Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...
Stavební proměna protektorátní Prahy: nacistické záměry a realizované projekty v dopravě a průmyslu
Bajusz, Tadeáš ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá otázkami městského plánování a stavební činnosti za druhé světové války. Objektem výzkumu je Praha v době nacistické okupace od března 1939 do května 1945. Cílem pak je v rámci jednopřípadové studie problematizovat interpretaci doby okupace jako období, kdy vlivem nacistické přítomnosti a dlouhodobých plánů s Protektorátem Čechy a Morava byla silně redukována stavební činnost. Práce se snaží argumentovat proti této zjednodušené interpretaci a na příkladech stavebních projektů dopravní infrastruktury a průmyslových objektů dokázat, že stavební činnost pokračovala nadále i v tomto období a že její omezování nebylo zapříčiněno přímými zásahy okupantů. Úvodní část má uvést do obecné problematiky nacistického urbanismu, jeho konceptů a připravovaných plánů pro okupovaná území středovýchodní Evropy. Druhá kapitola se soustředí na konkrétní koncepce připravované pro proměnu protektorátní Prahy a popisuje problematiku omezování stavební činnosti. Třetí kapitola pak uvádí konkrétní realizované stavební projekty v oblasti hromadné dopravy a průmyslu. Závěr shrnuje výsledky a nejdůležitější poznatky výzkumu. Práce je mimo jiné postavena na zdrojích získaných v archivech na území Prahy.
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.