|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Občané o odsunu a Benešových dekretech – říjen 2019
Spurný, Martin
V říjnovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.
|
|
|
Vliv odsunutí sudetských Němců a jejich nahrazení na vývoj města Kraslice
Banzl, Marcel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem odsunutí původní německé populace a jejího nahrazení novými osídlenci na vývoj města Kraslice ve 20. století. Úvodní kapitoly jsou věnovány shrnutí kraslické historie a klíčových ekonomických a kulturních faktorů města, následuje popis samotného odsunu s ohledem na jeho průběh v Kraslicích, a hlavní část práce je věnována analýze krátkodobého i dlouhodobého efektu výměny populace ve městě. Základem ekonomické proměny města byla konsolidace větších i menších lokálních podniků do dvou státem ovládaných firem, jejichž fungování bylo následně klíčové pro samotný život Kraslic, a s ohledem na tento fakt je tato transformace rozebrána, stejně jako její následky do dnešní doby. Kraslická kultura byla vlivem protiněmeckých nálad po válce zcela vymazána (obrazně i doslova, jako v případě demolice původních budov) a nahrazena socialistickým režimem iniciovanou propagací "slovanství", která však fungovala spíše jako prostředek nastolení komunistických tradic. Práce se proto zabývá také absencí kulturních pojítek dnešních Kraslic na jejich stovky let dlouhou minulost, a příčinami tohoto stavu. Pro obecnější popis historického vývoje města a Sudet celkově je využita existující literatura, zatímco specifika Kraslic vyžadovala vyhledání primárních zdrojů v podobě archivních...
|
|
|
Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze
Julišová, Adéla ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá křesťanským spolkem Sdružení Ackermann- Gemeinde, které vzniklo jako samostatná organizace v Praze v prosinci 1998. Navázalo na tradici sudetoněmecké Ackermann-Gemeinde a začalo působit na poli česko-německých vztahů. Zvolené téma je důležité především z toho důvodu, že této organizaci nebyl až doposud věnován odborný zájem, a proto o ní nejsou zmínky v sekundární literatuře. Při zpracování bylo čerpáno hlavně z primárních pramenů. V první části je nastíněn historický vývoj česko-německých vztahů z perspektivy katolické církve ve 20. století, následně popsán vznik a fungování Ackermann-Gemeinde v Německu, založené odsunutými Němci v roce 1946, včetně jejích dvou poboček v Římě a v Praze. V druhé části je sledována existence Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze od příprav vzniku, přes rozbor stanov až po významné osobnosti, které se do činnosti spolku zapojily. Specifická pozice a důležitost této organizace ve sbližování mezi Čechy a Němci je dokládána na pořádaných akcích a projektech, které cílí na různé věkové kategorie, zájemce o zmíněná témata a v neposlední řadě křesťany. Celá práce je zpracovaná chronologicky a zodpovídá na otázky, jaký typ akcí v činnosti Sdružení Ackermann-Gemeinde převažuje, v kterých krajích a s jakou četností pořádá své projekty....
|
|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
|
|
Plány československého zahraničního odboje na poválečné uspořádání Československa a střední Evropy 1938-1945
Roudnická, Zuzana ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat plány československého zahraničního odboje na poválečné uspořádání Československa a střední Evropy, které se po skončení druhé světové války nedočkaly realizace. Nejprve je nastíněna situace v zahraničním odboji. Práce sleduje, jakým způsobem a kde se odboj formoval, jaká byla hlavní náplň jeho činnosti a s jakými problémy se musel potýkat. Znalost této problematiky je klíčová k pochopení hlavní části této práce. Ve své hlavní části pak práce rozebírá jednotlivé koncepty poválečného uspořádání Československa. Od návrhů týkajících se územních změn, plánů federalizace střední Evropy (včetně projektu Československo-Polské konfederace), transformace politického systému v obnovené republice, až po alternativní řešení sudetoněmecké otázky. U těchto konceptů je kladen důraz na prostředí, ze kterého vzešly, tedy který z proudů v odboji byl původcem tohoto plánu. Dále na přijetí těchto návrhů u ostatních proudů odboje, na jejich genezi v průběhu války a postoj Spojenců. Obzvlášť přístup Spojenců k československé politické reprezentaci a jejím plánům se ukazuje být klíčovým aspektem celé problematiky. Práce se snaží přednést a vysvětlit důvody, které zabránily realizaci konceptů poválečného uspořádání Československa.
|
|
|
Role Václava Havla v česko-německých vztazích mezi lety 1993-1997.
Kuklíková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na vliv někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla na vývoj vzájemných česko-německých vztahů, a to sice v daném období let 1993 až 1997. Hlavním předmětem zájmu je jeho osobní iniciativa, gesta a také konkrétní politické kroky, které učinil v rámci snahy o budoucí zlepšení česko- německé diplomacie. Na základě toho, jak často se Havel v této agendě zahraniční politiky osobně angažoval, lze říci, že bývalý prezident hrál v této oblasti velice důležitou roli a častokrát působil dokonce i jako "motor" celého vývoje česko-německých vztahů. Nejprve je v práci objasněn základní historicko-politický kontext Havlovy pozice v rámci česko- německé bilaterální diplomacie, a to zejména s důrazem na okolnosti vyjednávání Československo-německé smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992 a Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji uzavřené roku 1997. Dále se text soustředí na analýzu vybraných oficiálních Havlových projevů, prohlášení, setkání s důležitými státníky Německa, zejména s prezidentem Weizsäckerem, nebo rozhovorů do českých i zahraničních médií. Přesto, že bylo právě úkolem právních dokumentů akcentovat konstruktivní dialog zaměřený na úspěšnou budoucí spolupráci, zasahovaly v 90. letech do...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
host ::
RSS.