|
|
Naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR
Krejzek, Igor ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
V diplomové práci jsem se zabýval aktuální problematikou naplňování veřejného zájmu památkové péče v České republice. V teoretické části práce jsem vymezil základní pojmy - veřejný zájem, a to zejména ve vztahu k památkové péči, dále jsem charakterizoval pomocí modelu A-A-A klíčové aktéry památkové péče, organizaci památkové péče v České republice jako arénu a agendu rozhodovací činnosti. Její kvalita je klíčovým indikátorem naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR. Následně jsem se zabýval podstatou všeobecně proklamovaného, zároveň však dosud kriticky nezkoumaného postulátu "dvoukolejnosti památkové péče". Rozhodovací činnost v památkové péči je i přes zákonem jasně stanovené pravomoci a kompetence značně matoucí a logicky s sebou přináší řadu konfliktů a dílčích problémů, které je žádoucí nejen identifikovat, ale také navrhnout některé varianty jejich smysluplných řešení. Podmínkou zjištění míry naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR bylo nalezení kritérií kvality rozhodování. Těmi jsou základní zásady rozhodovací činnosti správních orgánu, uvedené v ustanoveních § 2 až § 8 správního řádu. Přínosy zpracování diplomové práce pro potřeby oboru Veřejná a sociální politika spatřuji zejména v posouzení kvality rozhodovací činnosti v památkové péči a v interpretaci pojmu veřejného zájmu...
|
|
|
Naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR
Krejzek, Igor ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
V diplomové práci se zabývám aktuální problematikou naplňování veřejného zájmu památkové péče v České republice. V teoretické části práce se nejprve budu zabývat pojmem veřejného zájmu, a to zejména ve vztahu k památkové péči, dále budu stručně charakterizovat stávající systém památkové péče v České republice včetně geneze rozhodovací činnosti správních orgánů po dobu existence stávajícího zákona a vysvětlím souvislosti všeobecně proklamovaného, zároveň však dosud kriticky nezkoumaného postulátu "dvoukolejnosti památkové péče". Stávající systém rozhodování v památkové péči je i přes zákonem jasně stanovené pravomoci a kompetence značně matoucí a logicky s sebou přináší řadu konfliktů a dílčích problémů, které je žádoucí nejen pojmenovat a analyzovat, ale také navrhnout některé varianty jejich smysluplných řešení. Přínosy zpracování diplomové práce pro potřeby oboru Veřejná a sociální politika spatřuji zejména v objevení a rozkrytí některých dosud neřešených souvislostí rozhodovací činnosti v památkové péči a uchopení pojmu veřejného zájmu památkové péče z odlišných úhlů pohledu, než nabízí zejména soudní judikatura. Ta je v současnosti nejobsáhlejším pramenem definování pojmu veřejného zájmu ve vztahu k památkové péči. Základním cílem výzkumné části diplomové práce je prostřednictvím realizace...
|
|
|
Aplikace správního řízení v mateřských a základních školách veřejných a neveřejných zřizovatelů
Lukešová, Iveta ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou správního práva ve světle nové úpravy školského zákona a soudních judikátů posledních let, podle kterých by se správní řízení mělo uplatňovat ve školách všech zřizovatelů a mimo taxativní výčet případů uvedených ve školském zákoně. Téma se dotýká realizace subjektivních práv dětí a žáků mateřských a základních škol veřejných i neveřejných zřizovatelů. Přináší stručnou analýzu vývoje veřejné správy ve školství od roku 1990 do současnosti se zaměřením na specifické role ředitele školy v oblasti státní správy. Popisuje problémové oblasti při rozhodování ředitelů škol o právech a povinnostech dětí a žáků především při aplikaci zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Práce přináší shrnutí základních zásad při rozhodování ředitelů v oblasti státní správy a pohled ředitelů škol a nadřízených správních orgánů na problematiku vedení správních řízení v mateřských a základních školách.
|
|
| |
|
|
Institut stížnosti podle správního řádu
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Shrnutí - Institut stížnosti podle správního řádu Rigorózní práce se zabývá problematikou zvláštního druhu stížnosti, kterým je stížnost proti určitému chování či postupu ve veřejné správě. Autor této práce stížnost obecně definuje jako individuální podání stěžovatele směřující k dosažení nápravy jím spatřovaných nedostatků. Prvek individuálnosti tento typ podání odlišuje od petic, pro které je naopak charakteristický zájem společný. Na rozdíl od práva petičního je však právní úprava stížností velmi problematická a nejednotná. Jedná se o pozůstatek dlouhodobě neřešeného stavu, kdy byly stížnosti upraveny kontroverzní vládní vyhláškou z roku 1958, k jejíž vydání tehdejší vláda vůbec nebyla zmocněna a která měla zároveň představovat dočasné provizorium. I přes pozdější polemiky ohledně její platnosti a závaznosti byla zrušena až k 1. lednu 2006, a to relativně bez náhrady. Do této doby docházelo k úpravě stížností v řadě zvláštních zákonů, ale obecná úprava scházela. Změnu měl přinést současný správní řád, který sice v původním vládním návrhu s touto úpravou vůbec nepočítal, ale v rámci pozměňovacích návrhů se do jeho textu tato problematika dostala. Ačkoliv by mělo být smyslem každého kodexu sjednocovat právní úpravu, v případě stížností se tomu tak nestalo a současný stav je stále charakteristický svou...
