|
|
Duševní poruchy očima soudobé společnosti
HAJSÁK, Radek
Bakalářská práce se zabývá problematikou postojů a stigmatizace k vybraným duševním poruchám, konkrétně ke schizofrenii a depresi. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve věnuje zastřešujícímu tématu stigmatizace a jejím důsledkům u duševně nemocných. Dále se tato část postupně věnuje jednotlivým duševním poruchám a jejich komplexnímu popisu. U těchto kapitol závěrem dochází k propojení stigmatizace s konkrétní duševní poruchou. Empirická část má kvantitativní charakter, jenž je realizován skrze metodu sémantického diferenciálu. Práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké postoje zaujímá současná společnost k jednotlivým duševním poruchám. Dále se zaměřuje na zjištění rozdílů mezi vnímáním těchto dvou poruch, odlišností v odpovědích respondentů na základě jejich sociodemografických charakteristik, jako je pohlaví, věk, nejvyšší započaté vzdělání a velikost sídla (trvalého bydliště). Závěrem se zaměřuje na odlišnosti v odpovědích na základě osobní zkušenosti s jednotlivými poruchami.
|
|
|
Stigmatizace psychických poruch v historii a v současných kulturách
BALOUNOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá stigmatizací psychických poruch v průběhu historie a v dnešních kulturách. Jedná se o teoretickou práci, jež má v první části shrnout, jak se v historii pohlíželo na psychické poruchy a jak s lidmi s těmito poruchami bylo zacházeno. V části druhé se práce věnuje dnešnímu pohledu na psychické poruchy v jednotlivých kulturách a s nimi spojenou stigmatizaci. Práce by měla osvětlit vývoj pohledu na psychické poruchy a poukázat na současné nedostatky v povědomí společnosti.
|
|
|
Život dětí z dětských domovů
SEKALOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám problematikou dětí umístěných v zařízeních ústavní výchovy. Cílem práce je zjištění aktuálního pohledu dětí z dětských domovů, zda pociťují své sociální znevýhodnění vůči vrstevníkům v prostředí školy, na sociálních sítích a během společenských akcí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsáno fungování dětského domova, jako zařízení ústavní výchovy, oblast sociálního znevýhodnění a jeho vlivu na děti jím ohrožené a následně jsou rozebrány přístupy sociální práce související s danou problematikou. V praktické části je zvolena kvantitativní výzkumná strategie s metodou dotazování. Sběr výzkumných dat proběhl v srpnu až září 2019 prostřednictvím anonymního dotazníku, na který odpovídalo 112 dětí, ve věku 7-18 let, z 11 dětských domovů z Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Po zpracování a statistickém vyhodnocení dat metodou Chí-kvadrátu, testem nezávislosti v kontingenční tabulce, nebyla má hypotéza potvrzena, jelikož pouze u dvou otázek z patnácti se prokázal negativní vztah mezi pobytem dětí v dětském domově a chováním okolí. Z čehož lze vyvodit závěr, že děti z dětských domovů, ve většině případů, subjektivně nevnímají své sociální znevýhodnění. Tato bakalářská práce může například sloužit jako aktuální informační materiál dětským domovům a bylo by ji možné také využít jako podklad pro další výzkumy subjektivního vnímání dětí z dětských domovů.
|
|
|
Podporované zaměstnávání u osob s duševní poruchou
BAČOVČINOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá tématem Podporovaného zaměstnávání u osob s duševní poruchou. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem probíhá tato možnost pracovního uplatnění u lidí, kteří mají diagnostikované duševní onemocnění. Jedním z dílčích cílů bylo zjistit, kde klienti, ale i pracovníci spatřují překážky v projektu podporovaného zaměstnávání. Překážky jsou nejčastěji na straně zaměstnavatele a jsou způsobeny strachem z neznámého. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak stigmatizace osob s duševní poruchou ovlivňuje jejich postavení na otevřeném trhu práce. Bakalářské práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je bakalářská práce zaměřena na jednotlivé duševní poruchy a také na téma sociální práce a zaměstnávání u osob s duševním onemocněním. Praktická část měla za cíl odpovědět HVO: Jak probíhá podporované zaměstnávání u osob s duševní poruchou? DVO1: Jak se stigmatizace osob s duševní poruchou projevuje přímo na pracovišti. A na DVO2Jakou roli hraje pracovní konzultant v projektu Podporovaného zaměstnávání ze strany klientů? Z výsledků vyplývá, že projekt Podporovaného zaměstnávání je pro osoby s duševní poruchou velmi důležitý a bez odborné pomoci pracovních konzultantů jsou jejich šance na uplatnění se na otevřeném trhu práce velmi malé. Klienti i pracovníci jako velkou výhodu Podporovaného zaměstnávání spařují ve finančním příspěvku, který je vždy jako hlavní součást těchto projektů Jedním z faktorů, který návrat do zaměstnání komplikuje je stigmatizace. Z rozhovorů s klienty i pracovníky jsem se dozvěděla, že se stigmatizací na pracovišti nebo při hledání práce se již všichni setkali. Podporované zaměstnávání může být chápáno jako jednou ze složek boje proti stigmatizaci osob se zdravotním postižením. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro organizaci, ale i jako nástroj pro srovnání v poskytování služby Podporovaného zaměstnávání v jiných organizacích. Bakalářská práce by mohla pomoci v rozhodování zaměstnavatelům, kteří zvažují, zda přijmout osobu s duševním onemocněním.
