|
|
Vliv veganství na sociální život jedince
Hlavová, Karla ; Orcígr, Václav (vedoucí práce) ; Senft, Lukáš (oponent)
V této bakalářské práci se, jak je již dle názvu vypovídající, zabývám problematikou veganství a jeho následného reflektování se do sociálních životů respondentů (rodina, přátelé, partneři, nepříjemné situace). Zkoumám a objasňuji životní situace, které obnáší rozmanitost životních stylů a způsobu stravování. Samostatná práce je členěná do tří následujících částí: teoretického ukotvení zkoumaného problému, použité metodologie a následné výzkumné části. V úvodní, teoretické části využívám různých konceptů pro pochopení veganství ze sociologické perspektivy. V druhé, metodologické části práce se věnuji kvantitativní explorační metodě, sběru dat, které jsem získala prostřednictvím online dotazníku a popisu výzkumného souboru. Poslední, závěrečnou částí je prezentace a interpretace získaných výsledků a z nich vytvořené závěry. Práce přináší výsledky potvrzující existenci vlivu veganství na sociální život jedince, a to v každé ze zmíněných dimenzí. K ovlivnění dochází zejména v oblasti rodinného zázemí, kde jsou respondenti nejčastěji vystavování předsudkům a nátlaku. Vliv veganství pociťují respondenti také v rámci svého sociálního okruhu, partnerských vztahů (např. při volbě partnera) a v nepříjemných situacích, do kterých se respondenti na základě veganství v běžném životě dostávají.
|
|
|
Příběhy žen s označením "zelené vdovy" v adiktologické perspektivě
Kosařová, Adéla ; Kuda, Aleš (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
názvem "Příběhy žen s označením "zelené vdovy" v adiktologické perspektivě" si klade za cíl pomocí polostrukturovaných rozhovorů, zmapovat vztah mezi užíváním návykových látek a přestěhováním se do satelitního městečka u vybraných deseti respondentek, která splňují pevně daná kritéria která jsou následující: dobře socioekonomicky zaopatřené ženy (vyšší sociální status rodiny, dobrý příjem a stálé zaměstnání manžela), žijící v satelitních městečkách u velkých měst, finanční stránku rodiny zabezpečuje pracovně a společensky vytížený manžel, ženy většinu času tráví samy bez manžela či se svými dětmi, nemusí chodit do práce a určitá forma adiktologické či psychiatrické anamnézy. Dále si tato práce klade za úkol najít společná opakující se životní témata a formy chování u daných žen. současné době zejména rostoucí suburbanizací českých měst stává aktuálním, a to i právě na poli adiktologie, kde však chybí odpovídajícím způsobem popsána odborná literatura či provedené výzk Teoretická část je věnována rizikovým faktorům, které mohou ohrožovat zelené vdovy jako je nadužívání léků nebo alkoholu, ale také pocitům samoty, izolace od okolí, nevěry či syndromu opuštěného hnízda. Dále se teoretická část zabývá satelitními městečky a životním stylem obyvatel satelitů. V praktické části byla pro sběr dat zvolena nejčastěji...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
|
|
| |
|
|
Osoba se zrakovým postižením na trhu práce a její socializace
Malenová, Radka ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku působení osoby se zrakovým postižením na trhu práce a na roli zaměstnání v procesu socializace osoby se zrakovým postižením. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. První kapitola se věnuje charakteristice socializace, popisu sociálního vývoje člověka v období dospívání a dospělosti a socializaci osob se zrakovým postižením. Druhá kapitola se věnuje vzdělávání a zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Třetí kapitolu tvoří výzkumná část. Obsahuje popis kvalitativní metody, stručnou charakteristiku respondentů a pomocí analýzy rozhovorů mapuje problematické oblasti v zaměstnávání osob se zrakovým postižením a jejich působení v zaměstnání. Cílem diplomové práce je zmapování obtíží, se kterými se může osoba se zrakovým postižením setkat jako uchazeč o zaměstnání, a také je snaha zmapovat obtíže, které ho mohou potkat v zaměstnání. Rovněž je zkoumáno, jaká je role zaměstnání ve společenském životě osoby se zrakovým postižením. Problematickými oblastmi v zaměstnávání osob s postižením je dle respondentů neinformovanost zaměstnavatelů o možnostech zaměstnávání zrakově postižených, v některých případech hrají roli i předsudky zaměstnavatelů a jejich neochota přizpůsobit pracovní prostředí zrakově postižnému. Z hlediska společenského je zaměstnání pro zrakově...
|
|
|
Hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945
Machýček, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
(česky): Bakalářská práce přibližuje hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945, středně velkém moravském městě, které se během těchto let stalo pohraniční oblastí protektorátu Čechy a Morava. Práce je rozdělena do kapitol, z nichž se každá věnuje určitému tématu hospodářského a sociálního života. Zahrnut je problém tzv. náhradní existence pro obyvatele, kteří zde našli na přelomu let 1938/1939 azyl, dále se zaměřuje na problematiku školství, kultury, hospodářské výstavby, průmyslového podnikání a židovské otázky. Rozebrána je také tématika místního odboje dělící se ve městě na dvě etapy - organizovaného odboje a partyzánského odboje. Práce celkově analyzuje vliv politických systémů v letech 1938 - 1945 na městský život ve Valašském Meziříčí jak v sociálním, tak i v hospodářském sektoru. Tyto změny v tomto zkoumaném období velmi zásadně ovlivnily životní situaci všech skupin obyvatel, kteří zde žili, studovali nebo pracovali. V této práci byly využity všechny dostupné prameny. Převážně se využívají archivní materiály ze Státního okresního archivu ve Vsetíně a Zemského archivu v Opavě. Bohaté množství informací se také nalézá v odborné literatuře týkající se především historie města Valašské Meziříčí.
|
|
|
Women, Family, Marriage and Social Life of the 19th century middle-class society in Jane Austen's Pride and Prejudice and Louisa May Alcott's Little Women and Good Wives
Teislerová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá společenským postavením a vyhlídkami žen střední třídy, rodinou a rodinnými vztahy mezi nejbližšími i vzdálenými příbuznými, společenským životem a významem manželství v devatenáctém století v Anglii a Americe. Primárními díly pro tuto práci jsou Pýcha a Předsudek od Jane Austenové a Malé ženy, první i druhý díl, od Louisy May Alcottové. Klíčová slova Ženy, Amerika, Anglie, 19. století, Rodina, Manželství, Společenský život
|
|
|
Rehabilitace prostoru bývalých Jaselských kasáren v Brně
Křivinková, Tereza ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Urbanistické řešení zástavby v areálu bývalých Jaselských kasáren v Brně vychází ze snahy o vytvoření město tvorné struktury, která bude zároveň propustná a umožní volný pohyb obyvatel územím. Lokalita má výborné napojení na městskou hromadnou dopravu a dostupnost do centra města a zároveň se nachází v klidné části Brna. Navrhovaná zástavba je orientovaná rovnoběžně s ulicemi Štefánikova a Staňkova. Návrh určují dva základní typy veřejného prostoru - náměstí a park . Dům s pečovatelskou službou je umístěn na jejich rozhraní. Obyvatelům domu jsou tak zpřístupněny oba typy veřejného prostoru a zároveň mají v docházkové vzdálenosti služby a obchody. Díky poloze u hlavního centra nové lokality se již z principu staří lidé nemohou cítit odstrčení a nepotřební.
|
host ::
RSS.