|
|
|
Řízení o rozkladu
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Shrnutí - Řízení o rozkladu Diplomová práce se zabývá problematikou rozkladu a následného zvláštního správního řízení o něm. Rozklad představuje řádný opravný prostředek, kterým lze napadnout dosud nepravomocné prvoinstanční rozhodnutí vydané ústředním správním úřadem, ministrem či vedoucím jiného ústředního správního úřadu, příp. státním tajemníkem ministerstva. Z hlediska neexistence nadřízených správních orgánů v organizační struktuře státní správy rozhoduje o tomto opravném prostředku stejný orgán, který napadené rozhodnutí vydal. Je zřejmé, že opravné řízení bude oproti běžnému odvolacímu řízení obsahovat řadu odchylek a zvláštností, na které tato práce poukazuje. Platná a účinná právní úprava správního řádu se z hlediska rozkladu omezuje pouze na jediný paragraf a jeho pět odstavců. Toto relativně stručné ustanovení zůstává široké veřejnosti často téměř neznámé, o to více pozornosti však přitahuje v odborných kruzích. Cílem diplomové práce je podání uceleného výkladu o institutu rozkladu a řízení o něm a následné zhodnocení efektivity platné právní úpravy s návrhem vlastního kreativního řešení zkoumané problematiky. Dále si tato práce klade za cíl odpovědět na otázku funkčnosti a samostatnosti rozkladu a zhodnotit, zda má tento institut své místo v systému řádných opravných prostředků, či by z nich...
|
|
|
Organizace veřejné správy v Čínské lidové republice
Vacková, Pavla ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent)
Cílem mé práce je popsat administrativní organizaci v Čínské lidové republice. Důvodem mého výzkumu je rostoucí potřeba přiblížení této problematiky veřejnosti. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž každá z nich se zabývá různými aspekty čínské správy. První kapitola je úvodní a ve svém prvním pododdílu líčí metodiky použité v procesu mnou provedeného výzkumu, a také definuje základní pravidla pro překlad terminologie používané v této práci. Druhý pododdíl se zabývá otázkou literatury a pramenů použitých v této práci. Druhá kapitola představuje geografii, obyvatelstvo a územní rozdělení Číny. Další kapitola je rozdělena do šesti částí . První část představuje čínskou právní kulturu, zatímco druhá část poskytuje přehled o právním vývoji ve 20. století. Třetí část zkoumá právní a politický systém v dnešní Číně. Část čtvrtá popisuje orgány státní moci a pátá část se zabývá Komunistickou stranu Číny, která je de facto hlavním orgánem státní moci a zároveň nejdůležitějším rozhodovacím orgánem v ČLR vůbec. Poslední část této kapitoly se zabývá kategorizací normativních aktů v Číně. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na správu a organizaci z Čínské lidové republiky. První část poskytuje stručný úvod na čínské teorie a klasifikace veřejné správy. Část druhá se zaměřuje složení Státní rady, zatímco...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva
Venclová, Petra ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Skulová, Soňa (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Abstrakt disertační práce Téma disertační práce: Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva Školitel: Doc. JUDr. Vladimír Mikule Zpracovatelka: JUDr. Petra Venclová Březen 2012 Ústředním tématem této disertační práce je role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva. Ambice této práce spočívá jednak ve vystihnutí funkce a významu správního soudnictví ve vztahu k výkladu právní normy na úrovni interpretační praxe správních orgánů, jednak ve vystihnutí procesu sjednocování judiciální činnosti správních soudů, a to v poloze formální jako instrumentálního předpokladu pro plné rozvinutí materiálního (hodnotového) pojetí, jenž disponuje axiologickou náplní a jehož studium nabízí odpověď na otázku právněfilosofického směrování správního soudnictví. Práce je na základní úrovni rozčleněna do tří kapitol. První kapitola je věnována dualismu práva ve smyslu dichotomie veřejného a soukromého práva. Správní právo se jako součást veřejného práva vymezuje ve vztahu k právu soukromému, když jsou zdůrazňovány odlišné metody a cíle právní regulace vyvěrající z kontrapozice tzv. "vertikálního vztahu," v němž je uplatňováno svrchované postavení veřejné správy a tzv. "horizontálního vztahu," v němž se na základě rovnosti subjektů a zásady...
|
|
|
Právní ochrana před nezákonnou nečinností ve veřejné správě
Hansel, Nona ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo komplexně rozebrat problematiku právní úpravy ochrany před nezákonnou nečinností správních orgánů. Nejdříve jsem popsala instituty, jejichž smyslem je nečinnosti předcházet, věnovala jsem se proto právní úpravě lhůt, devolucí, fikcí, ohlašovacích režimů a hlavně úpravě obsažené ve správním řádu. Právě úprava ve správním řádu vyvolala u odborné veřejnosti spoustu otázek, které jsou díky Nejvyššímu správnímu soudu už zodpovězeny a postup podle správního řádu již plynule navazuje na ochranu poskytovanou ve správním soudnictví. Do systému ochrany proti nečinnosti spadá i úprava odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci způsobenou nesprávným úředním postupem, jejímž smyslem však není nečinnosti předcházet, ale nahrazovat nepříznivé důsledky, které způsobila. Zákonodárce uzavřel celý tento komplex tím, že od roku 2006 je možné poskytovat poškozeným zadostiučinění za vytrpěnou nemajetkovou újmu a to nezávisle na vzniku škody. Ve stávající právní úpravě je možné najít pozitivní prvky, jako například přesné stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí, zakotvení základních zásad činnosti správních orgánů či již zmíněné poskytování zadostiučinění. Úprava má ale také své nedostatky. Jelikož základní předpisy správního práva nebyly přijímány v časové souvislosti, pochybovalo se o návaznosti...
|
host ::
RSS.