|
|
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...
|
|
|
Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století
Dospělová, Veronika ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Bakalářská Práce Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století podává formou případové studie kulturně-historický rozbor příčin a následků nástupu liberální vlády v Rakousko-Uherské monarchii a její odraz ve vzhledu hlavního města. Pokouší se též nastínit, jak byla situace tehdy vnímána významnými osobnostmi kulturního života metropole, ale i jejími běžnými obyvateli. Největší pozornost je věnována prostoru samotné Ringstrasse, genezi jejího vzniku a jejímu obsahovému významu. Právě jednotlivé budovy, parky nebo pomníky mají symbolický význam, zosobňují myšlenky své doby.
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Blücherův palác a barokní tvorba v Opavě
Stuchlíková, Karolína ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo představení barokního paláce s názvem Blücherův, který je situovaný v centru města Opava, seznámení se s jeho komplikovaným historickým a stavebním vývojem, průzkum fasád, interiérů, dokumentace paláce, ale také nastínění politické a kulturní situace, za které vzniklo toto barokní dílo.
|
|
|
Integrace imigrantů v Rakousku po roce 1990 na příkladu Spolkového hlavního města Vídně
Dimitrov, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Integrace imigrantů v Rakousku po roce 1990 na příkladu spolkového hlavního města Vídně" pojednává o integrační politice Rakouska resp. hlavního města Vídně směrem k přistěhovalcům. První ěást vymezuje základní pojmy (integrace, integrační politika a její aktéři, cílová skupina). Dále jsou nastíněny základní vývojové trendy v integrační politice rakouského spolku s důrazem na změny v posledních letech. Jádro práce se zaměřuje na opatření hlavního města Vídně na poli začleňování imigrantů do většinové společnosti. Nejprve je na příkladech dvou klíčových institucí, Vídeňského integračního fondu (WIF) a Magistrátního oddělení 17 (MA 17), popsána činnost města na poli podpory sociální integrace imigrantů, následně je shrnuta diskuse politických stran o klíčových otázkách spojených se strukturální integrací (státní občanství, volební právo na komunální úrovni, segregace či školská politika). Cílem práce je odpovědět na otázku, jak je strana SPÖ, která ve Vídni vládne s absolutní většinou mandátů, aktivní na poli integrace a jaké jsou meze této aktivity.
|
|
| |
|
|
Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel
Matyášová, Jana ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny.
|
|
| |
|
|
Univerzita v městském prostoru: Univerzita Karlova a Universität Wien
Kavan, Ondřej ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce je komparativní případovou studií na pomezí urbanismu, historie univerzit a městského plánování. Mapuje a komparuje stavební historii pražské Karlovy univerzity a vídeňské Universität Wien od jejich počátků až do dnešních dnů. Hlavním bodem zájmu přitom je vztah těchto univerzit k jejich městskému okolí a jejich pozice v něm. Kolik lokalit využívají a jakých? Jak jsou navzájem vzdáleny? Jaká je jejich pozice vůči atraktivní poloze v městském centru? Jaký je dobový kontext vzniku jednotlivých projektů rozvoje, které z nich se podařilo realizovat a které nikoliv? Na tyto otázky odpovídá část srovnávající obě univerzity mezi sebou. Druhým tematickým okruhem pak je zkoumání otevřenosti obou univerzit, vůči současným tendencím v univerzitním strategickém plánování. Podporuje univerzita svým stavebním programem mezioborovou spolupráci, špičkovou vědu nebo své ukotvení do městské struktury v zájmu zvýšení vlastní atraktivity i efektivity? To vše jsou otázky, kterými se předkládaná práce zabývá.
|
|
|
Hitlerovo vídeňské období (1908 - 1913): vlivy na jeho protižidovské postoje
Martinovská, Karolína ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá problematikou Hitlerova pobytu ve Vídni v letech 1908-1913 a tím, jak se projevily zážitky a zkušenosti z tohoto období na jeho protižidovských názorech prezentovaných zejména v jeho stěžejním díle Mein Kampf. První kapitola je úvodní, popisuji v ní prostředí ve Vídni na přelomu 19. a 20. století a okolnosti, jež vedly ke vzniku specifické nálady tohoto období zvaného fin de siècle. Ve druhé kapitole se zaměřuji na problematiku židovské populace ve Vídni - na rostoucí počet Židů ve městě, rozdíl mezi dvěma základními skupinami Židů (východními a západními) a zejména na typy antisemitismu, s nimiž bylo možné se v té době ve Vídni setkat. Třetí a poslední kapitola je věnována Adolfu Hitlerovi: jeho životu před příjezdem do metropole, dále popisuji, jak žil a čím se zabýval ve Vídni. V poslední části kapitoly se zaměřuji za antisemitské výroky v knize Mein Kampf a jejich pravděpodobné zdroje v Hitlerových vídeňských zkušenostech. Cílem práce je určit, jak Hitlerův pobyt ve Vídni ovlivnil jeho pozdější protižidovské postoje.
|
host ::
RSS.