|
|
Výuka základů chemie v mimoškolním prostředí jako prostředek rozvoje přírodovědné gramotnosti
Čábelová, Simona ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspektem mimoškolního vzdělávání chemie v kontextu konceptu přírodovědné gramotnosti. Tento koncept je zde přiblížen v souvislosti s RVP ZV a Kontextuálního modelu učení. Na základě popisu jednotlivých kontextů zmíněného modelu je navrhnuta alternativní varianta exkurze v rámci Muzea pražského vodárenství, Podolské vodárny v Praze. Praktická část se zabývá srovnáním efektivity "klasického" pojetí exkurze muzea a zmíněné alternativní varianty. Celý koncept se drží schématu pedagogického experimentu. Srovnání je provedeno na základě tří testování u dvou skupin. První, kontrolní skupina, absolvovala exkurzi standardním způsobem pod vedením průvodce muzea. Druhá, experimentální skupina absolvovala exkurzi vedenou alternativním, navrženým způsobem. Na základě prvního testování - pretestů, je zanalyzována výchozí znalost žáků. Druhé testování je formou posttestů, které bylo realizováno okamžitě po dokončení obou variant exkurze. Třetí testování je formou retenčního testu měsíc po absolvování exkurze. Tato testování proběhla formou didaktického testu. Výsledky testování byly zanalyzovány pomocí statistických metod. Výsledky práce poukazují na značný význam způsobu vedení exkurze a na velký přínos mimoškolního vzdělávání jako součásti běžné výuky. Původně deskriptivní Kontextuální...
|
|
|
Přírodovědná gramotnost a její rozvoj s využitím učebních úloh v chemii pro oblast ISCED 2
Distler, Petr ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Klečková, Marta (oponent) ; Čtrnáctová, Hana (oponent)
Cílem disertační práce bylo posouzení vhodnosti rozvoje přírodovědné gramotnosti s využitím učebních úloh v hodinách chemie pro oblast ISCED 2. V České republice jsou pravidelně zjišťovány funkční gramotnosti v rámci mezinárodních šetření pořádaných OECD. Srovnáním typů úloh v komerčních pracovních sešitech a úloh používaných v PISA testování byl zjištěn výrazný rozdíl ve způsobu jejich zadání (problémovost) a kognitivních cílů, které autoři plánují dosáhnout. Z autorských a uvolněných úloh PISA byly sestaveny sbírky, které učitelé v průběhu školního roku 2016/2017 používali ve své výuce. Na základě výsledků žáků v realizovaném pedagogickém kvaziexperimentu lze říci, že žáci experimentální skupiny dosáhli lepších výsledků než žáci v kontrolní skupině při řešení komplexních úloh. Naopak výsledky žáků na základních školách byly u výstupních testových úloh výrazně horší než u vstupních, což bylo vysvětleno ztrátou motivace ke studiu. Motivace žáků při řešení komplexních úloh byla nadprůměrná. Uvědomovali si význam a užitečnost komplexních úloh, a proto jejich řešení přikládali náležitou důležitost. Učitelé se shodli, že komplexní úlohy jsou zajímavým učebním materiálem pro zařazení do výuky. Ocenili, že řešená témata jsou žákům předložena problémovou formou, v širším kontextu a s důrazem na propojení...
|
|
|
Science tasks of PISA 2015 research - analysis of Czech pupils` results
Pschotnerová, Petra ; Mandíková, Dana (vedoucí práce) ; Blažek, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výsledky českých žáků v přírodovědných úlohách testování PISA 2015. V práci je udělaný podrobný rozbor výsledků přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Úvodní kapitoly práce se věnují charakteristice výzkumu PISA, jeho metodám a způsobu prezentace výsledků. Stručně se věnuje definici a koncepčnímu rámci přírodovědné gramotnosti pro potřeby výzkumu PISA. Pak se rozebírají úlohy a otázky používané v testování PISA, testy, typy odpovědí a jich hodnocení. V práci je přehled počtu úloh použitých napříč jednotlivými testováními. Práce doplňuje předchozí bakalářské práce Kateřiny Bašátkové a Karla Havlíčka o výsledky v přírodovědných úlohách testování PISA z let 2012 a 2015. Práce mapuje výsledky českých žáku v časovém sledu od roku 2000 do roku 2015 a shrnuje výsledky žáků podle kompetencí, znalostí a vzdělávacích oblastí. Všechny tyto výsledky porovnává s výsledky vybraných zemí OECD. Předposlední kapitola je jádrem této práce. Porovnává výsledky žáků v jednotlivých kategoriích otázek, vybírá otázky s nejvyšší a nejnižší úspěšností, porovnává výsledky kluků a dívek a speciálně pojednává o nových fyzikálně zaměřených otázkách. Poslední částí této práce jsou její přílohy. Vývoj výsledků českých žáků napříč roky 2000 - 2015 ve všech trendových otázkách použitých v testování...
