|
|
Digitálna dermatitída a jej dopad na produkčné a ekonomické ukazatele
Bončová, Barbora
Zdravotní problémy paznehtů jsou problémem v mléčných chovech po celém světě a ovlivňují pohodu dojnic a jejich produkční schopnosti. Tím přímo zasahují do ekonomiky farmy. Jednou z nejvíce rozšířených onemocnění je digitální dermatitida (DD). Předmětem této práce bylo vyhodnotit incidenci digitální dermatitidy na základě pořadí a fáze laktace v chovu s přibližně 700 dojnicemi holštýnského skotu. Experiment se zaměřoval na zjištění závislosti mezi výskytem onemocnění a dojivostí dojnic. Jako statistická metoda byla zvolená ANOVA pro opakované měření se závislou proměnnou průměrný denní nádoj. Dojnice byly rozděleny do čtyř výběrových souborů na základě pořadí a fáze laktace. Dále byl zkoumaný průběh laktace v období devíti týdnů, kdy v pátém týdnu proběhlo ošetření paznehtů. Následně byly vyčísleny náklady na digitální dermatitidu na jednu krávu a na celý podnik. Náklady byly vypočítany pomocí několika modelů pro vzájemné porovnání. Výsledky ukázaly, že prvotelky měly nejvyšší incidenci onemocnění a se zvyšující se paritou se počty snižovaly. Incidence digitální dermatitidy byla ve sledované skupině 12 %. Statistická závislost byla potvrzená v jednom výběrovém souboru, a to u dojnic ve druhé a třetí laktaci ve druhé fázi. Po ošetření byl zaznamenán pokles mléčné produkce na pár týdnů, přičemž krávy s DD měly soustavně během sledovaného období vyšší nádoje. Z toho vyplývá, že vysokoprodukční krávy mají vyšší náchylnost k DD. Vypočtené náklady na onemocnění se v jednotlivých modelech pohybovaly od 1 488,66 do 2 234,51 Kč na jednu krávu a celkové náklady podniku byly vyčísleny od 113 784,67 do 193 545,32 Kč.
|
|
|
Specifika baletního prostředí jako potenciálně rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy: Kvalitativní analýza
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy a současně existují specifické rizikové faktory, které se vyskytují pouze v tomto prostředí. Pro tyto faktory byla prokázána statisticky významná souvislost s rizikovým jídelním chováním. U nadpoloviční většiny baletek tyto faktory vyvolávají nespokojenost s tělem. Cílem práce bylo rozšířit poznatky o těchto faktorech s důrazem na to, jakým způsobem mohou na baletky působit, a jak baletky mohou tyto faktory vnímat, prožívat a reagovat na ně. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů a dvou dotazníků a zpracována metodou tematické analýzy. Výsledkem je popis a interpretace 14 faktorů skrze zkušenosti baletek, hierarchická kategorizace specifických rizikových faktorů dle toho, jak na baletky působí a tematická mapa, integrující vynořená témata na vyšší úrovni abstrakce. Na základě analýzy dat byl identifikován nadřazený "superfaktor" Baletní ideál, který dává význam všem ostatním faktorům. Baletky, které nenaplňují Baletní ideál, mohou být zranitelnější a náchylnější k rozvoji poruch příjmu potravy. Vliv rizikového faktoru na baletky, které tento ideál naplňují, může být výrazně oslaben či eliminován. KLÍČOVÁ SLOVA balet, poruchy příjmu potravy, rizikové faktory, baletní ideál, body image, kvalitativní výzkum, tematická analýza
|
|
|
Předčasné ukončení ústavní léčby u pacientů s látkovou závislostí
Korbová, Markéta ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Libra, Jiří (oponent)
out je častým jevem v léčbě závislostí, i přesto, že hraje nejdůležitějších rolí v případě udržení žádaných výsledků léčby závislostí. outu je spojená jak se zdravotnickým zařízením, tak s řebí zkoumat rizikové faktory a naučit se na ně reagovat. Cílem práce je zmapovat a popsat faktory, které pacienty střednědobé ústavní léčby vedly k předčasnému odchodu z léčby na vlastní žádost. Dílčími cíli jsou zmapovat nastavení léčebného programu ze strany pacientů i členů terapeutického týmu, zaměřit se na potřeby pacientů, popsat společné charakteristiky těchto pacientů a zmapovat možné adaptační fázi léčby. řad pacientů, kteří splnili kritéria výběru a řad členů terapeutického týmu. Výzkumný soubor má celkem 11 respondentů. Předčasné ukončení léčby je způs mnoha faktorů, a to osobních, rodinných, organizačních a socioekonomických. Zlepšení v přístupu k pacientům, sledováním jejich potřeb a flexibilní reagování programu na ně může přispět k nižšímu výskytu drop outů. Názory na nastavení léčebného programu se různí, to ale přímo souvisí s osobnostními charakteristikami každého jednotlivce. Potřeby pacientů se odráží především v potřebě individuálního přístupu, optimalizace délky léčby, socioekonomické stabilitě a úpravě pr zařízení. Závěr: poskytuje důležité poznatky o faktorech, které ovlivňují předčasné ukončení...
