|
|
Vliv dostupné sociální opory na studijní úspěšnost středoškolských studentů
Svobodová, Kristýna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem získat a sepsat hlavní poznatky, týkající se problematiky sociální opory a jejího vlivu na školní úspěšnost studentů vybraných gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť v Plzeňském kraji. V teoretické části jsou poznatky rozděleny do tří kapitol, ve kterých jsou vymezeny základní poznatky, jež jsou opřeny o odbornou literaturu a zahraniční studie v daných oblastech. V těchto kapitolách jsou vymezeny pojmy jako sebepojetí, období dospívání, motivace, školní úspěšnost a neúspěšnost, sociální síť a tři základní složky lidského formování v podobě rodiny, školy a vrstevnické skupiny. Výzkumná část se zaměřuje na zpracování dat, jež byla získána prostřednictvím normovaného dotazníku Dotazník sociální opory pro děti a mládež (CASSS-CZ), doplněného o demografické údaje. Do dotazníkového šetření se zapojilo 310 studentů. Získaná data byla zpracována statistickými metodami korelace, popisné statistiky a statistického nástroje jednofaktorová ANOVA. Po vyhodnocení dat jsme dospěli k závěrům, že sociální opora je pro jedince a jeho školní úspěšnost důležitá. Zároveň však není její míra rozdílná s ohledem na pohlavím jedince či typ školy, kterou jedinec navštěvuje. KLÍČOVÁ SLOVA sebepojetí, dospívání, sociální opora, školní úspěšnost, motivace,...
|
|
|
Návrat pacienta do běžného života po amputaci končetiny
HRDONKOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je problematika komplexního přístupu k pacientovi po amputaci končetiny, která je zásahem do životního standardu člověka. V této souvislosti je potřeba dokonalé funkčnosti celého ošetřujícího týmu, včetně načasování návaznosti následné péče, aby byl návrat pacienta po amputaci do běžného života co možná nejsnazší a nemusel tak pacient po amputaci řešit po návratu do domácího prostředí bariéry, které mu mohou tento návrat komplikovat. Teoretická část práce v úvodních kapitolách pojednává o historii amputace končetiny, historický vhled na protetickou péči ve srovnání se současnou situací v oboru protetiky. Dále je specifikována ošetřovatelská péče se zaměřením na péči o pahýl, rehabilitační péče a v neposlední řadě na sociální podporu lidí po amputaci končetiny. Byly stanovy tři cíle - 1. Zjistit, jakými informacemi disponují pacienti po amputaci končetiny před propuštěním do domácího ošetřování; 2. Zjistit, jak se sestry podílejí na návratu pacienta po amputaci končetiny do domácího prostředí; 3. Zjistit, jak se na procesu přípravy pacienta do běžného života před propuštěním z nemocničního zařízení podílejí rodinní příslušníci. K naplnění cílů byly získány odpovědi na výzkumné otázky metodou polostrukturovanému rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli pacienti po amputaci končetiny, kteří se navrátili zpět do běžného života a druhým výzkumným vzorkem byly sestry z chirurgického oddělení. Výzkumné šetření odhalilo, že existuje deficit v oblasti poskytování informací pacientům po amputaci končetiny v usnadnění návratu zpět do běžného života. Pacienti opouštěli nemocnici s nekompletními informacemi o následujících postupech, které by jim usnadnily návrat do běžného života, například vybavování nemocných kompenzačními pomůckami, jejich informování o možnosti kontaktu sociálních pracovnic, ale též samotné kontakty na služby, které by jim mohly být nápomocny při náročné životní situaci. Výstupem výzkumného šetření bakalářské práce bylo vytvoření informační brožury pro pacienty po amputaci končetiny.
|
|
|
Geneze sociální pomoci v kontextu obětí trestných činů
PUDILOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na genezi sociální pomoci v kontextu obětí trestných činů, jejímž cílem je komplexně tento vývoj v České republice popsat. Jedná se o teoretickou formu práce, při níž bylo využito metody obsahové analýzy, syntézy a komparace sekundárních dat. Jednotlivé kapitoly popisují témata, vztahující se k sociální pomoci obětem trestných činů. Úvodní kapitola obsahuje vysvětlení základních pojmů, které se pojí s viktimologií. Zde se objevuje definice trestného činu, oběti trestného činu a následně je také vysvětlen proces viktimizace. Navazující kapitola je již zaměřena na historické souvislosti, na základě nichž byl v roce 2013 přijat zákon č. 45/2013 Sb., který je považován za milník v pomoci obětem trestných činů. Další text je již věnován konkrétním druhům pomoci v České republice, ale i v zahraničí, včetně historického vývoje práv, až po práva současná. Pomoc obětem trestných činů v České republice je poskytována prostřednictvím subjektů, kterým je věnována samostatná kapitola. Jedná se o státní i nestátní subjekty, jež mají oprávnění tyto služby poskytovat. Diskuzní kapitola zahrnuje získané poznatky a připomínky, které byly zjištěny v průběhu vypracování této práce, a které by mohly být námětem pro odborníky k dalším diskuzím za účelem zefektivnění poskytovaných služeb a k posílení charakteru nízkoprahovosti sociální pomoci. Diplomová práce tvoří komplexní přehled sociální pomoci obětem trestných činů a může tak být využita rovněž k lepší orientaci laické veřejnosti v této oblasti.
