|
|
"Tohle jsou, maličká, ty mý Sudety": Obraz Sudet v soudobé produkci české populární hudby a dalších médiích populární kultury
BRTNÍK, Robert
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazování pohraničního prostoru v soudobé české hudební produkci. Jako stěžejní body pro pozdější analýzu jsou zde zvoleny především pojmy z oblasti vzpomínání a estetiky přírody. Práce se zaměřuje i na historii Sudet a česko-německých vztahů, které ovlivnily krajinný ráz i pojímání tohoto prostoru. Dále se zde pracuje s geografií pohraničí, ale i s reflexí sociálněpatologických jevů často Sudetům přiřazovaným. Pro komplexnější chápání uměleckého zobrazování daného tématu je zde zpracována i komparace dalších forem umění (film, komiks, literatura a obrazová média), která je základem pro pozdější hudební analýzu a zároveň jakýmsi shrnutím či mementem zobrazování Sudet, které po dlouhé roky podléhalo dobovým propagandám. Cílem práce je nejen zjistit, jak vypadá hudební reflexe historie i současnosti Sudet prizmatem přírody, vzpomínání apod., ale zjistit míru fetišizace "temných" stránek pohraničí a dojít k nějakému kompromisu mezi již ustálenou "mysteriózní" formou tohoto zobrazování a reflexí současného stavu Sudet, na které se mnohdy zapomíná, přestože se jedná o značně velkou část našeho území.
|
|
|
The coexistence of Czechs and Germans in South Bohemia during the interwar period
KALMA, Pavel
Tato práce pojednává o tématu, které časově předchází dodnes kontroverzním událostem odsunu sudetských Němců. Jedná se o jednu z kapitol česko-německého soužití, které po dlouhou dobu ovlivňovalo a spoluutvářelo vývoj v českých a moravských zemích. Tématem, vybraným pro tuto práci je soužití Čechů a Němců v období československé první republiky, které bylo silně ovlivněno mnichovskou dohodou na podzim roku 1938. Ve své práci jsem se zaměřil na počáteční a závěrečnou etapu nově vzniklého státu. Zkoumán byl přístup Němců žijících v českých zemích k novému československému státu a k jeho samotnému vzniku, stejně tak jako přístup české společnosti vůči německé menšině, která se v počátcích spíše odmítala zapojit do dění ve státu pod vládou Čechů. Ve své práci jsem se snažil shrnout alespoň některé podmínky zkoumaného soužití a jeho historický vývoj, dále události posledních předválečných let, zejména pak dramatický rok 1938 zakončený odstoupením Němci obývaného pohraničí.
|
|
|
Odsun německého obyvatelstva z oblasti České Kanady v letech 1945-1952
BEZOUŠKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá tématem problematiky transferu německého obyvatelstva v období 1945-1952 z oblasti České Kanady v Jihočeském kraji. Práce sleduje nejen proměny demografické struktury obyvatelstva, ale také problematiku zaniklých obcí v důsledku budování hraničního pásma. Vedle historického kontextu je zde také sledována proměna České Kanady jakožto fyzicko-geografického prostoru. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány česko-německo-rakouské vztahy jakožto důležitý aspekt v současné zahraniční a ekonomické politice.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé bakalářské práce je vývoj osídlení ve zvolené lokalitě příhraničního regionu. Práce je rozdělena na část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je popisována historie osídlení pohraničí na našem území. Konkrétněji je zde vysvětlen pojem pohraničí, s ním spojené české pohraničí a následně pojem Sudety. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj venkovských sídel. Zde je popsán vývoj těchto sídel nejprve do 15. století, následně vývoj do 18. století a vývoj do 20. století. Třetí kapitola je zaměřena na faktory, které ovlivňovaly a stále ovlivňují uspořádání těchto sídel. Velmi důležitou částí mé bakalářské práce je část praktická. Již ze samotného názvu vyplývá, že je práce z velké části zaměřena na příhraniční oblast, proto jsem pro tuto část zvolila zpracování obce Záblatí, která se nachází v příhraniční oblasti, v Jihočeském kraji nedaleko města Prachatice. Praktická část zachycuje proměnu této obce od první písemné zmínky o ní až do současné podoby.
|
|
| |
|
|
Mediální reflexe postoloprtského masakru po roce 1990
Hegerová, Lenka ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Hlavním tématem předkládané bakalářské práce je tzv. postoloprtský masakr a jeho reflexe vybranými českými médii po roce 1990. Postoloprtský masakr patří mezi největší poválečné excesy, kterých se Češi dopouštěli na vyháněných Němcích. Až do pádu komunistického režimu v roce 1989 byl případ, stejně jako ostatní zločiny páchané na Němcích během odsunu, tabuizován. Na poli historiografickém se sice tato skutečnost po roce 1990 změnila zejména díky publikacím Tomáše Staňka, avšak v místě, kde se masakr odehrál, trvala cesta k vyrovnání se s touto tragickou událostí mnohem delší dobu. Pamětní deska obětem, o kterou spolky i jednotlivci žádali od roku 2003, byla na místním hřbitově umístěna o sedm let později. Cílem mé práce je pomocí diskurzivní analýzy zjistit, jakým způsobem o postoloprtském masakru média informovala a jak reflektovala jednotlivé kauzy s ním spojené a zda tato medializace přispěla k rozhodnutí radnice pomník obětem vybudovat, případně jaké další okolnosti mohly mít na její rozhodování vliv.
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
host ::
RSS.