|
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Vývoj nadaného žáka se zájmem o přírodopisné obory
Macková, Lea ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kocurková, Alena (oponent)
Bakalářská práce komplexně nastiňuje problematiku nadání. Důvodem je nutnost porozumění souvislostem a dostatečná teoretická příprava pro následný výzkum v oblasti vývoje nadaných jedinců pro odvětví přírodopisných oborů. Metodou neúplné systematické literární rešerše byly vybrány vědecké publikace, na jejichž základě vznikl odborný vhled do tématu nadání a talentu od definice pojmů přes osvětlení vlivů na vývoj nadaného jedince až k syntéze poznatků týkajících se osob nadaných schopností práce v oblastech přírodopisných oborů (přírodovědné nadání). Pro navazující výzkumnou část s cílem zmapovat aspekty vývoje nadaného jedince se zájmem o studium biologie, geologie nebo ekologie byla zvolena metoda retrospektivního hloubkového rozhovoru kombinující uzavřené otázky s otevřenou návazností a otázky otevřené. Polostrukturovaný rozhovor byl utvořen na základě poznatků získaných při tvorbě teoretické části práce, respondenti byli vybráni dle předem stanovených kritérií. Informace získané rozpravami s nadanými byly následně transkribovány do písemné podoby, kódovány do struktur a příběhů s významnými informacemi a nakonec vyhodnoceny tematickým kódováním či hledáním souvislostí v rámci komparace s rešeršními zjištěními. V návaznosti na provedený výzkum byla navržena kategorizace nadaných osob z pohledu...
|
|
|
Edukace sestrou o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci
HAVLOVÁ, Jitka
Bakalářská práce s názvem Edukace sestrou o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci se zabývá vědomostmi pacientů o tromboembolické nemoci, o edukačních činnostech sester a zjišťování efektivity edukačních činností sester o tromboembolické nemoci. Teoretická část je zaměřena na anatomii cévní soustavy a srdce a na proces srážení krve. Dále je teoretická část věnována charakteristice tromboembolické nemoci, příznakům a rizikovým faktorům. Také je zde uvedena diagnostika, léčba a prevence tromboembolické nemoci. V neposlední řadě je popsána ošetřovatelská péče o pacienty s flebotrombózou a plicní embolií a edukace pacientů. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo Zmapovat vědomosti pacientů o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci. Druhým cílem bylo Zmapovat edukační činnosti sester v rámci tromboembolické nemoci a třetím cílem bylo Zjistit, jakým způsobem sestry zjišťují efektivitu edukační činnosti o tromboembolické nemoci. Na jejich podkladě byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké jsou vědomosti pacientů o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci? Jaké jsou edukační činnosti sester v rámci prevence tromboembolické nemoci v nemocnici? Jakým způsobem sestry zjišťují efektivitu edukační činnosti o tromboembolické nemoci v nemocnici? Pro dosažení výsledků výzkumného šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním výzkumným souborem byly sestry poskytující péči a druhým výzkumným souborem byli pacienti. Ti byli hospitalizováni na oddělení, kde sestry pracovaly. Samotné výzkumné šetření probíhalo při osobním setkání s výzkumnými soubory za použití kvalitativní metody a polostrukturovaných rozhovorů. Všechny rozhovory byly zaznamenávány se souhlasem výzkumných souborů na diktafon mobilního zařízení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována a analyzována metodou "tužka, papír". Na jejich základě byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Pro sestry poskytující péči byly stanoveny tři kategorie a sedm podkategorií. Pro pacienty byly stanoveny tři kategorie a šest podkategorií. První výzkumná otázka byla, Jaké jsou vědomosti pacientů o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci? Dle uskutečněného výzkumu bylo zjištěno, že pacienti nemají dostatek informací o tromboembolické nemoci a v nemocnici nejsou