|
|
|
Les jako vzdělávací prostor? Rozvoj přírodovědné gramotnosti v preprimárním vzdělávání pomocí environmentálních témat
Štáhlová, Kateřina ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Pumpr, Václav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Les jako vzdělávací prostor? zkoumá pomocí kvantitativních metod ve své empirické části rozdíly mezi dětmi z běžných mateřských škol a lesních mateřských škol z hlediska míry utváření jednotlivých komponent přírodovědné gramotnosti, resp. znalostí vybraných pojmů (konceptů). Za tímto účelem vytváří Model hodnocení přírodovědné gramotnosti předškolních dětí (didaktický test) na příkladu zpracování konkrétního tématu les. Práce je zasazena do konceptu pedagogiky, vývojové psychologie a sociální ekologie. V teoretické části je diskutována problematiky přírodovědné gramotnosti především v souvislosti s preprimárním věkem. Dále jsou z perspektivy vývojové psychologie popsány v základní rovině kognitivní vývojové charakteristiky předškolního věku. Rovněž se zaměřuje na dokumenty strategické povahy (trvale) udržitelného rozvoje. Práce přináší první zajímavý vhled do dané problematiky a odkrývá některé závažné skutečnosti, jako například fakt, že děti z běžných školek zaměňují přírodní objekty za objekty umělé a orientují se hůře v neživých složkách přírody, než je tomu u dětí z lesních mateřských školek. Klíčová slova: přírodovědná gramotnost, preprimární vzdělávání, udržitelný rozvoj, lesní mateřské školky, rámcově vzdělávací program, kognitivní vývoj, školní vzdělávací program
|
|
|
Postavení chemického pokusu v době ICT - hliník a jeho sloučeniny
Sloup, Radovan ; Čipera, Jan (vedoucí práce) ; Havlíček, David (oponent) ; Šmejkal, Petr (oponent)
Cílem práce je popsat pozici reálného pokusu ve výuce chemie na počátku 21. století a přispět k řešení dohadů, zda je nebo není tento didaktický prostředek v současných školách takovou vzácností, jak se někdy uvádí. Východiskem práce je rozsáhlá rešerše literatury týkající se přírodovědné gramotnosti, která je podmínkou nejen správné interpretace pokusu, ale i jeho vhodného využití ve výuce. Teoretická část práce sleduje také ukotvení chemického pokusu v kurikulárních dokumentech a jeho pozici ve výuce chemie v nedávné minulosti. Protože pokus je dynamická vizuálie, jsou v části práce vizuálie klasifikovány a je popsán jejich výskyt a funkce v současné informační společnosti, v učebnicích chemie, jako součást hypermediálních programů pro výuku chemie a ve výuce obecně. Hypermediálním programům je v této práci věnována pozornost jako materiálům pro výuku chemie, které se osvědčily především v e-learningu. Prostřednictvím dotazníkového šetření na ZŠ a SŠ v celé České republice byly zjišťovány nejen materiální, ale i personální možnosti vyučujících chemie a škol směrem k realizaci pokusu ve výuce. Získaná data jsou analyzována statistickými metodami a jsou vyvozena porovnání například v rámci krajů, typu školy a délky praxe vyučujících. Na několika základních pokusech s použitím hliníku jako...
|
|
|
Postavení chemického pokusu v době ICT - hliník a jeho sloučeniny
Sloup, Radovan
Cílem práce je popsat pozici reálného pokusu ve výuce chemie na počátku 21. století a přispět k řešení dohadů, zda je nebo není tento didaktický prostředek v současných školách takovou vzácností, jak se někdy uvádí. Východiskem práce je rozsáhlá rešerše literatury týkající se přírodovědné gramotnosti, která je podmínkou nejen správné interpretace pokusu, ale i jeho vhodného využití ve výuce. Teoretická část práce sleduje také ukotvení chemického pokusu v kurikulárních dokumentech a jeho pozici ve výuce chemie v nedávné minulosti. Protože pokus je dynamická vizuálie, jsou v části práce vizuálie klasifikovány a je popsán jejich výskyt a funkce v současné informační společnosti, v učebnicích chemie, jako součást hypermediálních programů pro výuku chemie a ve výuce obecně. Hypermediálním programům je v této práci věnována pozornost jako materiálům pro výuku chemie, které se osvědčily především v e-learningu. Prostřednictvím dotazníkového šetření na ZŠ a SŠ v celé České republice byly zjišťovány nejen materiální, ale i personální možnosti vyučujících chemie a škol směrem k realizaci pokusu ve výuce. Získaná data jsou analyzována statistickými metodami a jsou vyvozena porovnání například v rámci krajů, typu školy a délky praxe vyučujících. Na několika základních pokusech s použitím hliníku jako...
|
|
|
Přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v ČR v mezinárodním výzkumu PISA
Petrášek, Pavel ; Chvál, Martin (vedoucí práce) ; Mandíková, Dana (oponent)
Název práce: Přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v ČR v mezinárodním výzkumu PISA Autor: Pavel Petrášek Katedra: Katedra didaktiky fyziky Vedoucí diplomové práce: PhDr. Martin Chvál, Ph.D., Katedra didaktiky fyziky Abstrakt: Diplomová práce je zaměřena na výsledky patnáctiletých žáků České republiky ve vybraných úlohách mezinárodního výzkumu PISA. Obsahuje stručné seznámení s metodologií výzkumu a jeho realizací v našich podmínkách. Práce poukazuje na vztahy mezi úspěšností žáků a jinými proměnnými zjišťovanými v doprovodném dotazníku, jako jsou například pohlaví, vzdělání rodičů, vztah k matematice nebo socioekonomické zázemí žákovy rodiny. Dále práce obsahuje porovnání důležitosti jednotlivých dotazníkových proměnných a srovnání výsledků z roku 2000 a 2003. Práce může sloužit jako námět pro hlubší zkoumání daných vztahů a jejich porovnání v delším časovém horizontu s využitím výsledků z dalších cyklů výzkumu. Přiloženo je také CD, které obsahuje elektronickou podobu práce. Klíčová slova: testy, mezinárodní výzkum, přírodovědná gramotnost
|
host ::
RSS.