|
|
|
Zdravotní a sociální aspekty práce v privátním sexbyznysu
ONDRÁŠEK, Stanislav
Privátní sexbyznys v současnosti představuje velmi rychle expandující oblast sexbyznysu, která je zároveň velmi obtížně přístupná. Působení v sexbyznysu obecně nese s sebou značná rizika a dopady, se kterými se musí osoby poskytující sexuální služby každodenně vypořádávat a které významně ovlivňují jejich zdravotní a sociální oblast. Předkládána disertační práce se zabývá vybranými zdravotními a sociálními aspekty práce v privátním sexbyznysu. Hlavní cíle disertační práce byly: 1. Analyzovat, zda se ženy pracující v privátním sexbyznysu nachází v sociální izolaci a jaké jsou její projevy; 2. Analyzovat faktory ovlivňující setrvání v sexbyznysu a vstup na legální trh práce; 3. Analyzovat jaké způsoby preventivních aktivit ve vztahu ke zdraví cílová skupina volí; 4. Zjistit v jaké míře se ženám pracujícím v privátním sexbyznysu dostává sociální opory od jejich okolí. Dílčím cílem disertační práce bylo analyzovat vývoj nabídky privátních sexuálních služeb v Jihočeském kraji a Praze. Stanovené cíle byly dosaženy smíšenou výzkumnou strategií s využitím kvalitativních a kvantitativních metodologických postupů. Výzkumné šetření probíhalo částečně v rámci projektu s názvem Životní styl žen v privátním sexbyznysu a jejich (sebe)reflexe, který byl finančně podpořen Grantovou agenturou Jihočeské univerzity pod evidenčním číslem GAJU č. 029/2016/S. Sběr kvalitativních dat byl uskutečněn metodou dotazování a kombinací technik biograficko-narativního a polostrukturovaného interview. Sběr kvantitativních dat metodou dotazování a technikou standardizovaného dotazníku Duke-UNC Functional Social Support Questionnaire (FSSQ). Základní soubor představovaly privátní sexuálních pracovnice z Jihočeského kraje a Prahy (N=37). Komparační soubor, pro analýzu sociální opory, byl tvořen pouličními sexuálními pracovnicemi (N=40). Získané výsledky byly zpracovány kvalitativními a statistickými analytickými metodami. Z kvalitativní části výzkumu bylo zjištěno, že privátní sexuální pracovnice se setkávají v různé míře se sociální izolací manifestovanou narušenou a zredukovanou sociální sítí. Dále bylo zjištěno, že při poskytování sexuálních služeb využívají v rámci prevence sexuálně přenosných nemocí ochranu, přičemž v případě stálé klientely, nebo příplatku nikoliv. Analýza subjektivních faktorů ovlivňující setrvání v sexbyznysu ukázala shodnou percepci sexbyznysu jako práce nebo zaměstnání, které je zároveň svobodné. Zmiňovaná svoboda je však velmi ovlivněna racionalizací sexuálních pracovnic. Společným identifikovaným rysem privátních sexuálních pracovnic je také zkreslená percepce legální práce, z důvodu negativních, či žádných zkušeností. Subjektivním a zároveň objektivním faktorem je finanční aspekt, kdy sexbyznys poskytuje vysoké a rychlé výdělky. Z hlediska objektivních faktorů se jedná převážně o vzdělání a omezenou, či absentující délku praxe na legálním trhu práce. Na základě analýzy kvantitativních dat byl zjištěn statisticky významný vliv délky působení v sexbyznysu na míru sociální opory u privátních sexuálních pracovnic. Statisticky významný rozdíl byl nalezen v komparaci s pouličními sexuálními pracovnicemi, kdy míra sociální opory je u privátních sexuálních pracovnic vyšší. Disertační práce poskytuje vhled do problematiky privátního sexbyznysu, který představuje velmi málo probádanou oblast. Výsledky disertační práce nelze generalizovat, z důvodu nereprezentativního výzkumného vzorku, ale mohou být využity organizacemi pracujícími s touto cílovou skupinou, pro cílenou odbornou pomoc a intervenci. Výsledky jsou taktéž využitelné pro další výzkumné studie v oblasti poskytování sexuálních služeb, resp. sexbyznysu.
|
|
| |
|
|
Zadluženost rodin a jednotlivců v ČR a její dopady
ANTLOVÁ, Romana
Diplomová práce obsahuje hodnocení ekonomické situace v České republice tak, jak ji vidí veřejnost a hodnocení příjmů vlastní domácnosti. K tomuto účelu byla využita data získaná z průzkumů neziskového ústavu STEM a data Českého statistického úřadu. Navazuje část věnovaná dluhům, proč se lidé zadlužují, jaké jsou důvody, proč své závazky nejsou schopni nebo nechtějí splácet. Další část práce je věnována etickému náhledu. Následuje část věnovaná psychologickým dopadům majícím výrazný vliv na zdraví člověka a faktorům podporujícím zdraví a odolnost. Poslední část je věnována dopadům sociálním a sociální pomoci. Opírala jsem se přitom o odbornou literaturu a související elektronické zdroje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Genderová specifika sociální opory
Radovnická, Kateřina ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce shrnuje genderové aspekty sociální opory. Zabývá se odlišnostmi v kvantitě a kvalitě poskytované i přijímané sociální opory u mužů a žen. Zaměřuje se zejména na situaci mužů v přijímání a poskytování sociální opory a zmiňuje i případnou souvislost s výchovou v České republice. Hlavní část práce, tedy část teoretická, charakterizuje dva hlavní pilíře práce, z nichž jedním je gender a druhým sociální opora. Dále se zaměřuje na porovnání sociální opory již konkrétně u muže a ženy. Navazující část se zabývá rozpracováním návrhu výzkumu, který se věnuje sociální opoře mužů. Zabývá se otázkou, zdali se muži při vyhledávání sociální opory častěji obracejí na ženy či na muže.
|
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
host ::
RSS.