Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní rámec pro regulaci cen v energetice
Helus, Martin ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Právní rámec pro regulaci cen v energetice Abstrakt Diplomová práce se zabývá cenovou regulací a složením cen v energetice. Cenová regulace se v energetice vztahuje hlavně ke kapacitním činnostem. Tyto činnosti jsou charakteristické monopolním postavením provozovatelů, a proto zákonodárce tuto oblast reguluje. Forma cenové regulace energetického regulačního úřadu je stanovena jako abstraktní právní akty, což ztěžuje obranu adresátů cenových rozhodnutí. Práce analyzuje evropskou úpravu a judikaturu, která klade určité nároky na členské státy a může být vodítkem při výkladu českého zákona, ale také přispět k větší ochraně adresátů cenových rozhodnutí. Evropské směrnice týkající se oblasti elektroenergetiky a plynárenství kladou určité nároky na rozhodnutí Úřadu, aby jeho rozhodnutí byla řádně odůvodněna a aby se mohli jejich adresáti dovolat soudní kontroly. Proti rozhodnutí cenových orgánů má být umožněno podat opravný prostředek k subjektu, který je nezávislý na stranách a na vládě. Práce poukazuje na nedostatečnost naplnění tohoto požadavku a předkládá názor, že na jeho základě může dojít k přímé aplikaci a vyhodnocení cenových rozhodnutí jako individuálních správních aktů. Tím by byly splněny nároky směrnice Evropské unie a nedocházelo by k omezování práv adresátů rozhodnutí. Práce se také věnuje...
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
Veřejnoprávní aspekty podnikání v elektroenergetice a plynárenství
Košťál, Vratislav ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Frumarová, Kateřina (oponent) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Veřejnoprávní aspekty podnikání v elektroenergetice a plynárenství Disertační práce "Veřejnoprávní aspekty podnikání v elektroenergetice a plynárenství" přináší ucelenější pohled na problematiku uplatňování veřejného zájmu ve vztahu k podnikání v infrastrukturně podmíněných oborech podnikání v sektorech elektroenergetiky a plynárenství, které se v mnohém podobají a podléhají též srovnatelné právní úpravě evropskými předpisy. Veřejný zájem, ať již pramení z evropské či české právní úpravy, se právě do energetického podnikání promítá v mnoha různých podobách a modifikacích, přičemž zákonodárce v textu energetického zákona a dalších veřejnoprávních předpisech povyšuje dílčí soukromý zájem, mnohdy ústavněprávně chráněný (ochrana vlastnictví), na veřejným právem chráněný statek, jindy přistupuje k hájení typičtějšího zájmu celku na obecném blahu, jemuž musí ustupovat zájmy jednotlivce. Práce tak v první řadě analyzuje text energetického zákona, byť ještě v podobě, kterou zákonodárce nestačil včas přizpůsobit závaznému evropskému právnímu rámci tzv. zimního energetického balíčku, s cílem představit silné i slabé stránky analyzované právní úpravy. Cílem práce tak bylo především provedení čtenáře spletivem interpretačně velmi náročné právní úpravy vyžadující nejen právní, ale i technickou a ekonomickou stránku...
Vývoj rozhodování v oblasti zadávání veřejných zakázek
Zapalačová, Michala ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
- VÝVOJ ROZHODOVÁNÍ V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Jak samotný název disertační práce napovídá, jejím obsahem je analýza rozhodování v oblasti veřejných zakázek včetně jeho vývoje. Disertační práce je rozčleněna do tří stěžejních kapitol, a to na obecné poznatky k právní úpravě přezkumu postupu zadavatelů, konkrétní analýzu rozhodovací praxe a návrhy právní úpravy de lege ferenda. V obecné části se disertantka zaměřila jak na vnitrostátní přezkum, tak na dohled nad zadáváním veřejných zakázek ze strany unijních orgánů. Disertantka se věnovala zejména popisu návrhového řízení a řízení ex offo, ukládání nápravných opatření a také právní úpravě přestupků. V kapitole věnující se shrnutí obecné právní úpravy disertantka taktéž stručně popsala roli ÚOHS a vnitrostátních správních soudů, stejně jako roli Ústavního soudu. V kapitole věnující se rozhodovací praxi na úseku zadávání veřejných zakázek, která je stěžejní částí disertační práce, disertantka provedla analýzu vydaných rozhodnutí zejména v období po nabytí účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Popisovaná kapitola je rozdělena na dvě části, a to na část analyzující procesněprávní otázky a část popisující otázky hmotněprávní. Disertantka zprvu identifikovala potenciálně sporné body v současné právní úpravě, stejně jako...
Vývoj rozhodování v oblasti zadávání veřejných zakázek
Zapalačová, Michala ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
- Vývoj rozhodování v oblasti zadávání veřejných zakázek Jak samotný název disertační práce napovídá, jejím obsahem je analýza rozhodování v oblasti veřejných zakázek včetně jeho vývoje. Disertační práce je rozčleněna do tří stěžejních kapitol, a to na obecné poznatky k právní úpravě přezkumu postupu zadavatelů, konkrétní analýzu rozhodovací praxe a návrhy právní úpravy de lege ferenda. V obecné části se disertantka zaměřila jak na vnitrostátní přezkum, tak na dohled nad zadáváním veřejných zakázek ze strany unijních orgánů. Disertantka se věnovala zejména popisu návrhového řízení a řízení ex offo, ukládání nápravných opatření a také právní úpravě přestupků. V kapitole věnující se shrnutí obecné právní úpravy disertantka taktéž stručně popsala roli ÚOHS a vnitrostátních správních soudů, stejně jako roli Ústavního soudu. V kapitole věnující se rozhodovací praxi na úseku zadávání veřejných zakázek, která je stěžejní částí disertační práce, disertantka provedla analýzu vydaných rozhodnutí zejména v období po nabytí účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Popisovaná kapitola je rozdělena na dvě části, a to na část analyzující procesněprávní otázky a část popisující otázky hmotněprávní. Disertantka zprvu identifikovala potenciálně sporné body v současné právní úpravě, stejně jako...
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.