|
|
Soudní poplatky ve správním soudnictví, se zaměřením na aplikační problémy
Kokešová, Diana ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Resumé Cílem mé diplomové práce je zhodnotit současný stav systému soudních poplatků ve správním soudnictví, nalézt nejčastější problémy, které vznikají při aplikaci současné právní úpravy, a přehledně poskytnout řešení těchto problémů. Důvodem ke zpracování tohoto tématu je zejména skutečnost, že toto téma nebylo z pohledu aplikační praxe nikdy komplexně zpracováno. Tato diplomová práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola je úvodní, základní pojmy pak rozebírám v kapitole druhé. Třetí kapitola je zaměřená na historický přehled systému soudních poplatků ve správním soudnictví, na jeho vývoj. Těžištěm práce pak je kapitola čtvrtá, kde rozebírám současný systém soudních poplatků ve správním soudnictví a úskalí vznikající při jeho aplikaci v praxi. V páté kapitole pak představuji své nápady na řešení některých problémů, rozebíraných v kapitole předešlé, tedy čtvrté. Výsledky mé práce jsou pak shrnuté v kapitole závěrečné, tedy kapitole šesté. Cíl zhodnocení současného stavu systému soudních poplatků ve správním soudnictví, nalezení nejčastějších problémů a jejich řešení, považuji za splněný. Zároveň docházím k závěru a poučení, že celá problematika je mnohem provázanější a komplexnější, než se na první pohled zdálo.
|
|
|
Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví
Bláhová, Ivana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce na téma Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví bylo postižení základních vývojových tendencí vztahu mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. Stěžejními oblastmi zájmu se stala především státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Zároveň byla připojena část komparativní, jež je věnována německému správnímu soudnictví a postupu nastolení jednoty moci v Německu ve 30. letech. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich je věnována úvodu do zkoumané problematiky. Druhá kapitola je věnována vymezení základních pojmů jako je dělba moci, výkonná a soudní moc, státní a veřejná správa, soudnictví a také státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Třetí kapitola práce se zabývá pojetím správy a soudnictví ve druhé polovině 19. století v Rakousku a později Rakousku-Uhersku. Na tuto část navazuje čtvrtá, ústřední kapitola, v níž je popsán státoprávní vývoj po vzniku Československa v roce 1918. Tato kapitola je rozdělena do šesti tematických oddílů, které obecně i konkrétně popisují vztah mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. V prvním a druhém oddíle je kromě počátečního období popsána také...
|
|
|
Žaloba proti nezákonnému zásahu
Fencáková, Silvia ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Žaloba proti nezákonnému zásahu Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 85 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. První kapitola definuje stěžejní prvky faktického zásahu jako jedné z forem činností veřejné správy, přičemž tak činí primárně teoretickou komparací se správním rozhodnutím. Ke zvolenému přístupu vede především negativní vymezení faktického zásahu správního orgánu obsažené v § 85 soudního řádu správního, jež ho staví do kontrapozice ke správnímu rozhodnutí. Součástí první kapitoly je rovněž hlubší rozbor tří modelových příkladů reprezentujících atypické formy činnosti veřejné správy, proti nimž se lze na základě závěrů soudní praxe bránit zásahovou žalobou. Druhá kapitola pojednává o postavení zásahové žaloby v rámci tří základních druhů správních žalob, a jejím vztahu k žalobě proti rozhodnutí a žalobě proti nečinnosti správního orgánu. Činí tak rovněž na základě analýzy soudního výkladu pojmu správního rozhodnutí podle § 65 soudního řádu správního, jenž v průběhu času prošel nemarginálním vývojem. Akcentována je i důležitá vlastnost zásahové žaloby - její subsidiarita vůči jiným prostředkům právní ochrany, a to jak prostředkům mimosoudním, tak i soudním. Třetí kapitola si klade za cíl...
|
|
|
Soudní přezkum nezákonného zásahu správního orgánu
Trejbalová, Karolína ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Soudní přezkum nezákonného zásahu správního orgánu Abstrakt Cílem této diplomové práce je komplexně popsat mechanismus soudního přezkumu nezákonného zásahu, pokynu a donucení správního orgánu v soustavě správního soudnictví v České republice. Práce je rozdělena na tři hlavní části, které obsahují další podkapitoly. Zásahová žaloba je specifický žalobní typ v českém správním soudnictví. Práce nejprve v první části popisuje, jaká činnost, ale i nečinnost veřejné správy může být nezákonným zásahem, pokynem a donucením včetně konkrétních případů dovozených judikaturou Nejvyššího správního soudu. Práce se také stručně zabývá nezákonnými zásahy v rámci daňové kontroly a jejich specifiky, rovněž tak nezákonnými zásahy v činnosti bezpečnostních sborů, kde je zvláštní specifikace v určení žalovaného správního orgánu v žalobě. Práce také na příkladech ukazuje, co nezákonným zásahem není. Dále je pozornost věnovaná historii zásahové žaloby na území České republiky. Ve druhé části je detailně popsán postup soudního přezkumu, příslušnost soudu, žalobní podmínky a náležitosti žaloby, stejně tak její přípustnost. Práce postupuje systematicky podle soudního řádu správního. Dále je v práci popsán rozdíl mezi oběma typy zásahové žaloby. Problematické aspekty soudního přezkumu jsou vyloženy na případech z judikatury. Rovněž...