sestrami plně informováni o příznacích flebotrombózy a plicní embolie, o rizikových faktorech a o preventivních opatřeních tromboembolické nemoci. Druhá výzkumná otázka byla, Jaké jsou edukační činnosti sester v rámci prevence tromboembolické nemoci v nemocnici? Výzkum ukázal, že sestry edukují pacienty o důležitosti pohybu, o jakékoliv činnosti, o správné aplikaci nízkomolekulárního heparinu před propuštěním pacienta do domácího léčení a o správném naložení kompresní bandáže před operací. Třetí výzkumná otázka byla, Jakým způsobem sestry zjišťují efektivitu edukační činnosti o tromboembolické nemoci v nemocnici? Výzkumné šetření ukázalo, že pro sestry je nejdůležitější komunikace s fyzioterapeutem, sledování pacienta při každé návštěvě pokoje a zpětná vazba od pacienta po edukaci správné aplikaci nízkomolekulárního heparinu. Na základě výsledků výzkumného šetření byl vytvořen informační leták o tromboembolické nemoci, který bude poskytnut soukromým ordinacím nebo nemocnicím.
|
|
| |
|
|
Násilí u pacientů s psychotickou poruchou
Nichtová, Andrea ; Vevera, Jan (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Končelíková, Dana (oponent)
Většina psychiatrických pacientů se nechová agresivně, často se ale stávají obětí agresivního chování. V praktické části této práce jsme se i přesto zaměřili na fenomén agresivního chování u psychotických pacientů a viktimizaci psychotických pacientů se vě teoretické části, jelikož je to jeden z nejdůležitějších prediktorů agresivního chování nejen u psychiatrických pacientů, ale i v obecné populaci. V literatuře se potkáme se třemi základními bezprostředními příčinami agresivního chování - cká, impulzivní a predatorní (plánovaná), jejichž výskyt jsme sledovali v podmínkách nemocničního prostředí. Speciálně jsme se zaměřili na impulzivní chování u agresivních pacientů vzhledem k tomu, že se předpokládá, že psychotičtí pacienti mají potíže v éto oblasti. Cílem této práce bylo zkoumat bezprostřední příčiny agresivního chování a nabídnout data České republiky o jejich prevalenci a zjistit, zda je faktorová struktura v naši práci konzistentní se třemi předpokládanými faktory, které díky faktorové analýze popsala Nolanová et al. Dalším cílem bylo prozkoumání impulzivního chování psychotických pacientů vzhledem popisované snížené kontrole impulzů a emoční dysregulaci, které souvisí se vznikem agresivního chování u psychotických pacientů. Cílem bylo studování behaviorální inhibiční odpovědi na neutrální a emoční...
|
|
|
Prevence pádu z pohledu všeobecné sestry
PAVELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na prevenci pádů z pohledu všeobecné sestry. Všeobecné sestry se velmi často s pády u poskytovatelů zdravotní péče setkávají a měly by umět v této problematice jednat jak v prevenci, tak při postupu ve vzniklém pádu. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Část teoretická se zabývá charakteristikou pádů a rizikovými skupinami pacientů a dalšími vnitřními a vnějšími rizikovými faktory, které zaujímají v této problematice důležitou úlohu. Dále se zabývá úlohou všeobecné sestry v prevenci pádu jako nedílnou součástí výkonu povolání. Také se práce zabývá vybranými aspekty v prevenci pádu a následným postupem při jeho vzniku a následky u pacientů. Důležité je také zmínit škály sloužící k vyhodnocení či ke snížení rizika pádu. Pro výzkumnou část této bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního sběru dat využitím techniky polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly se všeobecnými sestrami vybraných oddělení interního typu poskytovatelů zdravotní péče. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry identifikují rizikové skupiny pacientů pro vznik pádů. Také zda všeobecné sestry realizují preventivní opatření pro vznik pádu a jak postupují při jeho vzniku. V neposlední řadě bylo důležité zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry postupují při propuštění pacienta do domácího ošetřování.
|
host ::
RSS.