|
|
Vliv karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů v Česku v roce 2018
Jančura, Václav ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alžběta (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, jaký byl vliv karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů v Česku v roce 2018 včetně diferenciace mezi pohlavími, věkovými skupinami, vývoje v čase a zasazení do globálního kontextu zkoumané problematiky. Práce má rovněž za cíl analyzovat podíl jednotlivých karcinogenních infekčních agens na vzniku zhoubných novotvarů v Česku v roce 2018. V analytické části práce byla využita metoda populační atributivní frakce a věkově standardizované míry incidence. Analyzovaná data pocházela z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a Českého statistického úřadu. Mezi hlavní závěry práce patří zjištění, že vliv karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů byl v Česku v roce 2018 nízký a odpovídal vlivu, který je typický pro nejvyspělejší země světa. Nejčastější karcinogenní infekční agens byl lidský papilomavirus následovaný bakterií Helicobacter pylori. Větší vliv měla karcinogenní infekční agens na vznik zhoubných novotvarů u žen. Mezi rokem 1978 a 2018 došlo k výraznému snížení vlivu karcinogenních infekčních agens na vznik zhoubných novotvarů. Klíčová slova: zhoubné novotvary, incidence, karcinogenní infekční agens, populační atributivní frakce
|
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
host ::
RSS.