|
|
|
Veřejnoprávní prostředky obrany v zadávacím řízení se zaměřením na přezkum ve správním řízení
Ošlejšková, Michala ; Vedral, Josef (oponent)
Název práce: Veřejnoprávní prostředky obrany v zadávacím řízení se zaměřením na přezkum ve správním řízení Abstrakt: Pro svou rigorózní práci jsem si zvolila téma týkající se práva VZ. Vzhledem k tomu, že jde o oblast velice rozsáhlou, zaměřila jsem se pouze na její část, a to na problematiku spojenou s kontrolními mechanismy VZ. Od toho se odvíjí i název této práce "Veřejnoprávní prostředky obrany v zadávacím řízení se zaměřením na přezkum ve správním řízení". Cílem této práce bylo systematicky analyzovat veřejnoprávní prostředky obrany dodavatelů proti nezákonnému postupu zadavatelů, a to i s praktickým přihlédnutím k relevantní rozhodovací praxi ÚOHS a správních soudů, a následně posoudit jejich efektivitu. Od tohoto cíle se odvíjí i výzkumná otázka, jejímž položením jsem psaní práce zahájila a jež zní: "Jsou veřejnoprávní prostředky obrany dodavatelů proti nezákonnému postupu zadavatelů dostatečné a efektivní?" První část této práce je věnována pramenům práva VZ a dále výkladu některých zásad přezkumu postupu zadavatele. Další, stěžejní část této práce je již zaměřena na popis jednotlivých prostředků obrany dodavatelů a nástin aplikačních problémů s tím souvisejících. Obranu proti nezákonnému postupu zadavatelů lze komplexně realizovat v námitkovém řízení u zadavatele, ve správním řízení před ÚOHS,...
|
|
|
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
Kozelka, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Mates, Pavel (oponent) ; Staša, Josef (oponent)
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Abstrakt Předmětem disertační práce je rozbor právní úpravy poskytující ochranu veřejným subjektivním právům prostřednictví prostřednictvím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, upraveného soudním řádem správním, a posouzení, zda právní úprava poskytuje dostatečnou právní ochranu veřejným subjektivním právům, s doporučením možností její úpravy. Základní metodu představují převážně logické metody při současné kombinaci normativního přístupu, kdy je stávající právní úprava podrobena podrobné analýze a syntéze ve spojení s empirickým zkoumáním poskytované ochrany v rámci problematických okruhů prostřednictvím již proběhlých soudních řízení a rovněž srovnáním problémových institutů se zahraniční právní úpravou. Prvním modelem se tak stala "tradiční" německá právní úprava správního soudnictví, v níž se zákonodárce tradičně inspiruje. V této souvislosti nemohla být opomenuta nově přijatá verze správního soudnictví na Slovensku. Ta, byť navazuje na historické kořeny "našeho" správního soudnictví z doby prvé republiky, k řadě institutů však přistupuje odlišným způsobem. Výkon správního soudnictví soudy zdaleka převyšuje standard českého soudnictví. Přesto se mi v rámci prováděného zkoumání podařilo analyzovat problémové okruhy správního soudnictví, mezi...
|
|
|
Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu
Vetešník, Pavel ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Gábriš, Tomáš (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu Pro svoji práci jsem si jako téma vybral "Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu", protože oblast správního soudnictví zahrnující ochranu před nezákonnými zásahy výkonné moci je aktuální pro každý demokratický stát a to v každé době. Účelem správního soudnictví je tak přezkoumání správních aktů veřejné správy, a to nezávislými soudy. Svoji práci jsem se rozhodl zaměřit na období tzv. první republiky, tedy na období od 28. října 1918 tj. od zřízení samostatného státu československého do 30. září 1938 tj. do podepsání mnichovské dohody. Jedním z prvních národním výborem československým přijatým zákonem po zřízení samostatného státu československého, byl i zákon o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů. V tomto roce tj. 2018 tak uplyne již 100 let od vzniku správního soudnictví v Československé republice. Správní soudnictví však po vzniku samostatného státu československého nevzniklo na zelené louce, ale již zmíněným zákonem o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů došlo k recepci rakouského správního soudnictví. Za první republiky však správní soudnictví nebylo vykonáváno pouze Nejvyšším správním soudem, ale i soudy dalšími a to obecnými soudy nebo soudy zvláštními....
|
|
|
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva
Venclová, Petra ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Skulová, Soňa (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Abstrakt disertační práce Téma disertační práce: Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva Školitel: Doc. JUDr. Vladimír Mikule Zpracovatelka: JUDr. Petra Venclová Březen 2012 Ústředním tématem této disertační práce je role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva. Ambice této práce spočívá jednak ve vystihnutí funkce a významu správního soudnictví ve vztahu k výkladu právní normy na úrovni interpretační praxe správních orgánů, jednak ve vystihnutí procesu sjednocování judiciální činnosti správních soudů, a to v poloze formální jako instrumentálního předpokladu pro plné rozvinutí materiálního (hodnotového) pojetí, jenž disponuje axiologickou náplní a jehož studium nabízí odpověď na otázku právněfilosofického směrování správního soudnictví. Práce je na základní úrovni rozčleněna do tří kapitol. První kapitola je věnována dualismu práva ve smyslu dichotomie veřejného a soukromého práva. Správní právo se jako součást veřejného práva vymezuje ve vztahu k právu soukromému, když jsou zdůrazňovány odlišné metody a cíle právní regulace vyvěrající z kontrapozice tzv. "vertikálního vztahu," v němž je uplatňováno svrchované postavení veřejné správy a tzv. "horizontálního vztahu," v němž se na základě rovnosti subjektů a zásady...
|
host ::
RSS.