|
|
Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenské intervenci v Sýrii
Nováková, Denisa ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Dne 21. srpna 2013 došlo v Sýrii k rozsáhlému chemickému útoku, na jehož základě svolal britský premiér dolní sněmovnu britského parlamentu a požádal o předběžné schválení vojenské intervence v Sýrii. Vládní návrh byl však poměrem hlasů 285:272 zamítnut, čímž byla fakticky zablokována vojenská intervence v Sýrii a další hlasování s tím spojené. Bezprostředně po negativním výsledku hlasování se objevily různé interpretace jeho možných dopadů, ale i příčin. Tato bakalářská práce "Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenském zásahu v Sýrii" se s určitým odstupem snaží možné příčiny systematičtěji analyzovat a identifikovat hlavní důvody negativního výsledku hlasování. Dále se snaží odpovědět na otázku, proč britský parlament zamítl intervenci v zemi, kde dochází k jedné z největších humanitárních krizí 21. století i přesto, že je Velká Británie zemí s dlouhodobou historií principu humanitárního intervencionismu a již za stávající vlády došlo k vojenskému zásahu v Libyi. Přitom bakalářská práce klade důraz na charakter konfliktu v Sýrii, britský politický diskurz v kontextu vojenské intervence a zkušenost se zahraničně-politickými intervencemi. Zabývá se také rozložením sil v britském parlamentu, situací v Konzervativní straně a pozicí Davida Camerona. Dále pak...
|
|
|
Analýza vlivu americké politiky na konflikt v Sýrii
Hrudka, Tomáš ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou na Blízkém východě, konkrétně jak se tato odráží na občanské válce v Sýrii. Pro USA představuje región Blízkého východu jednu ze strategicky nejdůležitějších oblastí již od konce druhé světové války. Hlavními zájmy pro ně představují bezpečnost jednoho z jejich hlavních spojenců, Izraele, ale také přístup k ropě ze zdejších bohatých zásob. Riziko pro zájmy Spojených států v tomto regiónu samozřejmě způsobila i občanská válka v Sýrii, která výrazně destabilizuje celý región. Vzestup radikální islámské teroristické organizace Islámský stát (IS) jako jednoho z jejích aktérů, se stal záminkou pro vstup USA do tohoto konfliktu. Ačkoliv se Spojené státy syrské občanské války neúčastní přímo, pomocí podpory určitých organizací, vojenské intervence v Iráku a dalších politických nástrojů mají vliv na její vývoj. Práce analyzuje, jakými způsoby ovlivnila americká politika vývoj konfliktu v Sýrii i bez toho, aby do něj přímo vstoupila. Hlavními otázkami které práce zodpovídá, jsou: Do jaké míry má Americká zahraniční politika v tomto regionu vliv na průběh syrského konfliktu? Jak se USA v konfliktu angažují a jaké nástroje používají? Čím účast Spojených států projevila na vývoji konfliktu?
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
The Concept of Responsibility to Protect in the conflicts in Libya and Syria
Kotrčová, Barbora ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda je koncept Odpovědnosti chránit schopen vysvětlit, proč v případě civilního konfliktu v Sýrii mezinárodní společenství neintervenovalo podobným způsobem, jako tomu bylo v Libyi. Primárně je definován teoretický rámec právě dle zmíněného konceptu Odpovědnosti chránit. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byla všechna kritéria, použita v analýze, operacionalizována v souladu se Zprávou Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu a Závěrečným dokumentem Valného shromáždění OSN z roku 2005. Zároveň jsou popsány koncepty státní suverenity a humanitární intervence. I když konflikty v Libyi i Sýrii začaly v roce 2011 za vlády autoritářských režimů, vnitrostátní situace obou zemí nebyly totožné. Na základě analýzy obou případových studií jsem dospěla k závěru, že koncept Odpovědnosti chránit je schopen dostatečně vysvětlit rozdílnou reakci mezinárodního společenství, což potvrdilo mou hypotézu. Konkrétně se jedná o princip oprávněné autority, který nebyl v Sýrii naplněn, zatímco je třeba vzít na vědomí, že kritérium rozumných vyhlídek na úspěch se stává s postupným vývojem konfliktu více a více problematické. Oproti tomu intervence v Libyi byla právně i legitimně v pořádku. Přestože jednání mezinárodního společenství bylo dle konceptu Odpovědnosti chránit...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
Obraz syrské občanské války ve zpravodajství vybraných českých médií
Erhart, Michael ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením čtyř důležitých období syrské občanské války v internetovém zpravodajství vybraných českých médií. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy zkoumá zpravodajské obsahy z hlediska témat a zastoupení jednotlivých aktérů konfliktu. Součástí práce je i analýza zdrojů, míry zastoupení zahraničních médií a agentur i využití sociálních sítí. Pomocí kvalitativní analýzy rámců je pak analyzováno zpravodajství o obléhání měst Zabadání a Madája syrskou armádou a převážně šíitských obcí Fuá a Kafrája opozičními silami. Kromě použitých rámců byla zjištěna významná nerovnováha v mediálním pokrytí, přestože obě enklávy sdílely podobný a vzájemně úzce propojený osud. Hlavním zjištěním kvantitativní části je pak výrazné zastoupení západních informačních zdrojů, převaha velmocenských aktérů a relativně negativní obraz nejen syrské vlády, ale také syrské opozice.
|
|
| |
|
|
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
host ::
RSS.