývoje počtu a demografické struktury stomatologů v České republice
Hanáček, Jonáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Analýza a prognóza vývoje počtu a demografické struktury stomatologů v České republice Abstrakt Stárnutí zubních lékařů a s tím spojená obava z nedostatku zubních lékařů v budoucnosti je v současnosti často skloňované téma. Tento problém má příčinu v druhé polovině sedmdesátých a na začátku osmdesátých let, kdy vstupovalo do procesu zaměstnání neobvykle velké množství absolventů stomatologických oborů. V následujících několika letech se počty absolventů výrazně snížily, a to až na několikanásobky hodnot a poté se držely po několik desetiletí na konstantní úrovni, čímž se vytvořila dominantní věková kategorie, která v současnosti dosáhla důchodového věku. Velké množství zubních lékařů, kteří by měli v následujících letech začít odcházet do důchodu, vyvolalo reakci v podobě opětovného zvýšení univerzitních kapacit a v současné době jsou počty absolventů srovnatelné s obdobím před 35-40 lety. Práce se snaží zjistit, zdali tyto změny nastaly dostatečně včas a v takové míře, aby se dostupnost zubní lékařské péče výrazně nezhoršila oproti současnému stavu. Klíčová slova: zubaři, stárnutí zubních lékařů, prognóza, věková struktura, Česká republika
|
|
|
Age management v organizaci se zaměřením na skupinu zaměstnanců starších padesáti let
Kubínová, Lenka ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
3 ABSTRAKT Bakalářská práce předkládá současné poznatky o koncepci age managementu - řízení věkové struktury pracovníků v podmínkách České republiky. Práce se zaměřuje na aktuální demografický vývoj a důsledky měnící se věkové struktury obyvatelstva, na stáří a stárnutí a na problematiku postavení starších pracovníků na trhu práce. Zabývá se otázkou vlivu věku pracovníků na výkon profese a pracovní schopností pracovníků, zmiňuje aspekty zaměstnávání starších pracovníků a dotýká se problematiky věkové diskriminace. Práce představuje koncept age management jako přístup k demografickým změnám a poukazuje na výhody aplikace jeho možných nástrojů na úrovni organizace. Součástí práce je případová studie řízení věkové struktury zaměstnanců ve společnosti Severočeské doly a.s., která se vyznačuje vysokým průměrným věkem svých zaměstnanců. Práce zjišťuje, jak organizace řeší aktuální věkovou strukturu svých zaměstnanců a jak reflektuje tuto skutečnost ve svých personálních činnostech, přičemž se opírá o koncept řízení věkové struktury zaměstnanců mateřské společnosti ČEZ, a. s. KLÍČOVÁ SLOVA Age management, demografické změny, index pracovní schopnosti, pracovní schopnost, pracovní výkon, stáří, stárnutí, věková diskriminace, věková struktura, zaměstnanci starší padesáti let
|
|
|
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990 Abstrakt Cílem této práce je porovnat vývoj vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990. V této práci jsou severské země definovány jako pět státních útvarů na severu Evropy: Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Z analýzy vyplývá, že demografický vývoj severských zemí není stejný a každý stát má svá specifika. Dle očekávání se nejvíce odlišoval vývoj Islandu, který má díky vyšší úrovni plodnosti i mladší věkovou strukturu. Jiným vývojem prošlo i Finsko, jenž ve sledovaném období nejvíce zestárlo, a vykazovalo nižší hodnoty naděje dožití při narození pro muže. Překvapivě horší úmrtností poměry byly pozorovány v Dánsku, a to zejména u žen. Průběh křivky úhrnné plodnosti ve Švédsku, který je zcela odlišný od vývoje ostatních severských států, a který je přirovnáván k horské dráze, přetrvával i v období let 1990-2011. Unikátnost demografického chování severských zemí potvrdily výsledky shlukové analýzy. V roce 1990 i 2011 se těchto pět států nacházelo v jednom shluku především kvůli vysokému procentu živě narozených mimo manželství a v roce 2011 i díky vyšší úhrnné plodnosti. Jelikož tyto státy v minulosti určovaly demografické trendy Evropy, domnívám se, že studium těchto zemí a jejich...
|
|
|
Stárnutí obyvatelstva, typologie a typy států Evropy
MÁROVCOVÁ, Veronika
Cílem práce je zhodnotit stáří evropské populace. V současnosti postihuje proces stárnutí většinu států na světě. Objevuje se především ve vyspělých zemích, mezi které se evropské státy řadí. Stárnutí populace souvisí s procesem druhého demografického přechodu, jehož důsledkem se mění podíl dětské a staré složky obyvatelstva. Hlavním cílem je zhodnotit stáří jednotlivých regionů (států) Evropy podle různých ukazatelů a na základě vícerozměrných statistických metod (bodová metoda, metoda normované proměnné, faktorová a shluková analýza) identifikovat regiony Evropy podle stáří populace.
|
host ::
RSS.