|
|
|
Pohled spotřebitelek na menstruační stigma v reklamách na menstruační produkty
Malečová, Tereza ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem spotřebitelek na menstruační stigma v reklamách na menstruační produkty. Nejprve se věnuje tomu, jak se měnil pohled na menstruaci v průběhu dějin a jak se kolem ní utvářelo stigma. Pozornost je věnována tomu, jak s menstruačním stigmatem pracoval reklamní svět od začátku 20. století po současnost a jakým způsobem se pohled na menstruaci utváří dnes. Věnuje se fenoménu tzv. #periodpositive, který se již několik let promítá do společenského diskurzu i reklamní komunikace, a rozebírá několik reklam, které vznikly se záměrem detabuizace menstruace. V neposlední řadě tvoří část teoretické práce kapitola o tom, jaký vliv má stigmatizace menstruace na samotné spotřebitelky. Předmětem výzkumné části je porozumět tomu, jak české spotřebitelky vnímají menstruační stigma a jak přistupují k současné reklamní komunikaci na menstruační produkty. Práce zkoumá, zda se pohled spotřebitelek na problematiku liší v závislosti na jejich věku. K výzkumu bylo využito kvantitativní metody sběru dat a sice dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
|
Stigmatizace žen vystavených násilí v ruské společnosti jako sociální problém
Korobkova, Daria ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá otázkou stigmatizace žen vystavených násilí v ruské společnosti, zkoumá především násilí na ženách jako destruktivní jev s odlišnými charakteristikami jeho vnímání v procesu společenského vývoje, a stigmatizaci žen vystavených násilí jako sociální fenomén. V rámci práce byl proveden sociologický průzkum, kterého se zúčastnilo 800 000 žen z celého Ruska. Realizovaný průzkum formou dotazníkového šetření testuje stanovené hypotézy vycházející ze statistik, a také zjišťuje nové údajů ke zkoumané problematice. Hlavním cílem předkládané diplomové práce je analýza a interpretace výsledku sociologického výzkumu a zodpovězení na hlavní výzkumnou otázku, tedy zda je stigmatizace žen vystavených násilí v Rusku je skutečné procesem sociální stigmatizace, nýbrž victimblamingem. Klíčová slova Násilí na ženách, stigmatizace, victimblaming, odsouzení, domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění.
|
|
| |
|
|
Stigmatizace ruskojazyčných injekčních uživatelů drog, žijících v České republice
Pavarych, Iryna ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat bariéry přístupu k adiktologickým službám ruskojazyčným IUD žijícím v České republice, a to z pohledu samotných uživatelů. Dále zjistit, zda ve zmíněné populaci existuje internalizovaná stigmatizace vůči užívání drog jako důsledek strukturálního a sociálního stigmatu přítomného v postsovětských státech, ze kterých pocházejí. Práce se zaměřuje i na další subjektivní bariéry ze strany ruskojazyčných IUD v přijímání a vyhledávání adiktologických služeb v ČR. Dílčím cílem práce bylo prohloubit znalosti o kulturních specifikách diaspor. Data byla získána prostřednictvím kvalitativního výzkumu, kde byl jako nástroj veden semistrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor, který byl vybrán účelovým výběrem, tvoří 8 respondentů. Tento soubor činí respondenti z Gruzie, Ukrajiny, Běloruska a Lotyšska. Z výzkumu vyplynulo, že hlavní potenciální bariérou pro využití adiktologických služeb v ČR z pohledu dotazovaných se stala absence informací o službach, která je především důsledkem jazykové bariéry a neochoty respondentů vyhledávat v ČR odbornou pomoc jako takovou. Internalizovaná stigmatizace v důsledku sociálního stigmatu, se stala hlavní příčinou odmítnutí využití aditkologických služeb pro respondenty z Ukrajiny, Lotyšska a Běloruska. Dvakrát uvedená byla odpověď o nedůvěře v oficiální...
|
host ::
RSS.